2016.14.03
Kolektivní smlouva a vnitřní předpis – vzájemný vztah a existence u jednoho zaměstnavatele
Mgr. Zdeněk Schmied
POVAHA KOLEKTIVNÍ SMLOUVY
Kolektivní smlouva je dvoustranným právním jednáním mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací (více odborovými organizacemi působícími u téhož zaměstnavatele) nebo mezi organizací zaměstnavatelů a příslušným odborovým svazem. Je výsledkem sociálního dialogu a projevem sociálního konsensu mezi zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců (odbory) a nepochybně přispívá ke zlepšení pracovních podmínek všech zaměstnanců konkrétního zaměstnavatele (popřípadě zaměstnanců konkrétního odvětví, pokud se na jejich zaměstnavatele vztahuje kolektivní smlouva vyššího stupně), a to bez ohledu na to, zda jsou či nejsou členy příslušné odborové organizace.
Postup při uzavírání kolektivní smlouvy, jakož i řešení sporů mezi smluvními stranami této smlouvy, jsou upraveny ve zvláštním právním předpisu. Právní úprava samotného institutu kolektivní smlouvy je soustředěna v § 22 ZP až § 29 ZP a vyplývají z ní především tyto skutečnosti:
-
Pro kolektivní smlouvu stanoví ZP písemnou formu a současně vyžaduje, aby právě tato smlouva (na rozdíl od ostatních smluv v pracovním právu) byla smluvními stranami podepsána na téže listině, jinak se k ní nepřihlíží. Nebudou-li tedy uvedené požadavky splněny, pohlíží se na toto právní jednání, jako by jej nebylo.
-
Kolektivní smlouvu může uzavřít zaměstnavatel nebo více zaměstnavatelů, nebo jedna nebo více organizací zaměstnavatelů na straně jedné a jedna nebo více odborových organizací na straně druhé. Kolektivní smlouva je z tohoto hlediska buď podniková (je-li uzavřena mezi zaměstnavatelem nebo více zaměstnavateli a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi působícími u zaměstnavatele), nebo vyššího stupně (je-li uzavřena mezi organizací nebo organizacemi zaměstnavatelů a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi).
-
Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu i za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, musí zaměstnavatel jednat o uzavření kolektivní smlouvy se všemi, přičemž tyto odborové organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny zaměstnance společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem jinak.
-
Obsah kolektivních smluv není zákoníkem práce podrobně vymezen, zákon pouze stanoví, že v kolektivní smlouvě je možné upravit práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti smluvních stran této smlouvy. K ujednáním v kolektivní smlouvě, která zaměstnancům ukládají povinnosti nebo zkracují jejich práva stanovená zákoníkem práce, se nepřihlíží. Stejně tak se nepřihlíží k ujednáním podnikové kolektivní smlouvy, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně. Práva, která vznikla z kolektivní smlouvy jednotlivým zaměstnancům, se uplatňují a uspokojují jako ostatní práva zaměstnanců z pracovního poměru nebo z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
-
Smluvní strany kolektivní smlouvy jsou povinny s obsahem kolektivní smlouvy seznámit zaměstnance nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby byla kolektivní smlouva přístupná všem jeho zaměstnancům.
-
Kolektivní smlouva může být uzavřena na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Kolektivní smlouvu je možné písemně vypovědět nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data její účinnosti. Výpovědní doba činí nejméně 6 měsíců a začíná prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Kolektivní smlouvu není možné zrušit odstoupením jedné ze smluvních stran; sjednají-li si smluvní strany právo odstoupit od kolektivní smlouvy, nepřihlíží se k tomu.
-
Při zániku smluvní strany kolektivní smlouvy jednající za zaměstnance skončí účinnost kolektivní smlouvy nejpozději posledním dnem následujícího kalendářního roku.
POSTUP PŘI UZAVÍRÁNÍ KOLEKTIVNÍ SMLOUVY
Postup při uzavírání kolektivní smlouvy včetně řešení sporů mezi smluvními stranami se řídí zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 8 zákona č. 2/1991 Sb. je postup uzavírání kolektivní smlouvy v rámci kolektivního vyjednávání následující:
-
Kolektivní vyjednávání je zahájeno předložením písemného návrhu na uzavření kolektivní smlouvy jednou ze smluvních stran druhé smluvní straně.
-
Smluvní strana je povinna na návrh písemně odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7 pracovních dnů, není-li dohodnuta jiná doba, a vyjádřit se k těm návrhům, které nepřijala.
-
Smluvní strany jsou povinny vzájemně spolu jednat a poskytovat si další požadovanou součinnost, pokud nebude v rozporu s jejich oprávněnými zájmy.
-
Byla-li kolektivní smlouva uzavřena na dobu určitou, nebo byla-li uzavřena na dobu neurčitou a účastníci si dohodli možnost její změny k určitému datu, nebo došlo-li k její výpovědi, jsou účastníci kolektivní smlouvy povinni nejméně 60 dnů před skončením účinnosti dosavadní kolektivní smlouvy, popřípadě před datem, ke kterému si účastníci dohodli možnost její změny, zahájit jednání o uzavření nové kolektivní smlouvy.
-
Smluvní strany mohou v kolektivní smlouvě dohodnout možnost změny kolektivní smlouvy a její rozsah; při této změně se postupuje jako při uzavírání kolektivní smlouvy.
Spory o uzavření kolektivní smlouvy a spory o plnění závazků kolektivní smlouvy, ze kterých nevznikají nároky jednotlivých zaměstnanců, se podle zákona o kolektivním vyjednávání projednávají v řízení před zprostředkovatelem (§ 11 a § 12 zákona č. 2/1991 Sb.). Při neúspěšnosti řízení před zprostředkovatelem smluvní strany mohou po dohodě písemně požádat rozhodce o rozhodnutí ve sporu (§ 13 a § 14 zákona č. 2/1991 Sb.). Nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce, může být jako krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyhlášena stávka, tj. částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci (§ 16 až § 26 zákona č. 2/1991 Sb.).
VNITŘNÍ PŘEDPIS A JEHO POVAHA
Vnitřní předpis, který je upraven v § 305 ZP, zpravidla nahrazuje kolektivní smlouvu v případech, kdy u zaměstnavatele…
