Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 660

Toto ustanovení upravuje otázku příjmení manželů. Dosavadní právní úprava je v této problematice respektována, s tím, že změna nastala pouze v podrobnějším zpracování tzv. připojovaného příjmení, a to i s ohledem na fakt, že je zde patrný jistý nárůst ve využívání této formy příjmení manželů.

Ustanovení § 77 NOZ stanoví, že jméno člověka je jeho osobní jméno a příjmení, popřípadě jeho další jména a rodné příjmení, které mu podle zákona náleží. Každý člověk je oprávněn své jméno užívat v právním styku. Stejně tak má každý člověk právo na ochranu svého jména a na úctu k němu.

Příjmení člověka je tak jedním ze základních identifikačních znaků, které mimo jiné vyjadřuje příslušnost člověka k určité rodině.

Podle § 660 NOZ snoubenci při sňatečném obřadu prohlásí, jaké bude jejich další příjmení, přičemž jim zákon umožňuje volbu mezi následujícími třemi možnostmi.

Snoubenci mohou prohlásit:

1. že příjmení jednoho z nich bude nadále jejich příjmením společným – jeden ze snoubenců "převezme“ příjmení druhého snoubence,
   např. snoubenci pan Svoboda a slečna Nováková – žena přijme příjmení manžela a nadále budou společně užívat příjmení Svobodovi,
   

2. 
   že si oba snoubenci ponechají své dosavadní příjmení,
   např. snoubenci pan Svoboda a slečna Nováková – nadále bude každý z nich užívat své dosavadní příjmení, avšak v takovém případě musejí prohlásit, které z jejich příjmení bude příjmením jejich společných dětí,
   

3. 
   příjmení jednoho ze snoubenců bude jejich příjmením společným a ten ze snoubenců, jehož příjmení nemá být příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své dosavadní příjmení,
   např. snoubenci pan Svoboda a slečna Nováková – žena přijme příjmení manžela jako společné příjmení, avšak zároveň bude připojovat své dosavadní příjmení – nadále tedy bude Svobodová-Nováková.
   

Zatímco zákon o rodině užíval pojmu příjmení předchozí, NOZ zavádí, že propříště se příjmení případně uváděné na druhém místě bude …