§ 236 ZP Stravování zaměstnanců

2.10.236

§ 236 ZP Stravování zaměstnanců

JUDr. Bořivoj Šubrt

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 23 – kolektivní smlouva

  • § 4a – možnosti a zákazy odchýlit se od zákona

  • § 305 – vnitřní předpis

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 6 odst. 9 písm. b) – osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti

  • § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 – výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

• Vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů

 NahoruZávodní stravování

Zákon shodně s dřívější právní úpravou ukládá zaměstnavatelům povinnost umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, s výjimkou zaměstnanců vyslaných na pracovní cestu. Umožnění stravování ale neznamená jeho poskytování. Zaměstnanec musí mít minimálně možnost pořídit si v rámci přestávky v práci na jídlo a oddech stravu, například nákupem v obchodě.

 NahoruÚprava kolektivní smlouvou či vnitřním předpisem

Poskytování stravování je však u zaměstnavatelů obvyklým standardem, k čemuž zákon i nadále požaduje, aby podmínky poskytování tohoto stravování (označovaného v praxi jako závodní stravování) byly sjednány v kolektivní smlouvě nebo stanoveny ve vnitřním předpisu (vydaném podle § 305 ZP). Tato úprava tak nemůže být obsažena v pracovní nebo jiné smlouvě. Prostřednictvím uvedených hromadných dokumentů se zpravidla stanovuje právo (nárok) zaměstnance na cenově zvýhodněné stravování.

 NahoruFinancování závodního stravování

Pro zaměstnavatele v tzv. rozpočtové sféře jsou podmínky financování závodního stravování i nadále stanoveny právním předpisem, a to vyhláškami č. 430/2001 Sb. a č. 84/2005 Sb. Jimi daná pravidla se však nevztahují na územní samosprávné celky, které rozhodují samostatně v rámci svého rozpočtu. Pro zaměstnavatele v tzv. podnikatelské sféře je významným hlediskem pro poskytování závodního stravování daňová uznatelnost výdajů (nákladů). Ta je vymezena v ustanovení § 24 ZDP. Novela daňového zákona (v souvislosti s přijetím nového zákoníku práce v roce 2007) vyrovnala možnosti financování závodního stravování z nákladů v tzv. podnikatelské sféře s podmínkami, které platí podle uvedených vyhlášek v tzv. rozpočtové sféře. Zajišťuje-li zaměstnavatel závodní stravování ve vlastním zařízení, a to i prostřednictvím jiného subjektu, jsou pro něj uznatelné veškeré náklady, s výjimkou hodnoty potravin. Jestliže závodní stravování zajišťuje jiným způsobem (od dodavatele nebo stravenkami), je daňově uznatelný příspěvek na jedno jídlo v průběhu směny, a to do 55 % jeho ceny včetně DPH, nejvýše však do 70 % hodnoty stravného při pracovní cestě v délce 5–12 hodin (je třeba vycházet z horního limitu stravného pro tzv. rozpočtovou sféru, který podle § 176 ZP činí 69 Kč, přičemž ministerstvo práce a sociálních věcí může vyhláškou tuto částku upravit – pro rok 2021 tato částka činí 108 Kč, takže do nákladů lze v roce 2021 zahrnout 75,60 Kč). Zákon o daních z příjmů stanoví, že pro daňovou uznatelnost postačuje přítomnost zaměstnance ve směně v rozsahu alespoň 3 hodin. Přesahuje-li délka směny včetně povinné přestávky na jídlo a oddech 11 hodin, je daňově uznatelný i příspěvek na další jedno jídlo. Jestliže by zaměstnanec v průběhu směny konal pracovní cestu a vznikl mu nárok na stravné podle zákoníku práce, nebyl by případný příspěvek na závodní stravování u tohoto zaměstnance daňově uznatelný (viz příklad).

Novela zákona o daních z příjmů provedená zákonem č. 609/2020 Sb. umožnila alternativně namísto uvedených příspěvků poskytovat…