Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením

3.2.5 Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením

JUDr. Jaroslav Stádník, Mgr. Petr Kieler, Mgr. Monika Pastorková

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP) má každý zaměstnavatel, který zaměstnává více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce, se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítávají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce uživateli. Tuto povinnost zaměstnavatelé mohou plnit

1. zaměstnáváním v pracovním poměru,
2. odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele (§ 78 ZZ), nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám (tzv. „náhradní plnění”),
3. odvodem do státního rozpočtu,
4. kombinací uvedených způsobů.

Náhradní plnění z pohledu dodavatelů

Zaměstnavatelé, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele, a osoby samostatně výdělečně činné (dále OSVČ) mohou poskytnout pro účely naplnění povinného podílu náhradním způsobem zadané zakázky všem odběratelům do výše 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Za rok 2020 šlo o průměrnou mzdu z roku 2019, která činila 33 429 Kč, a její 28násobek 936 012 Kč (to je částka za jednoho přepočteného zaměstnance u dodavatele při plnění za rok 2020). Za rok 2021 se jedná o průměrnou mzdu z roku 2020, která činila 34 611 Kč, a její 28násobek je ve výši 969 108 Kč.

V ohlášení krajské pobočce Úřadu práce byl zaměstnavatel povinen uvést identifikační údaje zaměstnavatele, od kterého byly výrobky nebo služby odebrány, nebo kterému byly zadány zakázky, cenu odebraných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty, datum odebrání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na základě kterého byl odběr výrobků, služeb nebo zakázek uskutečněn. Novelou ZZ s účinností od 1. 10. 2017 už tuto povinnost nemají, protože výše uvedené údaje jsou součástí elektronické evidence náhradního plnění vedené dle § 84 ZZ MPSV. Údaje do této evidence přitom vkládají dodavatelé. Jen v případě, že tak učiní nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění, ho lze považovat za náhradní plnění ve smyslu zákona.

Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců upravuje vyhláška č. 518/2004 Sb. Do průměrného přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru (nezapočítávají se tedy zaměstnanci pracující na dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce). Započítávají se i zaměstnanci, jejichž pracovní poměr vznikl volbou či jmenováním, a i zaměstnanci ve služebním poměru.

Způsob výpočtu

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní rok se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin (včetně práce přesčas) těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny

• v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,

• za dobu, po kterou je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným a není mu prvních 14 dnů poskytováno nemocenské, ale náhrada mzdy včetně prvních 3 dnů pracovní neschopnosti,

• v důsledku čerpání dovolené,

• z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,

• z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu, nebo mu podle § 192 odst. 1 ZP (část věty druhé za středníkem) náhrada mzdy nebo platu nepřísluší,

• v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které náleží ošetřovné,

a celkového fondu pracovní doby bez svátků připadajícího v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího na stanovenou týdenní pracovní dobu.

Co se nezapočítává

Nezapočítávají se hodiny pracovní neschopnosti, za které nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, nezapočítává se mateřská dovolená a nevyčerpaná proplacená dovolená; k individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží.

Za rok 2020 počítáme s fondem pracovní doby 2 008 hodin bez svátků (251 pracovních dnů), při 40 hodinách týdně. Průměrná mzda za 1.–3. čtvrtletí roku 2020 činila 34 611 Kč. Z těchto údajů se bude vycházet pro všechny výpočty v oblasti zaměstnanosti za rok 2020 a pro některé nároky v roce 2021 (např. podpora v nezaměstnanosti).

Zahájení nebo ukončení činnosti zaměstnavatele

Pokud zaměstnavatel zahájí nebo ukončí svou činnost v průběhu sledovaného kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celkový fond pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých činnost vykonával.

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní rok se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech. Z průměrného přepočteného počtu zaměstnanců se stanoví povinný podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením se průměrný přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a průměrný přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, zjišťuje, jak je výše uvedeno; každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením (invalidní ve 3. stupni), se započítává třikrát (do způsobu plnění, nikoli do celkového počtu zaměstnanců).

Pro účely náhradního plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením za rok 2020 se počet osob se zdravotním postižením, které si zaměstnavatel může započítat do plnění povinného podílu, vypočte tak, že z celkového objemu plateb od jednoho dodavatele uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od jednotlivých dodavatelů definovaných výše pod písmenem b) ve sledovaném kalendářním roce, se odečte daň z přidané hodnoty a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku zjištěné ČSÚ, vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí. (Sedminásobek činí 242 277 Kč.)

V případě, že je počet osob se zdravotním postižením větší než průměrný…