Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného. V této souvislosti je zřejmé, že se zdravotní pojišťovny v rámci výkonu své úřední a kontrolní činnosti primárně zaměřují právě na tyto plátce. Proto je žádoucí, aby si zaměstnavatelé řádně plnili svoje povinnosti ve zdravotním pojištění, především pak včas a ve správné výši odváděli pojistné za své zaměstnance ve prospěch těch zdravotních pojišťoven, u kterých jsou jejich zaměstnanci pojištěni. Základní právní úpravu představují zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen "ZVZP"), a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen "ZPZP"), oba ve znění pozdějších předpisů.
Jedním z důležitých principů v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění je existence minimálního vyměřovacího základu, který platí pro zaměstnance a zejména pro zaměstnavatele jako plátce pojistného. Nicméně právní úprava zdravotního pojištění v ustanovení § 3 odst. 8 ZPZP taxativně vyjmenovává osoby (zaměstnance), na které se povinnost platit pojistné ze zákonného minima nevztahuje.
OSOBY BEZ MINIMA VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ
Minimální vyměřovací základ (v roce 2023 minimální mzda 17 300 Kč) neplatí pro osobu:
- s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
- která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
- která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.
- která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,
- za kterou je plátcem pojistného stát,
- která je pouze příjemcem odměny pěstouna,
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců za rozhodné období kalendářního měsíce jejich skutečný příjem, tedy bez nutnosti dopočtu a doplatku pojistného do minima 17 300 Kč.
POMĚRNÁ ČÁST MINIMA
U zaměstnanců se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část podle § 3 odst. 9 ZPZP. Pokud zaměstnanec například pracuje pouze po část kalendářního měsíce, musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné nejméně z poměrné části minima podle počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v daném měsíci.
ZAMĚSTNAVATEL A ODVOD POJISTNÉHO ZE SKUTEČNÉ VÝŠE PŘÍJMU ZAMĚSTNANCE
V dalším textu jsou formou příkladů uvedeny v právních podmínkách roku 2023 některé osoby a situace, ve kterých neplatí pro zaměstnavatele povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ.
Je-li takovému zaměstnanci zúčtován v roce 2023 za kalendářní měsíc hrubý příjem nižší než minimální vyměřovací základ, odvádí zaměstnavatel podle zákona pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč, případně bez dopočtu a doplatku do poměrné části tohoto minima. Tento postup se uplatní například bez ohledu na dobu trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, dobu nemoci, neplaceného volna, vliv nemá ani případné jiné zaměstnání nebo souběžný výkon samostatné výdělečné činnosti.
Příklad č. 1
Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 8 000 Kč. Současně má uzavřenu pracovní smlouvu s jiným zaměstnavatelem, kde dosahuje hrubého příjmu 26 000 Kč.
Za předpokladu, že zaměstnanec (resp. další zaměstnavatel) předloží zaměstnavateli, u kterého je sjednána dohoda o pracovní činnosti, potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, neprovádí se v tomto případě u dohody o pracovní činnosti dopočet do zákonného minima 17 300 Kč, ale pojistné se odvádí ze skutečné výše zaměstnancova příjmu, tedy z 8 000 Kč. Zaměstnavatel, který takové potvrzení vystavuje, si musí vždy ověřit, zda je příjem zaměstnance vyšší než minimální mzda, a to obzvláště v případech, kdy jeho příjem "balancuje" na hranici minimální mzdy. Pokud by tento příjem poklesl pod částku 17 300 Kč, musel by být v tomto případě informován další zaměstnavatel. Z hlediska placení pojistného postačí, když úhrn příjmů zaměstnance dosáhne v kalendářním měsíci alespoň minimální mzdy – v takovém případě žádný ze zaměstnavatelů dopočet a doplatek do minima neprovádí.
Příklad č. 2
Zaměstnanec – poživatel důchodu byl po část měsíce nemocen a jeho hrubý příjem činil 9 200 Kč.
Z celkové částky pojistného ve výši 1 242 Kč (0,135 x 9 200) srazí zaměstnavatel zaměstnanci 414 Kč a ze svých zdrojů zaplatí 828 Kč. K době nemoci se nepřihlíží, v podstatě bez ohledu na délku jejího trvání proto, že pro tohoto zaměstnance (a jeho zaměstnavatele) neplatí ve zdravotním pojištění minimum.
Příklad č. 3
Osoba celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku je zaměstnána u obecního úřadu na zkrácený pracovní úvazek s pravidelným hrubým měsíčním příjmem na základě pracovní smlouvy ve výši 12 000 Kč. Dne 24. 5. onemocněla a po delší pracovní neschopnosti do práce znovu nastoupila dne 25. 10. V měsících červnu až září neměla v zaměstnání žádný příjem.
Za osobu celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku je stát plátcem pojistného tehdy, pokud tato osoba nemá po celý kalendářní měsíc žádný příjem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti. Aby však zdravotní pojišťovna mohla platbu pojistného za tuto zaměstnanou osobu obdržet, musí jí být tato skutečnost zaměstnavatelem sdělena.
Za tímto účelem sdělí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kódem "L" k datu 1. 6. vznik nároku na zařazení tohoto…