NahoruVýpověď daná zaměstnavatelem podle § 52 písm. h) ZP
............................. (uvést jméno a příjmení, adresu zaměstnance)
Rozvázání pracovního poměru výpovědí
Podle ustanovení § 52 písm. h) ZP rozvazujeme s Vámi pracovní poměr výpovědí, a to z tohoto důvodu:
Podle pracovní smlouvy uzavřené dne ...... pracujete u ........ (označení zaměstnavatele) v pracovním poměru jako ........ v ...... (uvést organizační složku, jinou část zaměstnavatele, kde je zaměstnanec zařazen). Vaše povinnosti vyplývající z tohoto pracovního poměru jsou upraveny především zákoníkem práce a v návaznosti na pracovněprávní předpisy i pracovním řádem.
Při kontrole režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dne ....... jsem zjistil, že jste porušil povinnost upravenou v § 301a ZP, a to v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění. Povinnost jste porušil tím, že jste se ve dnech .....(v konkrétně uvedených hodinách) nezdržoval v místě určeného pobytu v době trvání dočasné pracovní neschopnosti, které bylo uvedeno na rozhodnutí příslušného lékaře. Porušil jste tak povinnost upravenou § 301a ZP zdržovat se v lékařem určeném místě pobytu a tato skutečnost byla ověřena kontrolou zaměstnavatele provedenou podle § 192 odst. 6 ZP. O této kontrole byl vyhotoven záznam, který přikládám. Skutečnost znamenající porušení povinnosti spočívá v tom, že.....(popsat jednání zaměstnance, tak aby nebylo zaměnitelné s jiným jednáním).
Shora popsaným jednáním jste zvlášť hrubým způsobem porušil povinnost vyplývající z § 301a ZP.
(Případně existuje-li odborová organizace) Rozvázání pracovního poměru bylo projednáno s odborovou organizací dne ....
Pracovní poměr skončí po uplynutí dvouměsíční výpovědní doby, která začne plynout od prvého dne následujícího měsíce po doručení výpovědi a skončí dnem .............. Tímto dnem skončí Váš pracovní poměr ke společnosti.
V ....................... dne ............
......................................................
razítko zaměstnavatele a podpis jeho oprávněného zaměstnance
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
-
§ 1a ZP
-
§ 4 ZP
-
§ 50 až § 54 ZP
-
§ 61 ZP
-
§ 67 ZP
-
§ 68, ZP
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
-
§ 286 odst. 6 NOZ
-
§ 334 až § 336 NOZ
-
§ 551 až 554 NOZ
-
§ 582 NOZ
Komentář:
Zaměstnanci jsou v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti povinni dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění. V souvislosti s touto povinností (§ 301a ZP), která nevyplývá přímo z výkonu práce, ale z jiných skutečností, je od 1. 1. 2012 upraven i důvod pro výpověď ze strany zaměstnavatele uvedený v § 52 písm. h) ZP, spočívající v tom, že zaměstnavatel může ukončit pracovní poměr výpovědí, pokud zaměstnanec porušil zvlášť hrubým způsobem povinnost týkající se režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Aby nedocházelo k dvojímu postihu zaměstnance, zakazuje současně novelizované ustanovení § 192 odst. 5 ZP snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy či platu při porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud byla dána zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď podle ustanovení § 52 písm. h) ZP. Jestliže zaměstnavatel při kontrole dodržovaní stanoveného režimu dočasně práce neschopného zaměstnance v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti zjistí porušení povinností specifikovaných v § 301a ZP, tedy povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, podle zákona o nemocenském pojištění, může zaměstnance postihnout buď tak, že mu sníží nebo neposkytne náhradu mzdy či platu, která by mu jinak podle § 192 a násl. ZP příslušela, nebo náhradu mzdy nebo platu poskytne, ale se zaměstnancem ukončí výpovědí pracovní poměr pro porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.
Zaměstnavatel je oprávněn ukončit pracovní poměr pro porušení povinností pouze pro případ porušení léčebního režimu zvlášť hrubým způsobem, nepostačí proto pouze porušení závažné či méně závažné. Při posuzování intenzity porušení povinností proto musí zaměstnavatel zohlednit všechny okolnosti porušení, včetně jeho důvodů. Je jeho povinností v případě soudního sporu prokázat, že k porušení povinností došlo, a že k němu došlo zvlášť hrubým způsobem. Okamžitě zrušit pracovní poměr z tohoto důvodu se zaměstnancem nelze. Vodítkem pro způsob posouzení intenzity porušení léčebného režimu i pro tento případ mohou být obecné závěry soudní judikatury ohledně posuzování intenzity porušení povinností: "Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil pracovní kázeň méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy "méně závažné porušení pracovní kázně", "závažné porušení pracovní kázně" a "porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem" definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení pracovní kázně. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu, soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil nebo mohl způsobit zaměstnavateli škodu apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval (Rozsudek NS ze dne 14. 2. 2001, sp. zn. 21 Cdo 735/2000).
Podle § 57 ZP může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. h) ZP pouze do jednoho měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu k výpovědi dověděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy takový důvod k výpovědi vznikl. Stane-li se v průběhu 1 měsíce jednání zaměstnance, v němž lze spatřovat porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, předmětem šetření jiného orgánu, v daném případě zpravidla orgánu nemocenského pojištění, je možné dát výpověď ještě do 1 měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel dověděl o výsledku tohoto šetření.
Podle § 192 odst. 6 ZP je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek (§ 301a ZP). Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování těchto svých povinností. Podle § 64 ZNP je tento zaměstnanec (pojištěnec) při kontrole povinen prokázat svou totožnost a předložit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, oznámit zaměstnavateli důvody své nepřítomnosti v místě pobytu v době kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v pracovní den následující po dni této kontroly, popřípadě po dni, kdy se o ní dozvěděl, předat neprodleně zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), potvrzení o době jejího trvání a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a informovat zaměstnavatele předem o změně místa pobytu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.
Podle § 65 odst. 2 ZNP je zaměstnavatel oprávněn:
a) dát…
