3.11.12 Žádost zaměstnance o poskytnutí neplaceného volna bez náhrady mzdy/platu

3.11.12

Žádost zaměstnance o poskytnutí neplaceného volna bez náhrady mzdy/platu

JUDr. Věra Bognárová

......................................

podpis zaměstnance

Právní úprava:

Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

• § 4a ZP

• § 34b odst. 1 ZP

• § 38 odst. 1 písm. b) ZP

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

• § 1 odst. 2 NOZ

• § 582 NOZ

• § 1724 – 1766 NOZ

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

• § 3 odst. 4 a 6 ZPZP

Komentář:

Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno pouze v případech, které zákoník práce nebo vyhláška č. 590/2006 Sb., případně jiné právní předpisy, označují jako překážku v práci na straně zaměstnance a zaměstnavateli ukládají povinnost poskytnout mu za splnění podmínek pracovní volno ve stanoveném rozsahu, případně s náhradou mzdy nebo platu, podle toho, jakým způsobem je zaměstnanec odměňován.

Zaměstnavatel je oprávněn vyžadovat, aby zaměstnanec pro něj konal práci v rozsahu stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby. Podle § 38 odst. 1 písm. b) ZP je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Pokud zaměstnanci brání ve výkonu práce skutečnosti, se kterými zákoník práce spojuje povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci pracovní volno k vyřízení této záležitosti, anebo poskytnout pracovní volno po dobu, kdy existuje právem uznaná překážka v práci, příp. je povinen mu poskytnout náhradu mzdy nebo platu za tuto překážku, musí zaměstnavatel pracovní volno v rozsahu stanoveném právními předpisy poskytnout. Pracovní volno z důvodu poskytovaných překážek v práci může být také nad rámec zákoníku práce navýšeno v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu. Dojde-li k tomuto navýšení, je zaměstnavatel zavázán nejen poskytovat pracovní volno podle zákoníku práce, příp. jiných právních předpisů, ale také úpravou a dohodou v kolektivní smlouvě nebo úpravou ve vnitřním předpisu. Pracovní volno proto zaměstnancům za těchto podmínek poskytovat musí.

Jestliže zaměstnanci brání ve výkonu práce jiná skutečnost, než se kterou zákon či kolektivní smlouva a vnitřní předpis spojují povinnost zaměstnavatele poskytnout mu pracovní volno, nemá zaměstnanec právo na pracovní volno, příp. omluvu z výkonu práce, a je přesto povinen práci konat. Pokud by práci v těchto případech nekonal, jedná se o porušení jeho povinnosti shora uvedené v § 38 odst. 1 písm. b) ZP, a z toho vyplývá porušení povinností i to, že zaměstnavatel může na porušení povinností reagovat např. tím, že zaměstnanci toto porušení vytkne, příp. bude-li zameškání práce ve větším rozsahu, může dojít i ke skončení pracovního poměru výpovědí, příp. i okamžitým zrušením. Povinnost konat práci je totiž považována za základní povinnost vyplývající ze sjednaného pracovního poměru, protože smyslem sjednání pracovněprávního vztahu, nejen pracovního poměru, ale i dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, je na straně zaměstnavatele požadavek na zajištění činnosti, kterou zajišťuje, a na straně zaměstnance zájem na dosažení finančních prostředků.

Zaměstnanec však může zaměstnavatele požádat o to, aby jej zbavil po určitou dobu povinnosti práci konat a poskytl mu pracovní volno i z důvodu, který zákoník práce výslovně neupravuje. Zaměstnanec může požádat vždy, žádost, kterou učiní, nelze zamítnout tak, že by zaměstnanec nebyl oprávněn tuto žádost podat, ale pracovní volno, pokud nejde o zákonné či dohodnuté důvody, mu být ze strany zaměstnavatele poskytnuto nemusí. Zaměstnanec může požádat o poskytnutí pracovního volna, žádost může mít jakoukoliv formu, může být učiněna i ústně. Podání žádosti není omezeno ani tím, v jakém rozsahu se o pracovní volno dá žádat, protože zaměstnanec může požádat o poskytnutí pracovního volna v rozsahu několika hodin, ale i několika měsíců, příp.…