§ 338 ZP Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

2.13.338

§ 338 ZP Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

  • § 178 odst. 1 – fúze právnických osob (sloučením nebo splynutím) jako převod činnosti zaměstnavatele

  • § 179 odst. 1 – rozdělení právnických osob sloučením, jejich odštěpení, jakož i jiné způsoby jejich rozdělení jako převod činnosti zaměstnavatele

  • § 2175 odst. 2 a § 2183 – koupě závodu jako převod činnosti zaměstnavatele a analogické použití na část závodu a na jiné převody vlastnického práva k závodu

  • § 2349 odst. 2 a § 2357 – pacht závodu nebo jeho části jako převod činnosti zaměstnavatele

• Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů

  • § 1 odst. 2 – co se rozumí přeměnou

  • § 59 – právní účinky přeměny

  • § 59n a § 59o – právo zaměstnanců, resp. jejich zástupců, na informace při přeshraniční fúzi

  • § 60 a násl. – fúze

  • § 214–242 – právo vlivu zaměstnanců nástupnické korporace při přeshraniční fúzi a při následné vnitrostátní fúzi

  • § 243 a násl. – rozdělení

• Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů

  • § 291 – zpeněžení podniku dlužníka (jeho části nebo majetkové podstaty obecně) v insolvenčním řízení jako důvod k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů

• Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů

  • § 30 odst. 2 – vydražení podniku (závodu) nebo jeho části jako důvod k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů

• Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

  • § 338zk odst. 1 písm. c) – výkon rozhodnutí postižením závodu nebo jeho části a přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na vydražitele závodu

 NahoruCíl právní úpravy

Účelem právní úpravy přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů je zabezpečit kontinuální trvání pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří jsou přechodem práv a povinností dotčeni, a předejít tak situaci, kdy bude jeden zaměstnavatel pracovněprávní vztahy se zaměstnanci rozvazovat, aby s nimi další zaměstnavatel pracovněprávní vztahy v podstatě za stejných podmínek (a mnohdy se zkušební dobou) znovu navázal. Pracovní poměr (popřípadě jiný pracovněprávní vztah) při přechodu práv a povinností nekončí, naopak nadále trvá. Co jediné se mění, je subjekt zaměstnavatele.

 NahoruZpůsob přechodu práv a povinností

Jak určuje zákoník práce, k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít jen v případech stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem. Není možné, aby si zaměstnavatelé ve smlouvě ujednali, že dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, aniž by to bylo spojeno s případem, který právní úprava předpokládá. Taková smlouva by byla shledána neplatnou pro rozpor se zákonem.

Je třeba mít na paměti, že zmíněný přechod práv a povinností nastává ze zákona, není ho možné smluvně založit ani vyloučit a stejně jako zaměstnanec ani zaměstnavatel nemůže bez dalšího rozhodovat o tom, jestli k němu dojde, či nikoliv. Pokud zaměstnanec, na kterého dopadá přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů, nechce být zaměstnancem přejímajícího zaměstnavatele, měl by využít práva dát v této souvislosti výpověď z pracovního poměru za podmínek obsažených v ustanovení § 51a ZP (blíže viz komentář k tomuto ustanovení).

 NahoruPřechod práv a povinností podle zákoníku práce

Pokud jde o přechod práv a povinností podle zákoníku práce, dochází k němu při převodu činnosti zaměstnavatele nebo části jeho činnosti k jinému (přejímajícímu) zaměstnavateli, a to za kumulativního splnění následujících podmínek:

• činnost je po převodu vykonávána stejným nebo obdobným způsobem a rozsahem,

• činnost nespočívá zcela nebo převážně v dodávání zboží,

• bezprostředně před převodem existuje skupina zaměstnanců, která byla záměrně vytvořena zaměstnavatelem za účelem výhradního nebo převážného vykonávání činnosti,

• činnost není zamýšlená jako krátkodobá nebo nemá spočívat v jednorázovém úkolu a

• je převáděn majetek, popřípadě právo jeho užívání nebo požívání, je-li tento majetek s ohledem na charakter činnosti pro její výkon zásadní, nebo je převzata podstatná část zaměstnanců, které dosavadní zaměstnavatel používal při výkonu činnosti, závisí-li tato činnost v podstatné míře pouze na zaměstnancích, nikoliv na majetku (zejména tato podmínka nebude v některých případech splněna, a nedojde tak k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů).

Pro výše uvedené účely zákoník práce definuje, kdo se považuje za přejímajícího zaměstnavatele, a současně určuje, že práva a povinnosti dosavadního zaměstnavatele vůči zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztahy do dne převodu zanikly, zůstávají nedotčeny, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

 NahoruPřechod podle práv a povinností jiných právních předpisů

Co se týče případů přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů stanovených zvláštními právními předpisy, na ně se výše uvedené kumulativní podmínky nevztahují, přechod je založen už samotným naplněním skutkové podstaty toho kterého případu. V této souvislosti se můžeme zmínit především o následujících předpisech.

Přeměna právnických osob fúzí nebo rozdělením

§ 178 a 179 NOZ

§ 61 a násl. zákona č. 125/2008 Sb. a § 243 a násl. zákona č. 125/2008 Sb.

V občanském zákoníku jde o obecnou úpravu přeměny právnických osob, pokud není upravena ve zvláštním právním předpisu. Tím je pro obchodní korporace a družstva zákon o přeměnách obchodních společností a družstev. Tento zákon vychází z pravidla, že přeměnou se pro jeho účely rozumí fúze společnosti nebo družstva, rozdělení společnosti nebo družstva, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla. Teprve nelze-li některé otázky řešit podle jeho ustanovení, řídí se ustanoveními zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, a občanského zákoníku o přeměně právnických osob nebo o přemístění sídla.

Podle občanského zákoníku se fúze (např. spolků či nadací) děje sloučením nebo splynutím nejméně dvou zúčastněných právnických osob a považuje se za převod činnosti zaměstnavatele. Rozdíl mezi sloučením a splynutím je v tom, že při sloučení nejméně jedna ze zúčastněných osob zaniká, kdežto při splynutí zanikají všechny zúčastněné osoby a na jejich místě vzniká nová právnická osoba jako osoba nástupnická.

Právnická osoba se může podle občanského zákoníku rozdělit rozštěpením (jsou založeny nové právnické osoby), sloučením s jinými právnickými osobami (rozdělení sloučením), popř. odštěpením nebo jinou kombinací způsobů rozdělení.

Obdobně to ve vztahu k obchodním korporacím a družstvům definuje zákon o přeměnách obchodních společností a družstev.

Koupě závodu nebo jeho části

§ 2175 a násl. NOZ

Zmíněná ustanovení občanského zákoníku se zabývají specifiky pro koupi závodu. Jak stanoví tento právní předpis, koupě závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele. Totéž platí i v případě, že se kupuje jen část závodu.

Pacht závodu nebo jeho části

§ 2349 a násl. NOZ

Vedle koupě lze závod nebo jeho část také propachtovat (užívat ho a požívat v rozsahu, v jakém je toho třeba k jeho řádnému provozování – dříve šlo o smlouvu o nájmu podniku nebo jeho části). Pacht závodu nebo jeho části se považuje za převod činnosti zaměstnavatele. Propachtováním závodu se pachtýř stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které s provozem závodu souvisí; z dluhů však pachtýř přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat.

Zpeněžení majetkové podstaty v insolvenčním řízení

§ 291 zákona č. 182/2006 Sb.

Insolvenční zákon vychází ze stejného principu jako dříve zákon o konkursu a vyrovnání, totiž že při zpeněžení dlužníkova podniku jedinou smlouvou přecházejí na nabyvatele též práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům dlužníkova podniku, ovšem vyjma pracovněprávních pohledávek dlužníkových zaměstnanců vzniklých do účinnosti takové smlouvy.

Vydražení podniku (závodu) nebo jeho části

§ 30 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb.

Jestliže je předmětem veřejné dražby podnik, přecházejí na vydražitele všechna práva a závazky včetně práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. To platí rovněž o právech a povinnostech týkajících se organizační složky podniku.

Výkon rozhodnutí postižením závodu nebo jeho části

§ 338zk odst. 1 písm. c) OSŘ

V rámci ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí prodejem podniku se upravuje, že na vydražitele, do jehož majetku přešel vydražený podnik, přecházejí mj. práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů zaměstnanců působících ve vydraženém podniku.

 NahoruKolektivní smlouvy a vnitřní předpisy

Zákoník práce výslovně uvádí, že na přejímajícího zaměstnavatele přecházejí též práva a povinnosti z kolektivní smlouvy, a to na dobu její účinnosti, nejdéle však do konce následujícího kalendářního roku. Přejímající zaměstnavatel proto musí plnit závazky a uspokojit nároky, které přecházejícím zaměstnancům z kolektivní smlouvy uzavřené u dosavadního zaměstnavatele vyplývají.

O vnitřních předpisech se právní úprava v této souvislosti nijak nezmiňuje, ale z podstaty věci přecházejí též práva zaměstnanců z nich vyplývající. Není sice vyloučeno, aby dosavadní podmínky přejímající zaměstnavatel případně modifikoval, pokud by však došlo k podstatnému zhoršení pracovních podmínek zaměstnance, mohl by tento postupovat dle ustanovení § 339a ZP (blíže viz komentář k tomuto ustanovení).

 NahoruPředání potřebných spisů a údajů

Do práv a povinností vstupuje přejímající zaměstnavatel v plném rozsahu. Je proto účelné, aby mezi dosavadním a přejímajícím zaměstnavatelem byly náležitě ošetřeny všechny související okolnosti včetně např. předání seznamu zaměstnanců, jichž se přechod týká, a jejich osobních spisů, nebo vymezení všech závazků, a to i vyplývajících třeba z odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci nebo z kolektivní smlouvy.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2012

Novelou zákoníku práce byla zaměstnanci dána v ustanovení § 51a možnost, aby ve vztahu k němu nedošlo k přechodu (výkonu) práv a povinností z pracovněprávních vztahů a jeho pracovní poměr skončil před účinností takového přechodu na základě jím dané výpovědi.

Výslovně bylo vymezeno období, ve kterém je přejímající zaměstnavatel povinen akceptovat práva a povinnosti vyplývající z kolektivní smlouvy uzavřené u dosavadního zaměstnavatele. Právní předpis váže přechod těchto práv a povinností na období nejdéle do konce kalendářního roku následujícího po přechodu, a to i kdyby účinnost kolektivní smlouvy nadále trvala.

K upřesnění, zejména pokud jde o časový předstih, došlo ve vztahu k informační povinnosti dosavadního i přejímajícího zaměstnavatele dle ustanovení § 339 ZP.

Od 30. 7. 2020

Právní úprava přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů vyplývající z § 338 odst. 2 ZP byla kritizována pro svoji "benevolenci", protože k přechodu docházelo již při pouhém převodu činností nebo úkolů zaměstnavatele, případně jejich částí, k jinému způsobilému zaměstnavateli. Tomuto stavu nepřispívala ani soudní judikatura, která několikrát dovodila existenci přechodu práv a povinností dokonce též v případě změny dodavatele služeb nebo třeba nájemce nebytových prostor, aniž by mezi dosavadním a novým subjektem byl jakýkoliv vztah.

Novela proto v souladu s evropskou judikaturou nově vymezila podmínky, které musejí být kumulativně splněny, aby bylo možné hovořit o převodu činnosti zaměstnavatele jako titulu k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, a to ve vazbě na tzv. hospodářskou jednotku.

Dle přechodného ustanovení k novele přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů, jehož účinnost nastala před dnem nabytí účinnosti novely, se řídí dosavadním zněním zákoníku práce před novelou. Výše popsané podmínky bylo proto možné vztáhnout až na přechod práv a povinností, který nastává s účinností nejdříve od 30. 7. 2020.