3.6.15
Písemný rozvrh pracovní doby podle § 74 odst. 2 ZP v DPČ a DPP
JUDr. Věra Bognárová
Zaměstnavatel ..................................................... . (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ) zastoupený ...............................................
Zaměstnanec ................................... (jméno a příjmení), narozen dne ..................... .................................. trvale bytem .........................
(dále jen "zaměstnavatel“ a "zaměstnanec“)
Zaměstnanec koná u zaměstnavatele práci na základě dohody o provedení práce/o pracovní činnosti sjednané dne ....................
Pracovní doba je rozvržena takto, např.:
V ............ dne ............
..........................................
razítko zaměstnavatele a podpis jeho oprávněného
zaměstnance
Právní úprava
Komentář
Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 281/2023 Sb. s účinnosti od 1. 10. 2023 uložila zaměstnavatelům i při výkonu práce na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti zaměstnanci předem rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na jiné době seznámení, tj. i kratší, nelze se však dohodnout na tom, že pracovní doba nebude vůbec rozvrhována.
Uloženou povinností zaměstnavateli rozvrhnout pracovní dobu alespoň 3 dny před začátkem směny se ale nemění dosavadní výklad, podle něhož je rozsah práce konané na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr možné sjednat pouze jako maximální – např. nejvýše 300 hodin v kalendářním roce u dohody o provedení práce nebo nejvýše v průměru 20 hodin týdně u dohody o pracovní činnosti. Rozsah dohodnuté práce je tak stále omezen maximem, ale nemusí být sjednaný jako pevně stanovený, např. 20 hodin týdně u dohody o pracovní činnosti. Je proto stále použitelný právní závěr obsažený v rozsudku NS ze dne 27. 8. 2020, sp. zn. 21 Cdo 1840/2020: "V dohodě o pracovní činnosti je možné sjednat rozsah práce pouze jako maximální a nikoli jako pevně stanovený. Zaměstnavatel tedy nemusí v rámci dohody o pracovní činnosti přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu maximálně sjednané pracovní doby, jak je tomu povinen u zaměstnanců v pracovním poměru, nýbrž je oprávněn přidělovat zaměstnanci práci v rámci maximálního rozsahu pracovní doby dle svých potřeb." Rozvrh práce v dohodách může být dohodnut jako pevný, tj. nejen rozsah práce, ale i rozvržená pracovní doba, ale bude-li v dohodě rozsah práce sjednán pouze jako maximální, platí i po přijetí novely k zákoníku práce v roce 2023, že zaměstnavatel může podle svých potřeb v průběhu trvání právního vztahu založeném dohodou rozhodnout, zda nebo v jakém rozsahu zaměstnanci práci přidělí. Pokud práci bude potřebovat, rozvrhne zaměstnanci pracovní dobu. Teprve v návaznosti na rozvržení pracovní doby, se bude posuzovat nemožnost zaměstnance práci konat nebo nemožnost zaměstnavatele práci přidělovat jako překážka v práci.
Způsob rozvržení pracovní doby může mít různé podoby. Určující je potřeba zaměstnavatele zajistit výkon práce a také rozsah sjednaného pracovního úvazku zaměstnance i ve vazbě na to, zda je sjednaná dohoda o provedení práce nebo pracovní činnosti. Rozvržení pracovní doby může být sjednáno přímo v dohodě o provedení práce nebo dohodě o pracovní činnosti tak, že rozvržení pracovní doby bude přímo vymezeno, např. že zaměstnanec bude práci konat od pondělí do pátku v rozsahu 2 hodin denně od 8 do 10 hodin. V tomto případě nemusí zaměstnavatel zaměstnanci písemným rozvrhem pracovní dobu rozvrhovat, protože její rozvržení je předem sjednané (rozvržené).
V dohodě o provedení práce nebo dohodě o pracovní…
