Nález 193/2006 SbNU, sv.43, K obecné odpovědnosti za škoduK vadám tzv. důkazního řízení
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 43, nález č. 193
IV. ÚS 524/05
K obecné odpovědnosti za škodu
K vadám tzv. důkazního řízení
Není možné rozhodnout o porušení zásad obecné odpovědnosti jednoho účastníka řízení, pokud je zjevné z provedeného dokazování, že druhá strana svým aktivním jednáním umožnila vznik škody.
Při posuzování věrohodnosti svědka je nutné posuzovat jeho objektivitu, respektive vztah k účastníkům řízení i k projednávané věci.
Nález
Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické - ze dne 24. října 2006 sp. zn. IV. ÚS 524/05 ve věci ústavní stížnosti E.Š. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. ledna 2005 č. j. 44Co 183/2004-110 a bodu II. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9.února 2005 sp. zn. 44 Co 183/2004, kterými byla stěžovatelce uložena povinnost uhradit vedlejší účastnici jako žalobkyni vzniklou škodu a náklady řízení.
Výrok
I. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 31. ledna 2005 č. j. 44Co 183/2004-110 a výrokem II. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. února 2005 sp. zn. 44 Co 183/2004 bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Uvedený rozsudek a výrok II. usnesení se proto zrušují.
Odůvodnění
I.
1. Včas podanou ústavní stížností, splňující všechny formální náležitosti podání dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo narušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).
2. O žalobě směřující proti stěžovatelce rozhodl Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 21. ledna 2004 sp. zn. 21 C 155/99 tak, že žalobu na zaplacení částky 3 200 Kč s 10% úrokem z prodlení od 2. července 1999 do zaplacení zamítl (výrok I.), řízení do částky 11 036,80 Kč s 18% úrokem z prodlení z částky 11 036,80 Kč a 8% úrokem z prodlení z částky 3 200 Kč od 2. července 1999 do zaplacení zastavil (výrok II.). Žádné ze stran pak soud prvního stupně nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok III.). Žalobkyně napadla tento rozsudek odvoláním směřujícím do výroků I. a III.
3. K odvolání žalobkyně rozhodl Krajský soud v Brně napadeným rozsudkem, v němž výrok I. změnil tak, že žalované (stěžovatelce) uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 200 Kč s 10% úrokem z prodlení od 2. července 1999 do zaplacení a rovněž jí stanovil povinnost k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 10 875 Kč.
4. Napadeným usnesením Krajského soudu v Brně pak bylo přiznáno svědkovi svědečné ve výši 260,60 Kč (výrok I.) a stěžovatelce byla uložena povinnost zaplatit tuto částku České republice (výrok II.).
5. Podle stěžovatelky provedl krajský soud v její věci jednostranné vymezení odpovědnosti způsobem rozporným s jejím právem na spravedlivý proces, když odpovědnost za vzniklou škodu přisoudil pouze jí, a nikoliv i…
