3.6.1 Dohoda o provedení práce

3.6.1

Dohoda o provedení práce

JUDr. Věra Bognárová

Zaměstnavatel ................ (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO), zastoupený .................

a

zaměstnanec ............. (jméno a příjmení), narozen dne ................ trvale bytem .......

číslo účtu zaměstnance .........

(dále jen “zaměstnavatel“ a “zaměstnanec“)

uzavírají tuto dohodu o provedení práce.

1. Zaměstnanec se zavazuje, že pro zaměstnavatele provede tyto práce ................(uvést práci, která je předmětem dohody, popřípadě i místo výkonu práce) v rozsahu hodin.

2. Dohodnutá práce bude provedena v době od ......... do ......... a bude odevzdána ............... (uvést jméno a příjmení zaměstnance, který převezme výsledek práce).

3. Za řádně provedenou práci podle této dohody poskytne zaměstnavatel zaměstnanci odměnu ve výši ..... Kč za hodinu/odměnu ve výši ...Kč za celkový sjednaný rozsah práce. Nebude-li provedená práce odpovídat sjednaným podmínkám, může zaměstnavatel odměnu po projednání se zaměstnancem přiměřeně snížit.

4. Odměna podle bodu 3 je splatná po dokončení a odevzdání práce (může být také dohodnuto, že část odměny je splatná již po provedení určité části práce, která je předmětem dohody, nebo může být splatnost odměny dohodnuta jinak). Odměna bude zaměstnanci vyplacena ve výplatním termínu zaměstnavatele určeném pro výplatu mzdy, to je ....kalendářní den následujícího měsíce v hotovosti/ na účet zaměstnance.

5. Bude-li zaměstnanec v souvislosti s výkonem práce podle této dohody vyslán na pracovní cestu k výkonu práce do jiného místa, než je uvedeno v bodu 1, poskytne mu zaměstnavatel náhrady výdajů při pracovní cestě podle zákoníku práce.

6. Zaměstnavatel seznámil zaměstnance s právními předpisy vztahujícími se k vykonávané práci a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které je povinen při práci dodržovat.

7. Zaměstnavatel se zavazuje vytvořit zaměstnanci k zajištění řádného a bezpečného výkonu práce tyto pracovní podmínky (např. poskytnutí podkladů potřebných pro práci, která je předmětem dohody, poskytnutí potřebného materiálu a nářadí pro výkon práce, osobních ochranných pracovních prostředků).

8. Nebude-li pracovní úkol proveden ve sjednané době podle bodu 2, je zaměstnavatel oprávněn od dohody odstoupit. Nevytvoří-li zaměstnavatel zaměstnanci pracovní podmínky podle bodu 7, je zaměstnanec oprávněn od dohody odstoupit a má nárok na náhradu škody, která mu tím vznikla. Odstoupení musí být učiněno písemně a druhé smluvní straně musí být doručeno.

9. Při vzniku dočasné pracovní neschopnosti a nároku na náhradu odměny při dočasné pracovní neschopnosti bude poskytnuta náhrada odměny při dočasné pracovní neschopnosti podle fiktivního harmonogramu směn, který je stanoven takto:

10. Tato dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnanec a jedno zaměstnavatel.

V ................ dne .................................

 

........................................ .....................................................

podpis zaměstnance razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

Právní úprava:

Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

• § 4 ZP

• § 4a odst. 1 a 2 ZP

• § 20 ZP

• § 34b odst. 2 ZP

• § 74 ZP

• § 75 ZP

• § 77 ZP

• § 109 ZP

• § 111 ZP

• § 194 ZP

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

• § 1 odst. 2 NOZ

• § 35 NOZ

• § 551 až 554 NOZ

• § 582 NOZ

• § 1724 až § 1766 NOZ

• § 2001 až § 2005 NOZ

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zák. č. 167/2012 Sb. a zák. č. 47/2013 Sb.,

Vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, v platném znění

Obecné nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně osobních údajů č. 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 (označované pod anglickou zkratkou GDPR General Data Protection Regulation), kterým se zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Nařízení nabývá účinnosti 25. května 2018

Komentář:

Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru, ale uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce) nijak neomezuje. V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnavatel není povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.

Podle zákoníku práce se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vztahuje úprava pro výkon práce v pracovním poměru s výjimkami uvedenými v § 77 odst. 2 ZP. Pro výkon práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se nevztahuje úprava pro výkon práce v pracovním poměru, pokud jde o převedení na jinou práci a přeložení, dočasné přidělení, odstupné, pracovní dobu a dobu odpočinku, překážky v práci na straně zaměstnance, dovolenou, skončení pracovního poměru, odměňování a poskytování cestovních náhrad. Ani výkon práce na základě dohod však nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích a odměna z dohody o práci konané mimo pracovní poměr nesmí být nižší než minimální mzda.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr mohou být uzavírány i mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který u tohoto zaměstnavatele již vykonává práci v pracovním poměru. V tomto případě však zaměstnanec nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny, to znamená, že předmětem dohody mohou být jen práce jiného druhu, než byly sjednány v pracovní smlouvě tohoto zaměstnance.

Dohoda o provedení práce se sjednává podle pravidel upravených pro sjednávání smluv obecně obsažených v § 1724 až 1766 NOZ. Smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Smlouva je uzavřena (§ 1725 NOZ), jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1759 NOZ smlouva strany zavazuje a lze ji změnit či zrušit jen se souhlasem všech stran. Z návrhu na uzavření smlouvy musí být zřejmé, že ta smluvní strana, která návrh činí, má v úmyslu uzavřít smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

Způsob skončení dohody o provedení práce si smluvní strany mohou, pokud to budou považovat za potřebné, v dohodě o provedení práce dohodnout. Pro případ, že způsob zrušení nesjednají, platí od 1.10. 2015 pro zrušení dohody o provedení práce způsoby uvedené v § 77 odst. 4 ZP. Do konce září 2015 zákoník práce upravoval způsoby zrušení pouze u dohody o pracovní činnosti, nikoliv však u dohody o provedení práce. Převážná část dohod o provedení práce však na její předčasné zrušení nepamatuje, a proto zrušení dohody pro případ, že dohoda o provedení práce ujednání o jejím skončení neobsahuje, bylo do 30. 9. 2015 obtížně řešitelné. Přímo zákoníkem práce upravené způsoby jejího zrušení jsou proto pro praktické použití velkým přínosem, protože i dohodu o provedení práce je možné sjednávat na dobu neurčitou,

Právní vztah založený dohodou o provedení práce je možné ho zrušit:

1. dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
2. výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
3. okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Rozvázat těmito způsoby lze od 1. 10. 2015 i dohodu o provedení práce, která byla sjednána před tímto dnem.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží. Při nedodržení písemné formy se k tomuto právnímu jednání nepřihlíží. NOZ výslovně upravuje některá jednání jako zdánlivá. Podle § 554 NOZ se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží. Jedná se o jednání, které nemá žádné právní důsledky, z právního pohledu neexistuje, jedná se o jednání, které je nicotné neboli nulitní. V § 551 až 553 NOZ je upraveno obecně, které jednání je považováno za zdánlivé. Na dalších místech v textu NOZ i novelizovaném zákoníku práce se zdánlivé jednání vyjadřuje tak, že se "k němu nepřihlíží“. Mezi tato zdánlivá právní jednání podle novelizovaného zákoníku práce od 1. 1. 2014 patří i právní jednání, kterými se končí dohoda o provedení práce. Není-li výpověď dohody o provedení práce nebo okamžité zrušení učiněno písemně, nepřihlíží se k němu. Dohoda o provedení práce je ale převážně uzavírána po určitou dobu, která musí být v dohodě uvedena a termín skončení dohody tak vyplývá ze sjednaného obsahu dohody o provedení práce. Ale i dohodu o provedení práce, která je sjednána na dobu určitou, lze zrušit shora uvedenými způsoby.

Povinný obsah sjednávané dohody s výjimkou povinného uvedení doby, na kterou se dohoda uzavírá, právní úprava nestanoví. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Jestliže je na základě dohody o provedení práce nebo více těchto dohod konána v kalendářním roce pro téhož zaměstnavatele práce v rozsahu 300 hodin, k dalšímu výkonu práce je již třeba uzavřít dohodu o pracovní činnosti nebo pracovní poměr.

Zákoník práce stanoví, že je nutné uzavřít dohodu o provedení práce výhradně písemnou formou za účelem zvýšení efektivnosti kontroly zejména nelegálního zaměstnávání. Písemná forma je nutná i pro změny dohody o provedení práce. Ustanovení § 582 NOZ stanoví, že není-li právní jednání (dohoda o provedení práce) učiněno v písemné formě, kterou stanoví § 77 odst. 1 ZP, je tato dohoda neplatná. I NOZ však umožňuje, aby smluvní strany nedostatek písemné formy dodatečně zhojily a tím vadu odstranily. Podle § 20 ZP se lze neplatnosti právního jednání u dohody o provedení práce dovolat, avšak pouze do té doby, než bylo započato s plněním. Neplatnosti z důvodu nedodržení formy se nelze dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah, tedy dovolání se neplatnosti není možné ani u dohody o provedení práce, jestliže zaměstnanec začal práci konat, a bylo tak započato s plněním, které je předmětem sjednané dohody. Pracovněprávní vztah tak vznikne i na základě dohody o provedení práce, která nebyla sjednána písemně a pokud zaměstnanec podle dohodnutých pravidel začal práci konat a zaměstnavatel mu práci přiděloval, nemůže se ani jedna ze smluvních stran neplatnosti dovolat.

Dohodu o provedení práce lze uzavírat i na opakující se činnosti, pokud budou dodrženy ostatní podmínky,…