§ 18 ZNP - Denní vyměřovací základ

Komentář

Denní vyměřovací základ slouží pro výpočet dávek; zaměstnavatelé (s výjimkou služebních útvarů) dávky nemocenského pojištění nevypočítávají, výpočet dávek a výplatu dávek provádějí OSSZ. Zaměstnavatelé však pro tento výpočet předávají stanovené podklady.

Pro zjištění denního vyměřovacího základu u zaměstnance jsou základními pojmy vyměřovací základ (odstavec 2), rozhodné období (odstavce 3–6) a vyloučené dny (odstavec 7). Vyměřovací základ představuje úhrn vyměřovacích základů pro pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce rozhodného období; jde tedy o hrubé příjmy. Rozhodným obdobím (v závislosti na délce trvání pojištění) je:

• 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, v němž vznikla sociální událost, pokud pojištění zaměstnance trvalo aspoň těchto 12 kalendářních měsíců,

• kratší období než 12 kalendářních měsíců, pokud pojištění zaměstnance netrvalo 12 kalendářních měsíců a sociální událost vznikla v kalendářním měsíci, který není měsícem, v němž vzniklo pojištění zaměstnance.

Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž zároveň vzniklo nemocenské pojištění zaměstnance, rozhodné období se nestanoví a za denní vyměřovací základ se považuje jedna třicetina příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci (vychází se přitom z příjmu, kterého by zaměstnanec v tomto měsíci dosáhl, kdyby v něm pracoval po sjednaný rozsah pracovní doby).

Na určení rozhodného období podle těchto zásad nemá vliv to, že se nemocenské poskytuje až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, tj. sociální událost a počátek poskytování nemocenského nemusí spadat do téhož kalendářního měsíce; pro určení rozhodného období je podstatný vždy den vzniku sociální události.

Jestliže v rozhodném období 12 kalendářních měsíců není vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období aspoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, dochází ke stanovení rozhodného období na předchozí kalendářní rok (popř. první předchozí kalendářní rok), je-li v něm aspoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ.

Při zjišťování počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období se zohledňuje i 29. únor v přestupném roce.

Nelze-li určit rozhodné období podle těchto zásad, bude se za denní vyměřovací základ považovat tzv. pravděpodobný příjem.

Vyloučenými dny jsou dny, v nichž zaměstnanec nepracuje a nemá příjem (s výjimkou náhrady mzdy či platu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény) a nebylo by tedy správné k těmto dnům přihlížet při určování denního průměru příjmů pro výpočet dávek. Vyloučené dny nelze zaměňovat s dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, neboť za některé tyto dny náleží příjem (náhrada mzdy nebo platu) – jde zejména o dny dovolené nebo dny důležitých osobních překážek v práci, za které přísluší náhrada mzdy či platu (srov. nařízení vlády č. 590/2006 Sb.), například náhrada mzdy nebo platu za den účasti na svatbě – a tyto dny se za vyloučené dny nepovažují. Za vyloučené dny se dále považují i dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, jde-li o dny volna poskytnutého zaměstnavatelem v případě, kdy na toto volno nemá zaměstnanec nárok (např. zaměstnanec požádá o tzv. neplacené volno z osobních důvodů).