3.10.8
Žádost zaměstnavatele podle § 99 ZP o projednání hromadné úpravy pracovní doby
JUDr. Věra Bognárová
NahoruŽádost zaměstnavatele podle § 99 ZP o projednání hromadné úpravy pracovní doby
(rozsahu nařizování práce přesčas, možnosti nařizovat práci ve dnech pracovního klidu a noční práci)
Odborová organizace se sídlem .................................................................................
Zaměstnavatel .......................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO), zastoupený ...............................................
Věc
Žádost podle § 99 ZP o projednání hromadné úpravy pracovní doby (rozsahu nařizování práce přesčas, možnosti nařizovat práci ve dnech pracovního klidu a noční práci)
Vážený pane předsedo,
v příloze předkládáme návrh rozvržení pracovní doby u zaměstnavatele po jednotlivých organizačních útvarech zpracovaných podle požadavku zaměstnavatele s dodržením vztahujících se ustanovení zákoníku práce o maximální připuštěné délce týdenní pracovní doby, povinnosti poskytovat přestávky na jídlo a oddech v průběhu směny, při dodržení nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu. Při stanovení hromadné úpravy pracovní doby zaměstnavatel vycházel z možností zaměstnanců dopravit se do zaměstnání. Při rozvržení pracovní doby zaměstnavatel také přihlédl k tomu, aby rozvržení pracovní doby nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce.
Varianta č. 1
V příloze předkládáme návrh opatření týkající se práce přesčas pro rok 2022 s návrhem na rozsah možné přesčasové práce, důvody jejího nařizování a návrh opatření, která hodlá zaměstnavatel zajistit při jejím nařizování.
Varianta č. 2
V příloze předkládáme návrh opatření týkající se nařizování práce ve dnech pracovního klidu, tj. ve dnech svátků a ve dnech nepřetržitého odpočinku zaměstnanců v týdnu. Důvodem tohoto požadavku je potřeba zajištění činnosti zaměstnavatele i v tyto dny. Při nařizování práce ve dnech pracovního klidu je dodrženo ustanovení § 91 odst. 3 ZP, kdy zaměstnavatel požaduje výkon nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech, a to ................ (např. naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce atd., viz § 91 odst. 3 ZP).
Podle § 99 ZP je zaměstnavatel povinen opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby (práce přesčas) předem projednat s odborovou organizací. Zaměstnavatel proto odborové organizaci předkládá k projednání jeho návrh rozvržení pracovní doby s tím, že předpokládanou účinnost tohoto rozvržení navrhuje od .............. .
Zaměstnavatel je připraven projednat s odborovou organizací tuto otázku osobně. Na požádání jsme připraveni podat dodatečné informace a vysvětlení. O stanovisko k uvedenému postupu žádáme ve lhůtě ........... od doručení této žádosti.
V ..................... dne ...................
................................................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
-
§ 19 odst. 2 ZP
-
§ 79 ZP
-
§ 81 ZP
-
§ 90 ZP
-
§ 91 ZP
-
§ 92 ZP
-
§ 95 ZP
-
§ 99 ZP
-
§ 263 odst. 3 ZP
-
§ 278 ZP
-
§ 286 ZP
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů
Komentář:
Zaměstnavatel, u kterého působí odborová organizace, je povinen v zákoníku práce upravená opatření vydávat či připravovat ve spolupráci s odborovou organizací. Tato povinnost se vztahuje výhradně na zaměstnavatele, u kterých působí odborová organizace, a pokud u nich odborová organizace nepůsobí, rozhodují o opatřeních samostatně. Odborová organizace u zaměstnavatele působí a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle svých stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Tato úprava je obsažena v § 286 odst. 3 ZP. Oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele vznikají dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že splňuje podmínky podle § 286 odst. 3 ZP. Přestane-li odborová organizace tyto podmínky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit.
Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací za shora uvedených podmínek, tj., jejich stanovy upravují oprávnění jednat se zaměstnavatelem a mají alespoň 3 členy v pracovním poměru u zaměstnavatele, je zaměstnavatel povinen v případech týkajících se všech nebo většího počtu zaměstnanců projednávat, příp. plnit povinnosti součinnosti s odborovou organizací vůči všem odborovým organizacím. Je možné se dohodnout také jinak, ale dohoda musí být učiněna mezi všemi působícími odborovými organizacemi a zaměstnavatelem.
Mezi opatření, která může zaměstnavatel učinit ve spolupráci s odborovou organizací, patří i hromadné úpravy pracovní doby, práce přesčas, možnost nařizovat práci ve dnech pracovního klidu a noční práci se zřetelem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Tato opatření týkající se shora uvedených otázek je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací. To znamená, že zaměstnavatel musí s odborovou organizací jednat o těchto opatřeních předtím, než je zavede. Projednáním se rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, v daném případě odborovou organizací, výměna stanovisek a jejich vysvětlení s cílem dosáhnout ve věci přijímaného opatření shody. Zaměstnavatel je povinen zajistit projednání v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby odborová…
