5.1.3 Minimální mzda
Ing. Růžena Klímová
Minimální mzda je stanovena v § 111 odst. 2 ZP a nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Příplatky ve vztahu k minimální mzdě
Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Mzda, plat nebo odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nesmí být nižší než minimální mzda.
Do mzdy a platu se nezahrnuje:
-
mzda za práci přesčas včetně příplatku,
-
příplatek za práci ve svátek,
-
příplatek za noční práci a za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí,
-
příplatek za práci v sobotu a v neděli.
Jedná-li se o odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nesmí být sjednaná odměna nižší než minimální mzda. Je však nutné doplnit, že i v případě ohodnocení práce na základě dohod o pracích mimo pracovní poměr nesmí docházet ke mzdové diskriminaci a odměna by měla odpovídat nejnižší úrovni zaručené mzdy.
Pokud se jedná o nejnižší úroveň zaručené mzdy, nezahrnují se do ní stejné příplatky, které se nezahrnují do minimální mzdy.
Doplatek do výše minimální mzdy
Je-li dosažená mzda (bez výše uvedených složek) nižší než minimální mzda, je zaměstnavatel povinen doplatit zaměstnanci:
-
k dosažené mzdě rozdíl mezi touto mzdou a minimální měsíční mzdou nebo mezi dosaženou mzdou hodinovou a minimální hodinovou mzdou, přičemž je zaměstnavatel povinen sjednat předem, zda bude použita pro tento účel mzda měsíční nebo hodinová, a nebude-li to sjednáno, použije se mzda hodinová,
-
k odměně z dohody rozdíl mezi výší této odměny připadající na jednu hodinu a minimální hodinovou mzdou.
Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, a to bez ohledu na jeho zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost v případě úkolové mzdy. Povinnost respektovat výši minimální mzdy má především zamezit případům poskytování neúměrně nízkých mezd zejména v těch povoláních, kde zaměstnavatel (třeba i právem) předpokládá, že zaměstnanec má i tzv. vedlejší příjmy, např. v pohostinství nebo v jiných službách. Rozhodně je též nutno odmítnout praxi, při níž zaměstnavatel používá minimální mzdu jako základní mzdový…