dnes je 23.11.2024

Input:

§ 21-22 ZNP - Redukce denního vyměřovacího základu

29.12.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

2.4.3.21
§ 21–22 ZNP – Redukce denního vyměřovacího základu

JUDr. Jan Přib

Úplné znění


Ustanovení související

  • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

    • § 18-19 – stanovení denního vyměřovacího základu

    • § 20 – úhrnný denní vyměřovací základ

    • § 48 odst. 3 – maximum vypočtené z denního vyměřovacího základu ve výši třetí redukční hranice

  • Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

    • § 17 – všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

    • § 192 odst. 2 – úprava průměrného výdělku v návaznosti na redukční hranice podle zákona o nemocenském pojištění

  • Nařízení vlády č. 290/2022 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023

  • Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 319/2022 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2023


Komentář
Komentář

Vypočtený denní vyměřovací základ se před stanovením výše dávek upravuje (redukuje) prostřednictvím tří redukčních hranic.

Redukční hranice se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok prostřednictvím parametrů důchodového pojištění, tj. všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu (v následujícím kalendářním roce budou redukční hranice vždy vyšší než v předchozím kalendářním roce).

Pro rok 2023 platí tyto redukční hranice:

  • první redukční hranice činí 1 345 Kč,

  • druhá redukční hranice činí 2 017 Kč,

  • třetí redukční hranice činí 4 033 Kč.

Pro rok 2022 platily tyto redukční hranice:

  • první redukční hranice činí 1 298 Kč,

  • druhá redukční hranice činí 1 946 Kč,

  • třetí redukční hranice činí 3 892 Kč.

V roce 2023 může vlivem redukčních hranic činit denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného nejvýše 2 219 Kč a pro výpočet peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství nejvýše 2 353 Kč.

Redukční hranice se používají též pro účely úpravy průměrného výdělku, z něhož se vypočítává náhrada mzdy nebo platu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle § 192 odst. 2 ZP; podle tohoto ustanovení se pro účely stanovení této náhrady mzdy nebo platu zjištěný průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Výpočtem vycházejí pro rok 2023 tyto hranice pro úpravu průměrného výdělku:

  • první hranice činí 235,38 Kč,

  • druhá hranice činí 352,98 Kč,

  • třetí hranice činí 705,78 Kč.

Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného se omezuje vždy (do částky první redukční hranice se počítá 90 %), zatímco denní vyměřovací základ pro výpočet peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se omezuje jen tehdy, přesahuje-li částku první redukční hranice (do částky první redukční hranice se počítá 100 %).

Denní vyměřovací základ se vypočítává s přesností na dvě platná desetinná místa a rovněž částky v jednotlivých pásmech redukčních hranic se zaokrouhlují na dvě platná desetinná místa; na celé koruny směrem nahoru se pak zaokrouhluje až celkový výsledek.

Dále platí zásada o přepočtu dávek přecházejících z jednoho kalendářního roku do následujícího

Nahrávám...
Nahrávám...