Mzdový řád pro menší firmy

Zaměstnavatel …………….. (název a sídlo) stanoví v souladu se zákoníkem práce po projednání s odborovou organizací tato pravidla pro poskytování mzdy (dále jen „předpis“).

Tento předpis se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru. Na zaměstnance činné na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se vztahují pouze ta ustanovení, u nichž je to výslovně uvedeno.

Tento předpis upravuje podmínky pro poskytování mzdy, odměny z dohod a odměny za pracovní pohotovost.

Mzda zaměstnance se stanoví jednak podle vykonávané pracovní činnosti, jednak podle pracovní výkonnosti zaměstnance a jeho pracovních výsledků. K tomu se zaměstnancům stanoví základní tarifní mzda a mzdová forma podle dalších ustanovení. Základní tarifní mzda je současně zaručenou mzdou ve smyslu ustanovení § 112 ZP.

Před započetím práce musí být zaměstnanec seznámen se způsobem odměňování.

Při stanovení odměny za práce konané mimo pracovní poměr se postupuje obdobně tak, aby výše stanovené odměny odpovídala mzdě za stejnou nebo obdobnou práci konanou v pracovním poměru.

Zaměstnanec má právo kdykoli nahlížet do tohoto předpisu, který je proto k dispozici........ (kde, např. u vedení společnosti).

Zaměstnanci se stanoví tarifní sazba podle těžiště vykonávané práce, tedy podle toho druhu práce, na kterou byl zaměstnanec přijat a která s ním byla dohodnuta v pracovní smlouvě.

Tarifní sazby činí: 

Poznámka:

Jde jen o názorný příklad, konkrétně se zahrnou do této tabulky ty pracovní činnosti, které u zaměstnavatele přicházejí v úvahu. Do skupin prací se tyto činnosti zařazují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, organizační a řídící náročnosti, smyslové a fyzické zátěže, a to v souladu s charakteristikami prací uvedenými v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tarifní sazby sice mohou být nižší než nejnižší úrovně zaručené mzdy uvedené v tomto nařízení vlády, avšak v tomto případě je nutné u každého jednotlivého zaměstnance sledovat, zda byla v každém měsíci dodržena stanovené úroveň zaručené mzdy. Je proto jednodušší zvolit takovou výši tarifů, aby nutnost takového sledování odpadla, tedy stanovit mzdové tarify alespoň ve stejné výši jako nejnižší úrovně zaručené mzdy stanovené nařízením vlády. Rozhodnutí o použití měsíčních nebo hodinových tarifů je na zaměstnavateli. Částky uvedené v tabulce jsou pouze orientační! Konkrétní sazby stanoví zaměstnavatel podle svých podmínek.

Tyto pracovní činnosti mohou vykonávat pouze zaměstnanci, kteří k tomu mají potřebné předpoklady, tedy přiměřené vzdělání a případné oprávnění, tj. ………… (např. řidičský průkaz příslušné skupiny) a nejméně …… roků odborné praxe. Tuto praxi může ……. (kdo, např. jednatel společnosti) výjimečně a zvlášť schopným zaměstnancům zkrátit nebo prominout. Přiměřenost vzdělání posuzuje …….. (kdo, zpravidla přímo zaměstnavatel).

Zaměstnanci přísluší tarifní mzda, která je současně jeho zaručenou mzdou, odpovídající pracovní činnosti jím vykonávané. Měsíční tarifní mzda a fixní složka mzdy (část VI) se úměrně krátí, pokud zaměstnanec neodpracoval v měsíci stanovený počet směn. Totéž platí, byla-li se zaměstnancem sjednána podle § 80 ZP kratší pracovní doba než …. (zpravidla 40) hodin týdně.

K tarifní mzdě se zaměstnancům poskytují pohyblivé složky mzdy podle dalších ustanovení.

Pohyblivé složky mzdy se zaměstnancům poskytují v závislosti na jejich pracovních výsledcích formou  odměn.

Odměny lze zaměstnancům poskytovat

• měsíčně podle hodnocení pracovních výsledků,

• za splnění předem vyhlášeného pracovního úkolu,

• za činnosti zaměstnance, které zaměstnavateli přinesly hospodářský prospěch,

• za splnění mimořádných pracovních úkolů zpravidla nad rámec pracovních povinností,

• za dosažení prokazatelných úspor.

Konkrétní výši odměny navrhuje pověřený vedoucí zaměstnanec a schvaluje ji …………(např. přímo zaměstnavatel – fyzická osoba, nebo statutární orgán společnosti).

Zaměstnanci vykonávající pracovní činnosti ……………. se odměňují smluvní mzdou podle individuálně uzavřené dohody o jejím poskytování. Při uzavírání smlouvy se postupuje podle dále uvedených zásad.

Smluvní mzdu tvoří

a) fixní složka mzdy,

b) pohyblivá složka mzdy podle podmínek a ve výši dohodnuté ve smlouvě,

c) případné další složky mzdy podle tohoto předpisu.

Fixní složka nesmí být nižší než minimální zaručená mzda odpovídající skupině prací, do níž je zařazena vykonávaná pracovní činnost (nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Od 1. 1. 2021 novelizováno nař. vlády č. 487/2020 Sb. Minimální mzda je stanovena na 90,50 Kč za hodinu nebo 15 200 Kč měsíčně.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, a činí:

Dohodu o poskytování smluvní mzdy uzavírá se zaměstnancem zaměstnavatel nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec.

Výplatu pohyblivé složky mzdy a případných dalších složek mzdy schvaluje ……(kdo, zpravidla zaměstnavatel). Tuto složku lze krátit nebo odejmout jen na základě podmínek dohodnutých ve smlouvě, např. při zjištěných nedostatcích v řídicí práci, neplnění nebo neúplné plnění uložených úkolů, způsobení značné škody apod.

Se zaměstnancem může být sjednána smluvní mzda již s přihlédnutím k dohodnutému rozsahu práce přesčas, takže mu mzda ani příplatek za tuto práci nepřísluší.

Poznámka: S účinností od 1. 1. 2012 novelizace § 114 odst. 3 ZP připouští, aby mzda s přihlédnutím k případné práci přesčas byla sjednána u vedoucích zaměstnanců až v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4 ZP), což znamená v rozsahu průměrně 8 hodin práce přesčas za kalendářní týden. Novelizace § 114 odst. 3…