3.8.11
Žádost zaměstnance (zdravotnického pracovníka) o poskytnutí pracovního volna ke studiu
JUDr. Věra Bognárová
Zaměstnavatel ..................................................... (označení, sídlo, IČ) zastoupený ...............................................
Zaměstnanec ................................... (jméno a příjmení), narozen dne ....................., bytem ........................
Vážení,
žádám o poskytnutí pracovního volna na den (dny) ....... s náhradou mzdy (platu) z důvodu zvyšování kvalifikace podle § 23a zákona č. 95/2004 Sb. V těchto dnech jsem povinen se účastnit studia (zkouška, praktických cvičení) ............ (označení). Přikládám potvrzení o účasti na zvyšování kvalifikace.
S pozdravem
V ..................... dne ...................
..............................................
podpis zaměstnance
Příloha: potvrzení
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
-
§ 205 ZP
-
§ 206 ZP
-
§ 230 ZP
-
§ 231 ZP
-
§ 232 ZP
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
-
§ 22
-
§ 5 odst. 1
-
§ 22
-
§ 23a
Zákon č. 96/2004 Sb., o získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče
Komentář
Kvalifikaci lze v souladu se zákoníkem práce buď zvyšovat, nebo prohlubovat. Obě formy je nutné rozlišovat, protože mají jiná právní řešení. Zvyšování kvalifikace je překážkou v práci na straně zaměstnance. O pracovní volno ke zvyšování kvalifikace může zaměstnanec požádat přiloženým vzorem. Prohlubování kvalifikace je výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Účast na prohlubování kvalifikace nařizuje zaměstnavatel a zaměstnanec má povinnost si kvalifikaci prohlubovat.
Zvyšování kvalifikace podle § 231 ZP je změna hodnoty kvalifikace, rozumí se jím také její získání nebo rozšíření. Pro účely zákoníku práce je zvyšováním kvalifikace pouze takové studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele. Účast na školení, studiu nebo jiné formě přípravy, v níž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, která je v souladu potřebou zaměstnavatele, je překážkou na straně zaměstnance, zasahuje-li do pracovní doby. Podle § 205 ZP přísluší zaměstnanci při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu v minimálním rozsahu upraveném § 232 ZP, ale mohou být také sjednána nebo stanovena vyšší nebo další práva (v kvalifikační dohodě, v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu).
Podle zákoníku práce přísluší zaměstnanci při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení:
-
2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,
-
5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,
-
10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, rigorózní práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,
-
40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.
K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pouze pracovní volno (bez náhrady mzdy nebo platu) v nezbytně nutném rozsahu. Také za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu, nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.
Prohlubováním kvalifikace podle § 230 ZP se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. Prohlubování kvalifikace se posuzuje vždy ve vztahu k výkonu sjednané práce. Záleží proto na sjednaném druhu práce v pracovní smlouvě či druhu práce konaném na základě jmenování a kvalifikačních požadavcích nutných k výkonu této práce, které jsou stanoveny buď právními předpisy, případně vnitřními, zpravidla mzdovými předpisy, katalogy prací apod. Prohlubováním kvalifikace zaměstnanec nezíská novou kvalifikaci, nemění se její podstata, jejím prostřednictvím si zaměstnanec průběžně doplňuje teoretické nebo praktické znalosti nebo dovednosti vztahující se k jím již získané kvalifikaci. Za doplňování, udržování a obnovování kvalifikace se považuje aktualizace jak teoretických, tak i praktických znalostí, případně dovedností, nových poznatků vyplývajících z rozvoje kvalifikace. Zákoník práce neurčuje formy prohlubování kvalifikace, pouze je obecně označuje jako školení nebo jinou formu přípravy anebo studium. Označení formy prohlubování kvalifikace však žádný faktický význam nemá, podstatné je, že za prohlubování kvalifikace se považují jakkoliv označené formy, v nichž zaměstnanec získává nové poznatky či dovednosti ke kvalifikaci, kterou již má, a která je potřebná k výkonu práce podle pracovní smlouvy.
Zaměstnanec má povinnost soustavně si prohlubovat kvalifikaci k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě.…
