NahoruMzdový řád pro menší firmy
Zaměstnavatel ................. (název a sídlo) stanoví v souladu se zákoníkem práce (pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace) po projednání s odborovou organizací tato pravidla pro poskytování mzdy (dále jen "předpis“).
NahoruČást I.
Rozsah platnosti
Tento předpis se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru. Na zaměstnance činné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, se vztahují pouze ta ustanovení, u nichž je to výslovně uvedeno.
NahoruČást II.
Základní ustanovení
Tento předpis upravuje podmínky pro poskytování mzdy, odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odměny za pracovní pohotovost. Není-li tímto předpisem upraveno odlišně, postupuje se při poskytování mzdy podle právních předpisů.
Mzda je peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci v pracovním poměru.
Mzda se poskytuje zaměstnancům v pracovním poměru podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Mzda zaměstnance se na základě shora uvedených kritérií stanoví podle vykonávané pracovní činnosti (druhu práce) jako základní tarifní mzda v měsíční nebo hodinové výši. Zaměstnanci dále přísluší příplatky za práci upravené zákoníkem práce a tímto předpisem a podle jeho pracovní výkonnosti a jeho pracovních výsledků mu může být za dále stanovených podmínek poskytována pohyblivá složka mzdy.
Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet. Zaměstnavatel vydá v den nástupu do práce zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo tento předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, zaměstnavatel tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámí, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.
Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (§ 74 až 77 ZP). Při stanovení odměny za práce konané mimo pracovní poměr se postupuje tak, aby výše stanovené odměny odpovídala mzdě za stejnou nebo obdobnou práci konanou v pracovním poměru. Zaměstnancům vykonávajícím práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr musí být poskytovány také příplatky nebo náhradní volno, popř. náhrada odměny z dohody, za práci ve svátek, příplatek za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za práci o sobotách a nedělích, za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví stejně jako zaměstnancům v pracovním poměru, pokud práci za těchto podmínek konají. Pro poskytování odměny z dohody se § 114a až § 118 ZP a ustanovení tohoto vnitřního předpisu použijí obdobně, přičemž odměna z dohody se pro tyto účely posuzuje jako mzda.
Odměnu z dohody lze sjednat již s přihlédnutím k případné noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo práci v sobotu a neděli; odměnu z dohody lze tímto způsobem sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce v uvedených ztížených pracovních režimech, k níž bylo při sjednání odměny z dohody přihlédnuto a je-li sjednána výše příplatků podle § 116 až 118 ZP, které by jinak z tohoto důvodu byly zaměstnanci poskytnuty. Za dobu práce ve ztížených pracovních režimech nad tímto způsobem sjednaný rozsah přísluší zaměstnanci příplatek podle § 116 až 118 ZP.
Jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou o splatnosti a výplatě jinak, platí pro splatnost a výplatu odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy Čl. VIII. tohoto předpisu.
Mzda a odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Nedosáhne-li mzda nebo odměna z dohody minimální mzdy, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci doplatek.
Zaměstnanec má právo kdykoli nahlížet do tohoto předpisu, který je v písemné podobě uložen ........ (kde, např. u vedení společnosti).
NahoruČást III.
Základní tarifní mzda v měsíční nebo hodinové výši
Zaměstnanci se stanoví základní tarifní mzda v měsíční nebo hodinové výši podle sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě.
Základní tarifní mzda v měsíční nebo hodinové výši podle jednotlivých druhů práce
Poznámka:
Jde jen o názorný příklad, konkrétně se zahrnou do této tabulky ty druhy práce (pracovní činnosti), které u zaměstnavatele přicházejí v úvahu. Přiřazení výše základní tarifní mzdy k druhu práce by mělo odpovídat složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, organizační a řídící náročnosti, smyslové a fyzické zátěže. Konkrétní výši stanoví zaměstnavatel podle svých podmínek.
Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 230/2024 Sb. s účinností od 1. 8. 2025 podstatně změnila pravidla pro poskytování mzdy, tj. pro peněžité plnění poskytované v pracovním poměru zaměstnancům v soukromém sektoru. Zaměstnavatel má stále povinnost poskytovat zaměstnanci mzdu nebo odměnu z dohody nejméně ve výši minimální mzdy. Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance. Vztahuje se na všechny zaměstnance podnikatelské sféry, kteří vykonávají práci v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Není rozhodující, zda se jedná o pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou a rozhodující také není, v jakém týdenním rozsahu je práce konána. Postup při stanovení měsíční minimální mzdy při kratším pracovním úvazku upravuje § 111 odst. 6 ZP. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 ZP nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční minimální mzda snižuje úměrně odpracované době. Je-li zaměstnanci poskytována hodinová mzda, přísluší mu nejméně ve výši hodinové minimální mzdy za každou odpracovanou hodinu nebo její část, samozřejmě v tomto případě úměrně odpracované části hodiny.
Do mzdy se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou musí zaměstnavatel zaměstnanci za práci poskytnout. Nedosáhne-li mzda nebo odměna z dohody minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek.
Výše minimální mzdy
Minimální mzda je podle § 111 ZP určována podle valorizačního mechanismu výpočtu minimální mzdy, který byl upraven zákonem č. 230/2024 Sb., kterým se novelizoval zákoník práce. Od 1. 1. 2025 do 31. 12 2025 činí minimální mzda:
Výše minimální mzdy je pro rok 2025 stanovena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 286/2024 Sb., o vyhlášení minimální mzdy.
V tzv. soukromém sektoru byly ostatní úrovně zaručené mzdy v návaznosti na přijatá opatření k podpoře kolektivního vyjednávání a zavedení valorizačního mechanismu určování minimální mzdy zrušena. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí je od 1. 1. 2025 zrušeno. Zaměstnavatel tak už není při poskytování výše mzdy, kromě její minimální výše, žádným právním předpisem vázán. Musí však postupovat i při této samostatné volbě určení mzdy tak, aby byla dodržena pravidla o poskytování stejné mzdy za stejnou práci podle § 111 ZP a aby při stanovení mzdy dodržel zásadu rovnosti podle § 16 ZP. Vymezení ztíženého pracovního prostředí a výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí upravuje od 1. 1. 2025 nařízení vlády č. 443/2024 Sb.
Poskytovat peněžité plnění za výkon práce v právní úpravou zaručené výši zůstal výhradně u poskytování platu, tj. jsou jím vázáni pouze zaměstnavatelé uvedení v § 109 odst. 3 ZP, kteří poskytují zaměstnancům za výkon práce plat. Ti musí i nadále dodržet výši zaručeného platu, která je pro rok 2025 stanoven Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 286/2024 Sb.
Tyto pracovní činnosti mohou vykonávat pouze zaměstnanci, kteří k tomu mají potřebné předpoklady, tedy přiměřené vzdělání a…
