č. 4476/2023 Sb. NSS, Zaměstnanost: osoba zdravotně znevýhodněná
č. 4476/2023 Sb. NSS
Zaměstnanost: osoba zdravotně znevýhodněná
Řízení před soudem: specializovaný samosoudce
k § 67 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
k § 31 odst. 2 soudního řádu správního
Posuzování otázky, zda je konkrétní osobu možné považovat za zdravotně znevýhodněnou dle § 67 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nelze podřadit pod žádnou z věcí uvedených v § 31 odst. 2 s. ř. s. Z tohoto důvodu o ní v řízení před krajským soudem nemůže rozhodovat specializovaný samosoudce.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2023, čj. 9 Ads 102/2022-38)
Prejudikatura: č. 2366/2011 Sb. NSS, č. 3259/2015 Sb. NSS a č. 4289/2022 Sb. NSS.
Věc: D. E. proti České správě sociálního zabezpečení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalovaná rozhodnutím ze dne 19. 4. 2021 zamítla odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín ze dne 16. 2. 2020, kterým bylo stanoveno, že žalobkyně není osobou zdravotně znevýhodněnou dle § 67 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.
Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalované žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, který ji zamítl rozsudkem ze dne 31. 3. 2022, čj. 19 Ad 19/2021-38. Stěžejním důkazem pro podklad žalované byl posudek posudkové lékařky ze dne 9. 3. 2021, který byl dle krajského soudu úplný a přesvědčivý. Posudková lékařka žalované v něm jasně formulovala posudkový závěr, že pracovní schopnosti žalobkyně byly omezeny z důvodu narušení jemného úchopu IV. a V. prstem levé ruky, tedy její nedominantní končetiny. Žalobkyně není dle posudkové lékařky žalované vyloučena z možnosti uplatnit se na trhu práce v takové míře, v jaké předpokládá § 67 odst. 3 zákona o zaměstnanosti. Závěry z lékařského posudku vypovídaly o tom, že žalobkyně je sice zdravotně omezena, nicméně jí to nebrání zůstat zařazená na stávající pracovní pozici či získat jinou kvalifikaci.
Žalobkyně (stěžovatelka) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností.
Krajský soud v napadeném rozsudku vycházel z nesprávných závěrů žalované. Z lékařských zpráv vyplývalo, že se v případě stěžovatelky jednalo o poškození celé levé ruky a její úchopové schopnosti, nicméně podle rozhodnutí žalované se jednalo o poškození jednoho prstu nedominantní ruky. Krajský soud nezohlednil vnitřní rozpornost daného posudku, na kterou stěžovatelka poukazovala již v žalobě. Posudková lékařka žalované v posudku ze dne 9. 3. 2021 zdůvodnila, proč má za to, že je postižen pouze IV. prst levé ruky stěžovatelky. Vzápětí ale hovořila o tom, že pracovní schopnosti stěžovatelky byly omezeny z důvodu narušení jemného úchopu IV. a V. prstem levé ruky. Nebylo proto zřejmé, jestli má stěžovatelka postižen pouze IV. prst nebo má narušen i úchop V. prstu.
Lékařský posudek posudkové lékařky žalované a rozsudek krajského soudu byly rozporné i ohledně vlivu úrazu na výdělečnou činnost stěžovatelky, respektive na její pracovní uplatnění. Posudková lékařka žalované hovořila o tom, že pracovní schopnosti stěžovatelky byly omezeny z důvodu narušení jemného úchopu IV. a V. prstem levé ruky, a proto nebyla stěžovatelka zařazena zpět na pracovní pozici operátorky. Krajský soud poté…
