Nález 56/2008 SbNU, sv.48, K návrhu na zrušení zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, nebo jeho jednotlivých ustanovení, a na zrušení ustanovení některých dalších zákonů
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 48, nález č. 56
Pl. ÚS 25/07
K návrhu na zrušení zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, nebo jeho jednotlivých ustanovení, a na zrušení ustanovení některých dalších zákonů
Ústavní soud musí předeslat, že samotné zřízení Ústavu pro studium totalitních režimů nemá žádný ústavněprávní rozměr. Vlastní rozhodnutí o jeho zřízení je rozhodnutím politickým, které bylo přijato legitimní většinou Parlamentu, přičemž Ústavní soud není jeho třetí komorou, aby do tohoto procesu vstupoval. Je totiž legitimním právem státu takovou instituci zřídit, a to přesto, že zde již existují jiné instituce, které se obdobnou problematikou zabývají. Jelikož vědecké bádání je pojmově spojeno s kategorií svobody (viz čl. 15 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), jsou všechny zákonem zřizované vědecké instituce budovány na principu autonomie, samostatnosti a oddělenosti od státní moci.
Ústavní soud poměřoval proporcionalitu mezi právem na přístup k veřejným funkcím ve smyslu čl. 21 Listiny základních práv a svobod na jedné straně a principem ochrany demokracie na straně druhé. Dospěl k závěru, že převažuje veřejný zájem spočívající v ochraně demokracie. Dovodil, že sounáležitost osob uvedených v § 19 odst. 1 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, s totalitním režimem a institucemi v zákoně vyjmenovanými je stále relevantní okolností, jež může zpochybnit politickou loajalitu a poškodit důvěryhodnost institucí, jakými jsou Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek.
Za situace, kdy naprosto dominující vůlí zákonodárce je v rámci prostředků, jimiž disponuje, dosáhnout maximální nezávislosti této instituce, je legitimní stanovit jako podmínku pro členství v ní nestranickost. Chápeme-li Ústav pro studium totalitních režimů jako instituci, jejímž posláním, jak je postulováno v preambuli zákona, je ochrana demokracie, pak výše uvedená omezení základních práv pro členství v Radě Ústavu jsou legitimní.
Za neakceptovatelný z hlediska garancí svobodného bádání je nutno označit způsob odvolávání členů Rady Ústavu Senátem Parlamentu České republiky podle ustanovení § 7 odst. 9, který vytváří pro odvolání neomezený prostor. Ústavní soud již dříve vyložil (viz nález sp.zn. II. ÚS 53/06 ze dne 12. 9. 2006, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 42, nález č. 159), že čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod se nevztahuje pouze na přístup k veřejné funkci ve smyslu vzniku funkce, ale zahrnuje i právo na její nerušený výkon, včetně práva na ochranu před protiprávním zbavením této funkce, neboť účast na správě věcí veřejných, která je smyslem celého článku 21, se nevyčerpává pouhým získáním funkce, nýbrž logicky trvá po celu dobu výkonu této funkce.
Nález
pléna Ústavního soudu složeného z předsedy soudu Pavla Rychetského a…
