Benefity od A do Z - Dary poskytnuté zaměstnancům

     Poskytování různých darů a dárků nemusí být jen výsadou vztahů mezi fyzickými osobami (např. v rámci rodiny). Odměnit darem lze i zaměstnance, a to nejen za jeho dobrou práci, ale např. též v souvislosti s jeho narozeninami, pracovním výročím či třeba jen u příležitosti Vánoc. I v těchto případech by měl zaměstnavatel zvážit, jakou formu daru zvolí, aby to bylo z daňového hlediska optimální pro obě strany.

     Zákoník práce problematiku darů poskytnutých zaměstnancům jejich zaměstnavatelem neřeší. Pouze v § 303 odst. 2zakazuje zaměstnancům vybraných státních organizací přijímat v souvislosti s výkonem zaměstnání dary nebo jiné výhody (s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, nebo na základě právních předpisů), čímž se pochopitelně rozumí pokus zamezit korupci ve státní správě.

     Dar (peněžní i nepeněžní) přijatý zaměstnancem v souvislosti se závislou činností nebude nikdy předmětem daně darovací (to plyne z § 3 odst. 4 zákona o daních z příjmů, dále jen „ZDP“), ale bude se posuzovat jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků, který zaměstnanci plyne v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo s výkonem funkce.

     Jedinou výjimku, kdy by zaměstnanec přijaté dary nezdanil, obsahuje § 6 odst. 9 písm. g) ZDP, který osvobozuje nepeněžní dary do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance, jsou-li poskytnuty:

• z fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen FKSP) podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o FKSP (týká se těch, kteří ze zákona takový fond tvoří),

a u zaměstnavatelů, na které se vyhláška o FKSP nevztahuje:

• za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo

• ze zisku (příjmu) po jeho zdanění,

anebo (možnost pro všechny zaměstnavatele):

• na vrub daňově neuznatelných výdajů (nákladů).

     Z pohledu zaměstnance je důležité, že limit 2 000 Kč se posuzuje u každého zaměstnavatele samostatně. Má-li tedy zaměstnanec více zaměstnavatelů, může mít osvobozenou v úhrnu i vyšší částku.

     Pokud bude poskytnutý dar osvobozen od daně z příjmů, nebude vstupovat ani do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. V opačném případě, tedy při zdanění daru, by se pojistné muselo odvést, a to jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele.

     Z osvobození na straně zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. g) ZDP plyne, že zaměstnavatel v takových případech daňově účinný náklad nezíská. Buď dar poskytne jako svůj nedaňový náklad, anebo jej hradí z fondů či ze zisku po zdanění, čili daňový náklad nevznikne.

     Nutno však upozornit na § 24 odst. 2 písm. zr) ZDP, podle něhož vznikne daňový náklad:

• neziskovým subjektům při tvorbě fondu kulturních a sociálních potřeb podle zmíněné vyhlášky o FKSP,

• veřejné vysoké škole nebo veřejné výzkumné institucí při tvorbě sociálního fondu,

a to až do výše 1 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, ve kterém lze mzdu zaměstnance uplatnit jako daňový výdaj. Jde však o náklad při tvorbě fondu, nikoliv při jeho čerpání.

     Pochopitelně v situaci, kdy by se jednalo např. o peněžní dar hrazený z nákladů, by bylo možné na straně zaměstnavatele posoudit náklad jako daňově účinný za předpokladu, že by byly splněny podmínky zakotvené v § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, tj. na poskytnutí daru by měl zaměstnanec právo, které vyplývá:

• z kolektivní smlouvy, nebo

• z vnitřního předpisu zaměstnavatele, nebo

• je zakotveno v pracovní či jiné smlouvě zaměstnavatele se zaměstnancem.

V takovém případě by ale pochopitelně zaměstnanec celý dar zdanil a odvádělo by se i pojistné, neboť by se nemohlo aplikovat zmiňované osvobození.

     Častým předmětem otázek bývá to, zda musí dar, …