č. 118/2000 Sb., Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2000
o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA ZAMĚSTNANCŮ PŘI PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI ZAMĚSTNAVATELE
§ 1
Zaměstnanec má v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem,1) který je v platební neschopnosti.
§ 2
(1)
Zákon se nevztahuje na zaměstnance zaměstnavatele, který je
a)
právnickou osobou zřízenou zákonem, za předpokladu, že stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil,
b)
územním samosprávným celkem,2)
c)
právnickou osobou se sídlem v zahraničí nebo fyzickou osobou s bydlištěm v zahraničí a jsou-li jeho zaměstnanci vysláni k výkonu práce do České republiky.
(2)
Uplatní-li zaměstnanec zaměstnavatele podle odstavce 1 písm. a) mzdový nárok před tím, než stát převezme dluhy zaměstnavatele nebo se za ně zaručí, jeho nárok nezaniká ani poté, kdy stát tyto úkony ve vztahu k právnické osobě provede.
§ 3
Pro účely tohoto zákona
a)
se zaměstnancem rozumí fyzická osoba, s níž má zaměstnavatel sjednán pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti a jejíž pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti trvá ke dni podání návrhu na prohlášení konkursu na jejího zaměstnavatele, nebo fyzická osoba, jejíž pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti skončily v době 6 měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkursu,
b)
se mzdovými nároky rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o pracovní činnosti, (dále jen „mzdové nároky”),3) jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti,
c)
je zaměstnavatel v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky4) zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy byl na něho u příslušného soudu podán návrh na prohlášení konkursu podle zvláštního právního předpisu.5)
§ 4
(1)
Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kterýkoliv úřad práce. Pokud mzdové nároky uplatňuje cizinec, je povinen zvolit si v České republice zástupce pro doručování písemností a tuto skutečnost je povinen sdělit úřadu práce společně s uplatněním mzdových nároků.
(2)
Pro účely tohoto zákona je k rozhodování o nároku místně příslušný úřad práce, v jehož obvodu má
a)
sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou,
b)
místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo
c)
bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání.
(3)
Pokud zaměstnanec žádá o uspokojení mzdových nároků úřad práce, který není místně příslušný podle odstavce 2, tento úřad práce neprodleně postoupí žádost místně příslušnému úřadu práce.
(4)
Úřad práce místně příslušný podle odstavce 2 vyvěsí na úřední desce nejpozději do 5 dnů od sdělení soudu o podání návrhu na prohlášení konkursu informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit…
