dnes je 24.11.2024

Input:

§ 246-254 Sankce

3.9.2013, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 18 minut

5.1.2.246
§ 246-254 Sankce

JUDr. Pavla Blažková

Úplné znění

NÁSLEDKY PORUŠENÍ POVINNOSTÍ PŘI SPRÁVĚ DANÍ

§ 246

Porušení povinnosti mlčenlivosti

  1. Fyzická osoba, která je vázána povinností mlčenlivosti za podmínek stanovených daňovým zákonem, se dopustí přestupku tím, že tuto povinnost poruší.
  2. Za přestupek lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
  3. Správním orgánem příslušným k projednání přestupku je správce daně nejblíže nadřízený správci daně, k jehož činnosti se povinnost mlčenlivosti vztahuje; v případě, že se povinnost mlčenlivosti vztahuje k činnosti více správců daně, projedná přestupek ten z nejblíže nadřízených správců daně, který zjistil podezření z porušení povinnosti mlčenlivosti jako první.

Pořádková pokuta

§ 247

  1. Pořádkovou pokutu do 50 000 Kč může správce daně uložit tomu, kdo při jednání vedeném správcem daně závažně ztěžuje průběh řízení tím, že
    1. navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek,

    2. neuposlechne pokynu úřední osoby, která řízení vede, nebo

    3. navzdory předchozímu napomenutí se chová urážlivě k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní.

  2. Pořádkovou pokutu do 50 000 Kč může správce daně uložit tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla stanovena zákonem nebo správcem daně, nestanoví-li zákon jiný důsledek.
  3. Rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty podle odstavce 1 lze vydat pouze při jednání vedeném správcem daně, při kterém vznikly důvody k jejímu uložení.
  4. Pořádkovou pokutu lze uložit nejpozději do 1 roku ode dne, ve kterém došlo k jednání podle odstavce 2 .

§ 248

  1. Při stanovení výše pořádkové pokuty dbá správce daně, aby pokuta nebyla v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní.
  2. Pořádkovou pokutu lze ukládat i opakovaně, nevedlo-li dosavadní uložení pokuty k nápravě a protiprávní stav trvá.
  3. Včas podané odvolání proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty má odkladný účinek. Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
  4. Správce daně, který pořádkovou pokutu uložil, spravuje i její placení a pokuta je příjmem veřejného rozpočtu, ze kterého je hrazena jeho činnost.

§ 249

  1. Pokud pokuta nepřesahuje 5 000 Kč a pokud ten, komu je pořádková pokuta ukládána podle § 247 odst. 1 , důvody a výši ukládané pokuty uzná a současně pokutu uhradí na místě, správce daně uvede její výši a důvody do protokolu pořizovaného o jednání, při němž nastaly důvody pro uložení pořádkové pokuty. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

  2. Pořádková pokuta uložená podle odstavce 1 je splatná zaprotokolováním rozhodnutí. Stvrzenka o úhradě pokuty obsahuje odkaz na číslo jednací protokolu. Osoba, které byla takto uložena pokuta, obdrží stejnopis protokolu i bez vyžádání.

  3. Stvrzenky o úhradě pořádkové pokuty vydává Ministerstvo financí.

§ 250

Pokuta za opožděné tvrzení daně

  1. Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši

    1. 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

    2. 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo

    3. 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

  2. Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.

  3. Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle odstavce 1 nebo 2 částku menší než 200 Kč.

  4. V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky podle odstavce 1 nebo 2 stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.

  5. Maximální výše částky vypočtené podle odstavce 1 nebo 2 nesmí být vyšší než 300 000 Kč.

  6. O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

§ 251

Penále

  1. Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši

    1. 20 %, je-li daň zvyšována,

    2. 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo

    3. 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

  2. Správce daně sníží penále podle odstavce 1 písm. a) o penále podle odstavce 1 písm. c), pokud povinnost k jeho úhradě vznikla z důvodu uplatnění ztráty v rozsahu snížení daňové ztráty, které bylo penalizováno.

  3. Správce daně rozhodne o povinnosti uhradit penále v rámci dodatečného platebního výměru a současně je předepíše do evidence daní. Penále je splatné ke stejnému dni jako doměřená daň.

  4. Pokud je doměřována daň podle dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, povinnost uhradit penále z částky, která je v něm uvedena, nevzniká.

Úrok z prodlení

§ 252

  1. Daňový subjekt je v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti.

  2. Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení. Pokud je pro daň stanoven náhradní den splatnosti, běží úrok z prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni její splatnosti.

  3. Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik, a na osobním daňovém účtu se předepisuje nejpozději do desátého dne po skončení měsíce následujícího po měsíci, ve kterém uplynul den jeho splatnosti. Před tímto dnem se předepíše na osobním daňovém účtu zejména v případě, že je nedoplatek, ze kterého vzniká úrok z prodlení, vymáhán, nebo pokud byl tento úrok uhrazen, nebo pro zjištění vratitelnosti přeplatku.

  4. Úrok z prodlení u záloh se uplatní do dne splatnosti zálohované daně.

  5. Je-li nejasná platba po vyjasnění zaevidována na osobní daňový účet s účinností ke dni, kdy byla vykonána, správce daně ke dni zaevidování tyto účinky na úrok z prodlení na osobním daňovém účtu, kde je tato platba evidována, vypořádá.

  6. Správce daně může daňový subjekt vyrozumět o předpisu úroku z prodlení platebním výměrem kdykoliv, vyžaduje-li to stav osobního daňového účtu daňového subjektu.

§ 253

  1. Úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.

  2. Úrok z prodlení nevzniká u nedoplatku vzniklého zůstaviteli, a to ode dne jeho úmrtí do konce běhu lhůty pro podání řádného daňového tvrzení jeho dědicem.

  3. U nedoplatků na příslušenství daně a na peněžitém plnění placeném v rámci dělené správy úrok z prodlení nevzniká.

§ 254

Úrok z neoprávněného jednání správce daně

  1. Dojde-li ke zrušení, změně nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně z důvodu nezákonnosti nebo z důvodu nesprávného úředního postupu správce daně, náleží daňovému subjektu úrok z částky, která byla daňovým subjektem uhrazena na základě tohoto rozhodnutí nebo v souvislosti s tímto rozhodnutím, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to ode dne následujícího po dni splatnosti nesprávně stanovené daně, nebo došlo-li k úhradě nesprávně stanovené daně později, ode dne její úhrady.

  2. V případě, že bylo na daňovém subjektu vymáháno neoprávněně, náleží mu za dobu neoprávněně vedeného exekučního řízení úrok podle odstavce 1 ve dvojnásobné výši; nárok na tento úrok nevzniká, pokud je neoprávněnost exekuce způsobena pozdějším vyslovením neúčinnosti doručení rozhodnutí nebo navrácením lhůty v předešlý stav.

  3. Úrok přiznaný podle tohoto ustanovení správce daně předepíše na osobní daňový účet do 15 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o stanovení daně zrušeno, změněno nebo prohlášeno za nicotné, anebo ode dne prohlášení neoprávněného vymáhání.

  4. Vznikne-li v důsledku zrušení, změny nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně, jakož i v důsledku neoprávněného vymáhání, vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti ve lhůtě podle odstavce 3 .

  5. Proti postupu správce daně podle odstavců 1 až 4 je daňový subjekt oprávněn uplatnit námitku podle § 159; proti rozhodnutí o této námitce se lze odvolat.

  6. Úrok přiznaný podle tohoto ustanovení se započítává na přiznanou náhradu škody způsobenou daňovému subjektu nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem správce daně.

Komentář
Komentář
  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále „DŘ“)

    • § 37 – žádost o navrácení lhůty v předešlý čas

    • § 48 – neúčinnost doručení

    • § 153 – nedoplatek

    • § 155 – úrok z vratitelného přeplatku

    • § 159 – námitka proti úkonu správce daně při placení daní

    • § 166 – den platby

  • Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění účinném do 31. 12. 2010 (dále „ZSDP“)

  • Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem

Komentář
Komentář

V DŘ je v části čtvrté (§ 246-254 DŘ) provedena koncentrace ustanovení upravujících sankční následky porušení povinností při správě daní, a to jak daňovým subjektem, třetí osobou nebo správcem daně. V rámci této úpravy jsou postihována porušení povinnosti peněžité i nepeněžité povahy. Vedle těchto ustanovení DŘ upravuje v § 155 úrok z vratitelného přeplatku, který je povinen zaplatit správce daně daňovému subjektu, pokud tzv. vratitelný přeplatek poukázal bezhotovostním převodem na příslušný účet po stanovené lhůtě.

Sankčními následky jsou pokuty, penále a úroky.

§ 246

Pokuta za porušení mlčenlivosti může být z povahy věci uložena pouze fyzické osobě. Porušením povinnosti mlčenlivosti stanovené daňovým zákonem se fyzická osoba dopustí přestupku. Není přitom vyloučeno, že by se fyzická osoba mohla v souvislosti s porušením této povinnosti mlčenlivosti dopustit trestného činu. To by se však muselo posuzovat podle příslušných ustanovení zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

Za tento přestupek může být uložena pokuta do 500 000 Kč. Vzhledem k tomu, že o přestupku rozhoduje nejblíže nadřízený správce daně, bude pokutu zřejmě nejčastěji ukládat příslušné finanční ředitelství.

Dojde-li k porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost do 31. 12. 2010, postupuje se při ukládání pokuty podle úpravy v ZSDP. Ustanovení DŘ se použijí na případy, kdy k porušení povinnosti mlčenlivosti došlo za účinnosti DŘ.

§ 247

V případě, kdy se jedná o ztěžování průběhu řízení se správcem daně, může být toto jednání sankcionováno pořádkovou pokutou do výše 50 000 Kč, jejímž účelem je donutit příslušnou osobu, aby přestala ztěžovat průběh řízení. DŘ taxativně uvádí důvody, za nichž lze pořádkovou pokutu uložit. Možnost uložení pokuty je omezena přímo na dobu, kdy probíhá předmětné jednání, při kterém k porušení došlo.

Dalším druhem porušení povinností, za něž lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, je neplnění procesních povinností nepeněžité povahy, k nimž je konkrétní osoba (fyzická i právnická) zavázána přímo zákonem nebo výzvou správce daně vydanou na základě zákona. Účelem této sankce je donutit dotyčnou osobu, aby svou původní povinnost splnila. Pro uložení této pokuty je stanovena prekluzívní lhůta jednoho roku, ve které lze pořádkovou pokutu uložit. Správci daně se zde umožňuje, aby uložil pořádkovou pokutu pouze v případě, že s nesplněním procesní povinnosti nespojuje zákon jiný důsledek. Jiný důsledek správce daně např. spojuje s opožděným tvrzením daně podle § 250 DŘ.

Dojde-li k nesplnění povinnosti nepeněžité povahy do 31. 12. 2010, postupuje se při ukládání pokuty podle úpravy v ZSDP. Ustanovení DŘ se použijí na případy, kdy k porušení této povinnosti došlo za účinnosti DŘ.

§ 248

Při ukládání pořádkové pokuty má správce daně dbát na to, aby tato pokuta byla přiměřená k porušení povinnosti a jejím následkům.

V obou případech porušení povinnosti lze ukládat pořádkovou pokutu opakovaně, pokud po uložení pořádkové pokuty nebyla zjednána náprava a protiprávní stav i nadále trvá nebo se opakuje.

Ve prospěch

Nahrávám...
Nahrávám...