dnes je 30.12.2024

Input:

3.2.9.1 Informace zaměstnavatele o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru

4.9.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

3.2.9.1
Informace zaměstnavatele o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru

JUDr. Věra Bognárová

Informace zaměstnavatele o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru

V souladu s § 37 ZP podávám zaměstnanci tuto písemnou informaci:

Jméno zaměstnance .............................

Název a sídlo zaměstnavatele (právnické osoby) nebo jméno a adresa zaměstnavatele (fyzické osoby) ...............................

Zaměstnanec vykonává práci ...............(uvést bližší označení druhu práce) v .......... (uvést bližší označení místa výkonu práce).

Zaměstnanec má právo na dovolenou ve výměře ..................... a její délka se zjišťuje podle § 213 odst. 1 ZP. Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Případně také: Zaměstnanec má právo na dodatkovou dovolenou podle § 215 ZP. (Je možné také pouze odkázat na právní předpis - § 211 ZP a násl., kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis).

Zkušební doba byla sjednána v rozsahu ........... (maximálně 3 a u vedoucích zaměstnanců až 6 měsíců). Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou ve zkušební době zrušit pracovní poměr z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. (Je možné také pouze odkázat na právní předpis - § 35 a § 66 ZP a násl., kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis).

Pracovní poměr lze skončit pouze formami a způsobem upraveným v § 48 a násl. ZP. V případě, že dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo ze strany zaměstnance, výpovědní doba činí dva měsíce (popřípadě uvést jinou délku výpovědní doby, byla-li sjednána). Výpovědní doba počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 53 odst. 2 ZP (kdy platí zákaz výpovědi v ochranné době a výpověď byla dána zaměstnanci před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, takže dochází k přerušení běhu výpovědní doby s tím, že zbývající část výpovědní doby doběhne až po skončení ochranné doby, pokud zaměstnanec nesdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá), z § 54 písm. c) ZP (výpověď z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, daná zaměstnankyni před nástupem mateřské dovolené nebo zaměstnanci před nástupem otcovské nebo rodičovské dovolené čerpané v rozsahu doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou tak, že by výpovědní doba měla uplynout v době této mateřské (otcovské, rodičovské) dovolené, kdy výpovědní doba skončí současně s mateřskou (otcovskou, rodičovskou) dovolenou), z § 63 ZP (kdy pracovní poměr hromadně propouštěného zaměstnance skončí výpovědí nejdříve po uplynutí doby 30 dnů ode dne, kdy zaměstnavatel doručí příslušnému úřadu práce písemnou zprávu se stanovenými údaji, pokud zaměstnanec neprohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá (to se nevztahuje na případy hromadného propouštění, byl-li na zaměstnavatele prohlášen konkurs nebo povoleno vyrovnání). (Údaj o postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru, a o běhu a délce výpovědní doby lze uvést buď konkrétně, jak vyplývá z příslušných ustanovení zákoníku práce, nebo jen odkázat na právní předpis - § 48 a § 50 ZP a násl.).

Zaměstnavatel zabezpečuje pro zaměstnance tento odborný rozvoj: ........................(popsat konkrétní formy, které zaměstnavatel zabezpečuje). (Je možné také pouze odkázat na právní předpis - § 227 až § 235 ZP, případně kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis).

Délka týdenní pracovní doby je stanovena na ............. (uvést buď počet hodin - např. 40 hodin, nebo odkázat na právní předpis - § 79 ZP, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis). Pracovní doba je rozvržena ................., a pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení pracovní doby délka vyrovnávacího období činí ........... Rozsah práce přesčas činí............ (lze uvést buď konkrétní rozvržení pracovní doby, nebo odkaz na právní předpis - § 81 až § 87 ZP, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis).

Minimální nepřetržitý denní odpočinek je alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích a u mladistvého zaměstnance do 18 let alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je povinen v rámci týdne zaměstnanci staršímu 18 let poskytnout nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 24 hodin spolu s nepřetržitým denním odpočinkem, na který musí bezprostředně navazovat. Mladistvému zaměstnanci poskytuje zaměstnavatel nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 48 hodin. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání ........ (nejméně 30 minut); mladistvému zaměstnanci je tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Nebo Zaměstnanec koná práce, které nemohou být přerušeny a je mu i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvému zaměstnanci do 18 let je vždy poskytnuta přestávka na jídlo a oddech.(lze uvést buď konkrétní rozvržení údaje o poskytovaných odpočincích nebo odkaz na právní předpis - § 90 až § 92 ZP a § 88 a § 89 ZP, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis).

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci mzdu (plat) ............(uvést údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu).

Pracovní podmínky zaměstnanců upravuje kolektivní smlouva (kolektivní smlouvy) uzavřená mezi .......... a ............(uvést smluvní strany kolektivní smlouvy).

Zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance orgánu sociálního zabezpečení ............... (označení a adresa). (lze uvést také odkazem na právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis).

Převzal dne: ........................

...........................................

podpis zaměstnance

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

  • § 37 ZP

Komentář:

Zaměstnavatelé mají povinnost písemně informovat zaměstnance o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, pokud zákonem stanovené informace (údaje) nejsou obsaženy v pracovní smlouvě. Údaje, které písemná informace musí obsahovat, lze uvést přímo v pracovní smlouvě nebo v příloze pracovní smlouvy (v některých případech i pouhým odkazem na pracovněprávní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis zaměstnavatele – např. údaj o výpovědních dobách, nároku na délku dovolené, délce a rozvržení pracovní doby). Informační povinnost pro zaměstnance v pracovním poměru upravuje §

Nahrávám...
Nahrávám...