Nemocenské dávky

Nemocenské dávky

Ing. Růžena Klímová

Dávky nemocenského pojištění likviduje OSSZ na základě dokladů, které předloží zaměstnavatel. Mezi tyto dávky patří:

1. nemocenské,
2. peněžitá pomoc v mateřství,
3. ošetřovné,
4. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
5. otcovská poporodní péče,
6. dlouhodobé ošetřovné.

Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat okresní správě sociálního zabezpečení. OSSZ je povinen neprodleně oznamovat též všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na výplatu těchto dávek. Je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek nemocenského a peněžité pomoci v mateřství předat podklady pro provádění srážek z těchto dávek.

Údaje potřebné pro výpočet dávek (vyměřovací základy pro pojistné na nemocenské pojištění a vyloučené dny) se předávají elektronicky na předepsaném tiskopisu.

1. Nemocenské

Nemocenské náleží až od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény. Kontrolou těchto dávek již nemůže být pověřen zaměstnavatel, protože je nevyplácí. Má však právo požádat, aby OSSZ provedla kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného u nemocného zaměstnance.

V době prvních 14 kalendářních dnů DPN náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP.

Náhrada mzdy při DPN přísluší zaměstnanci v období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN pouze za dny, které jsou jeho pracovními dny (jedná se o plánované směny), a za svátky, za které zaměstnanci přísluší náhrada mzdy podle § 115 odst. 3 ZP nebo se mu plat nekrátí (§ 135 odst. 1 ZP), pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle ZNP a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského podle § 26 a násl. ZNP. Vzhledem k tomu, že podpůrčí dobu sleduje výhradně OSSZ, je zaměstnavatel oprávněn požádat příslušnou OSSZ o tento údaj, aby nepřiznal náhradu mzdy při DPN neoprávněně, tedy v době, kdy je již podpůrčí doba vyčerpána.

Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V odůvodněných případech a při splnění zákonem podmínek může být podpůrčí doba prodloužena maximálně o dalších 350 kalendářních dnů. Evidenci o podpůrčí době vede od 1. 1. 2009 OSSZ v souladu s § 84 odst. 2 písm. l) ZNP.

U poživatele starobního nebo invalidního důchodu třetího stupně invalidity se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů poskytování dávky. Pokud například poživatel starobního důchodu, který má uzavřen pracovní poměr na celý rok, vyčerpá při opakovaných nemocech nebo při jedné dlouhodobé nemoci v tomto roce plných 70 kalendářních dnů, a opět onemocní, bude mu vznikat nárok na náhradu mzdy při DPN, protože není vyčerpána obecná podpůrčí doba 380 dnů.

2. Peněžitá pomoc v mateřství

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má

• pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka,

• pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 38 ZNP),

• pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela,

• pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou nebo pro které bylo vystaveno potvrzení ošetřujícím lékařem, a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství,

• pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě; tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. V dohodě musí být uveden den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, a den porodu; podpis matky dítěte na dohodě musí být úředně ověřen nebo ověřen orgánem nemocenského pojištění. Den, od kterého bude tento pojištěnec o dítě pečovat, nesmí spadat do období, za které byla peněžitá pomoc v mateřství vyplacena matce dítěte, a do období přede dnem ověření podpisu.

Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění. Nesplňuje-li v některém zaměstnání tuto podmínku, lze započítat do 270 dnů předchozí dobu účasti na nemocenském pojištění jen v případě, že jde o souběžnou dobu, která ještě nebyla hodnocena. Tak např. uplatňuje-li nárok ze dvou zaměstnání, musí být v posledních dvou letech účastna nemocenského pojištění aspoň v 270 dnech dvakrát. Bude-li uplatňovat nárok ze tří zaměstnání, musí trvat účast na nemocenském pojištění v posledních dvou letech alespoň v rozsahu 270 dnech v každém takovém zaměstnání.

Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství dle § 33 ZNP činí

1. 28 týdnů u pojištěnky, která dítě porodila,
2. 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí,
3. 22 týdnů u pojištěnce uvedeného v § 32 odst. 1 písm. b) až e) ZNP (tj. ostatní pojištěnci kromě matky, kteří mají nárok na PPM – viz výše),
4. 31 týdnů u pojištěnce, který z důvodu uvedeného v § 32 odst. 1 písm. b) až e) ZNP pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.

3. Ošetřovné

Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu

1. ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo
2. péče o dítě mladší 10 let, protože:

   • školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události,

   • dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo

   • fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c) ZNP, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé a sourozence zaměstnance nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance. Příbuzenství v řadě přímé i nepřímé se prokazuje čestným prohlášením.

Za domácnost se považuje společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na poskytování peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek a u této jiné osoby není překážka bránící v péči o dítě.

To neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Ošetřovné nenáleží zaměstnancům uvedeným v § 39 odst. 5 ZNP.

4. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží těhotné zaměstnankyni, která je převedena na jinou práci buď z důvodu, že koná práci těhotným ženám zakázanou, anebo podle posudku lékaře by výkon dosavadní práce mohl ohrozit její zdravotní stav (její těhotenství) a zároveň dosahuje bez svého zavinění nižšího výdělku. Nevyrovnává se však pokles příjmu z důvodu zkrácení pracovního úvazku.

Příspěvek náleží za kalendářní dny. Jeho výše odpovídá rozdílu mezi denním vyměřovacím základem a příjmem za jednotlivé kalendářní měsíce po převedení, připadající na jeden kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zjišťuje ke dni převedení na jinou práci; nemůže činit více než maximální redukovaný denní vyměřovací základ platný pro PPM.

5. Otcovská poporodní péče

Nárok na otcovskou má pojištěnec, který pečuje o dítě,

1. jehož je otcem,
2. které převzal do péče nahrazující péči rodičů na…