JUDr. Věra Bognárová
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění nařízení vlády č. 170/2014 Sb. (právně účinné od 1. ledna 2015)
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v platném znění
Komentář:
Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen především zajistit poskytnutí první pomoci postiženému zaměstnanci nebo zaměstnancům a dále je povinen:
-
objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, za účasti svědků a odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
-
bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu;
-
při pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele (například při agenturním zaměstnávání nebo u zaměstnance vyslaného jiným zaměstnavatelem na pracovní cestu) je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance a umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.
Při objasňování musí zaměstnavatel předně posoudit, zda vzniklé poškození zdraví je skutečně úrazem (zda proběhl úrazový děj) a pokud ano, tak jestli je vzniklý úraz úrazem pracovním.
Předpokladem vzniku úrazu, je proběhlý úrazový děj, při kterém k poškození zdraví nebo smrti zaměstnance došlo. Za úrazový děj, v jehož důsledku došlo k poškození zdraví, považuje:
-
zákoník práce (ustanovení § 271k odst. 1 ZP) takové poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, pokud k nim došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů;
-
judikatura i případy náhlého porušení zdraví, které bylo způsobeno krátkodobými zevními vlivy, např. byl-li zaměstnanec při práci, na kterou není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha musela pak být příčinou následku, o jehož odškodnění se jedná. Přitom nemusí jít o jedinou příčinu úrazu, nýbrž stačí, když jde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou.
Porušením zdraví se rozumí nejen poškození tělesné, ale i psychické. Pokud vzniklé poškození zdraví nenaplňuje znaky úrazu (chybí úrazový děj ve shora uvedeném smyslu), pak nejde o úraz a nemůže se potom jednat ani o úraz pracovní.
Pokud zaměstnavatel vyhodnotí, že poškození zdraví, ke kterému u zaměstnance došlo je úrazem, pak je třeba teprve posoudit ještě další aspekt, a to hledisko, zda vzniklý úraz lze považovat za úraz pracovní. Úraz je pracovním úrazem, pokud k němu dojde:
- při plnění pracovních úkolů (§ 273 ZP),
- v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů (§ 274 ZP), nebo
- pro plnění pracovních úkolů (§ 271k odst. 2 ZP).
Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět (§ 271k odst. 3 ZP).
Závažný pracovním úrazem podle zák. č. 61/1988 Sb. a k němu vydaných prováděcích předpisů je smrtelný úraz, úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s…
