dnes je 21.11.2024

Input:

§ 83a ZP Délka nepřetržitého úseku pracovní doby zaměstnance ve zdravotnictví

19.1.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

2.4.830001
§ 83a ZP Délka nepřetržitého úseku pracovní doby zaměstnance ve zdravotnictví

JUDr. Věra Bognárová

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 22 – kolektivní smlouva

    • § 78 – definice pojmů týkajících se pracovní doby

    • § 83 – délka směny

    • § 90b – nepřetržitý denní odpočinek při použití § 83a ZP

    • § 92 – nepřetržitý odpočinek v týdnu

    • § 93 – práce přesčas

    • § 305 – vnitřní předpis

  • Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

    • § 582 – písemná forma právního jednání

Důvod úpravy pracovní doby ve zdravotnictví

Do 27. 12. 2023 se i na zaměstnance ve zdravotnictví v souvislosti s úpravou pracovní doby a doby odpočinku aplikovala obecná právní úprava obsažená v části čtvrté zákoníku práce, s jedinou výjimkou možnosti výkonu další dohodnuté práce přesčas upravené s účinností od 1. 10. 2023 v § 93a ZP. Úprava umožnila navýšit dohodnutou práci přesčas u některých konkrétně vyjmenovaných zaměstnanců ve zdravotnictví. Jednalo se o přechodné opatření v období od 1. 10. 2023 do 1. 1. 2029. Opětovné zavedení možnosti další nadlimitní dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví s účinností od 1. 10. 2023, i když její výkon byl možný výhradně po dohodě se zaměstnancem, ke které nesměl být žádným způsobem nucen, a jestliže by ji odmítl, nesměl být vystaven jakémukoliv nátlaku a nesměla mu být způsobena jakákoliv újma, ale vyvolalo nesouhlasnou reakci zdravotníků i části odborné veřejnosti. Především ze strany zástupců Sekce mladých lékařů České lékařské komory byla nadlimitní práce přesčas jako celek odmítnuta a bylo požadováno ji v § 93a ZP zcela zrušit.

Z následné diskuze mezi zástupci odborových organizací, lékařů, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí s cílem řešit vzniklý konflikt, vyplynula potřeba některých změn v organizaci práce v nemocnicích a s tím související potřeba změn v právní úpravě pracovní doby a doby odpočinku v zákoníku práce, která by pružnější organizaci pracovní doby pro zdravotnické pracovníky umožnila. Lékaři požadovali zejména, aby právní úprava pro vybrané zaměstnance ve zdravotnictví umožnila výkon práce nepřetržitě až po dobu 24 hodin. Stávající právní úprava obsažená v zákoníku práce přitom takto dlouhý nepřetržitý výkon práce obecně neumožňovala. Souvislý výkon práce je přípustný v maximálním rozsahu 16 hodin, protože zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout nepřetržitý denní odpočinek v trvání alespoň 11 hodin během 24 hodin. I při zkrácení tohoto odpočinku ve výslovně uvedených případech musí být zaměstnanci poskytnut alespoň v délce 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. Tato obecně závazná úprava výkon práce v délce 24 hodin neumožnila.

Výsledkem diskuze mezi zdravotníky a státními orgány bylo přijetí novelizované úpravy pracovní doby včetně zrušení sporného § 93a ZP o možnosti výkonu další dohodnuté práce přesčas. Změny byly provedeny zákonem č. 413/2023 Sb., který zrušil právní úpravu obsaženou v § 93a ZP tím, že její účinnost byla ukončena ke dni 1. 1. 2024, nikoliv až k původnímu datu 1. 1. 2029. I u zdravotnických pracovníků se může práce přesčas od 1. 1. 2024 nařizovat a po zaměstnancích požadovat pouze v rozsahu umožněném v § 93 ZP pro všechny zaměstnance. Součástí kompromisních řešení mezi zdravotníky a státními orgány byly i zdravotníky požadované změny v možnosti prodloužení délky výkonu práce a v pružnějším poskytování denního a nepřetržitého odpočinku v týdnu. Tyto změny byly stejnou novelou zákoníku práce zákonem č. 413/2023 Sb. k datu účinnosti 28. 12. 2023 promítnuty do nových § 83a a 90b ZP a od 1. 1. 2024 do novelizace § 92 ZP. Nová úprava se týká pouze výslovně vyjmenovaných zaměstnanců ve zdravotnictví. Na všechny ostatní zaměstnance včetně zaměstnanců ve zdravotnictví pokud nejsou výslovně v § 83a ZP uvedeni, se vztahuje obecná úprava rozvržení pracovní doby i poskytování nepřetržitého denního odpočinku a odpočinku v týdnu.

Maximální délka pracovní doby ve zdravotnictví

Délka pracovní doby zaměstnance v nepřetržitém provozu spojená s poskytováním zdravotních služeb poskytovatelem lůžkové péče nebo poskytovatelem zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává lékař, zubní lékař, farmaceut nebo zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání, označovaní dále jako zaměstnanec (zaměstnanci) ve zdravotnictví, může činit až 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích.

Podle důvodové zprávy k této novele zákoníku práce je z pohledu zajištění poskytování zdravotních služeb jednotlivými zaměstnanci v nepřetržitém provozu v nemocnicích i z pohledu rozvržení pracovní doby jednotlivým zaměstnancům ve zdravotnictví připuštěná délka pracovní doby optimální, protože umožní zajistit péči o pacienty především v lůžkových zařízeních, ale jejím hlavním efektem je vznik většího časového rozsahu kumulovaného odpočinku pro zdravotnické zaměstnance.

Jedná se o délku pracovní doby, nikoliv směny. Směnou je podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat, a podle § 83 ZP může být maximálně 12hodinová. Definice směny i její maximální délka se vztahuje i na zaměstnance ve zdravotnictví. Pojem "pracovní doba" použitý v § 83a ZP zahrnuje jak směnu, tak i práci přesčas, případně pouze práci přesčas. Zdravotničtí zaměstnanci mohou proto pracovat ve své 12hodinové směně (případně kratší podle toho, jak je jim pracovní doba do směn rozvržena) a na ni může navazovat výkon práce přesčas až do rozsahu maximálních 24 hodin. Možné také je, aby těmto zaměstnancům byla nařízena práce přesčas v rozsahu až 24 hodin. Bude-li se jednat o práci přesčas, musí se jednat o výjimečné, předem neplánované případy, protože podle § 93 odst. 1 ZP je možné práci přesčas konat jen výjimečně, což není splněno v případě, je-li směna plánována.

Maximální délka pracovní doby 24 hodin se zjišťuje v 26hodinovém cyklu. Tato délka byla zvolena, protože zaměstnavatel je povinen zaměstnancům nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce poskytovat přestávku na jídlo a oddech v rozsahu 30 minut (§ 88 ZP). Při 24hodinové pracovní době

Nahrávám...
Nahrávám...