3.3.21
Dohoda o ochraně utajovaných skutečností ve společnosti
JUDr. Věra Bognárová
NahoruDohoda o ochraně utajovaných skutečností ve společnosti
Zaměstnavatel ................................................ (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO), zastoupený .............................................
a
zaměstnanec ................................. (jméno a příjmení), narozen dne ........................... číslo OP ....................... . trvale bytem ..................................................................
druh práce u zaměstnavatele ......................
(dále jen “zaměstnavatel“ a “zaměstnanec“)
uzavírají tuto
Nahorudohodu o mlčenlivosti k ochraně utajovaných skutečností ve společnosti.
I.
Zaměstnanec u zaměstnavatele koná druh práce............. Zaměstnanec se zavazuje zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které jsou vymezeny v čl. II. nebo s nimi bezprostředně souvisí a současně je povinen chránit tyto skutečnosti před všemi fyzickými i právnickými osobami.
Povinnost zachovávat a chránit vymezené skutečnosti, s nimiž se zaměstnanec seznámil při plnění pracovních úkolů, se vztahuje i po skončení pracovního poměru a spočívá zejména v zákazu užití, sdělování či využívání jakýchkoliv informací, služeb či výkonů činností a pořizování opisů či fotokopií jakýchkoliv písemností pro vlastní účely nebo účely třetích osob.
II.
Chráněné skutečnosti, ohledně nichž je sjednán závazek mlčenlivosti jsou: ................. ( např. technologické postupy výroby, odbytová síť zákazníků, firemní kontakty, návody na zařízení, seznamy zákazníků, způsoby zásobování – prodeje zboží, náhradních dílů, ceny servisních služeb, nákupní zdroje, organizace transportu, organizace importu, evidence skladu zboží, náhradních dílů, majetku, kalkulace cen, ceníky na zboží, náhradní díly, servisní služby apod.).
III.
Zaměstnanec se zavazuje po celou dobu trvání pracovního poměru k zaměstnavateli i po jeho ukončení zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech uvedených v čl. II., o nichž se dozví při své pracovní činnosti u zaměstnavatele. Zaměstnanec bere na vědomí, že tyto skutečnosti nelze sdělovat jiným osobám a nelze je použít v rozporu s jejich účelem.
Zaměstnanec je rovněž povinen dbát toho, aby nosiče obsahující skutečnosti podléhající sjednané mlčenlivosti, nebyly zneužity, zničeny, poškozeny nebo učiněny neupotřebitelnými anebo zpřístupněny nepovolaným osobám. Zaměstnanec má povinnost zajišťovat ochranu nosičů obsahujících skutečnosti podléhající sjednané mlčenlivosti, je povinen je uchovávat způsobem zaměstnavatelem určeném a na místě k tomu určeném, uzamykat kanceláře, pracovní stoly a jedná-li se o informace uložené v PC důsledně dodržovat používání hesla k přístupu do PC.
IV.
Jakéhokoliv porušení těchto povinností v souvislosti s ochranou mlčenlivosti ze strany zaměstnance bude zaměstnavatelem považováno za závažné porušení povinností při plnění pracovních úkolů s možností ukončení
pracovního poměru. Pokud v souvislosti porušením závazku mlčenlivosti ze strany zaměstnance vznikne zaměstnavateli škoda, bude zaměstnanec povinen uhradit vzniklou škodu v plném rozsahu.
V.
Dohoda je uzavřena na dobu trvání pracovního poměru, povinnost mlčenlivosti se však vztahuje i po skočení pracovního poměru.
Dohoda je uzavřena ve dvou vyhotoveních, z nichž po jednom obdrží zaměstnavatel a zaměstnanec.
Zaměstnanec potvrzuje, že byl seznámen s těmito povinnostmi a s důsledky jejich porušení, porozuměl jim a je si vědom povinnosti je dodržovat.
Zaměstnanec i zaměstnavatel na souhlas s uzavřením dohody za podmínek uvedených shora připojují svůj podpis.
V ............... dne ...................
................................
podpis zaměstnance
.....................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 4a ZP
-
§ 38 odst. 1 písm. b) ZP
-
§ 301 ZP
-
§ 302 ZP
-
§ 303 ZP
Zákon č. 89/2012 Sb,, občanský zákoník
-
§ 1 odst. 2 NOZ
-
§ 504 NOZ
-
§ 2985 NOZ
-
§ 2988 až § 2990 NOZ
Komentář:
Zákoník práce v § 301 ZP uvádí základní povinnosti jednotlivých zaměstnanců, další povinnosti jsou upraveny např. v § 38 odst. 1 písm. b) ZP, kde je zaměstnanci uložena povinnost podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Výslovná povinnost mlčenlivosti o skutečnostech, se kterými se zaměstnanec seznámí v průběhu trvání pracovního poměru, však zákoníkem práce pro všechny zaměstnance uložena není. Povinnost mlčenlivosti zaměstnanců se někdy dovozuje extenzivním výkladem § 301 písm. b) ZP, podle kterého jsou zaměstnanci mimo jiné povinni nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
Výslovná povinnost mlčenlivosti je zákoníkem práce v § 303 ZP uložena pouze pro zaměstnance ve správních úřadech a pro zaměstnance vyjmenovaných zaměstnavatelů (§ 303 odst. 1 ZP). Tito zaměstnanci jsou kromě povinností, které jim jsou uloženy § 301 ZP a případně § 302 ZP, pokud se jedná o vedoucí zaměstnance, dále povinni dodržovat povinnosti upravené v tomto ustanovení a mimo jiné jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám. Tato povinnost neplatí, pokad byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jiným pověřeným vedoucím zaměstnancem. U zaměstnanců vyjmenovaných v § 303 odst. 1 ZP se proto jedná o zákonem uloženou povinnost a tato zákonem uložená povinnost se na zaměstnance vztahuje přímo, aniž by musel zaměstnavatel cokoliv dalšího činit.
Při výkonu práce však povinnost mlčenlivosti při výkonu některých činností ukládají i jiné právní předpisy. Např. o zákonem uloženou povinnosti mlčenlivosti se jedná při výkonu práce zdravotnického pracovníka podle zákona č. 372/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Na zaměstnance se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle § 51 zákona č. 372/2011 Sb. Zaměstnanec je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru k zaměstnavateli. Povinnost mlčenlivosti ukládá např. i zákon o bankách pro své zaměstnance, kteří přicházejí do styku s bankovním tajemstvím, nebo a také v § 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (Zaměstnanci správce nebo zpracovatele, jiné fyzické osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, a další osoby, které v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přicházejí do styku s osobními údaji u správce nebo zpracovatele, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o…