Odstupné a srážky z příjmů

5.3.6.7

Odstupné a srážky z příjmů

Ing. Růžena Klímová

S účinností k 24. 4. 2020 došlo k úpravě § 299 OSŘ a došlo tak k souladu rozsudku Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 a právní úpravy. Odst. 4 zní: "Z odstupného se srážky vypočítávají zvlášť z každého násobku průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy. Nastoupí-li povinný do práce nebo vznikne-li povinnému právo na některý z příjmů uvedených v odstavcích 1 až 3 v době, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy (dále jen "doba poskytování odstupného"), považují se jednotlivé násobky průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny po dobu poskytování odstupného za měsíční příjem, na který se vztahují ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy."

Do 23. 4. 2020, kdy ještě nová právní úprava týkající se odstupného nebyla účinná, bylo nutné rozhodnout, jak srážku z odstupného provést v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 ze dne 1. 12. 2016. Podle tohoto judikátu bylo nutné postupovat při poskytování zákonného odstupného, jakoby šlo o mzdu za více měsíčních období.

Nabízela se dvě řešení, jak celkovou mzdu rozpočítávat.

Varianta I.

1. Spočítá se hrubá mzda bez odstupného, z ní se spočítá čistá mzda, uplatní se nezabavitelná částka a zabaví se plně zabavitelná část a první třetina, případně i druhá třetina, jedná-li se o přednostní exekuci.
2. Dále se určí hrubá mzda ve výši jednoho odstupného a z ní se spočítá čistá mzda. Při výpočtu fiktivní zálohové daně se neuplatní žádné daňové slevy, protože byly uplatněny při výpočtu mzdy bez odstupného. Opět se uplatní nezabavitelná částka a zabaví se plně zabavitelná část čisté mzdy a první třetina, případně i druhá třetina, jedná-li se o přednostní exekuci.
3. Pokud zaměstnanec obdržel odstupné ve výši dvojnásobku, respektive trojnásobku průměrného výdělku, opakuje se postup uvedený v bodu b) ještě jednou, respektive dvakrát.

Varianta II.

1. Čistá mzda včetně odstupného se rozdělí na dílčí části v závislosti na počtu násobků zákonného odstupného zvýšeného o jednu.
2. U každé takové "dílčí čisté mzdy" se uplatní nezabavitelná částka, spočítá se plně zabavitelný zbytek, vypočtou se třetiny.
3. Pro nepřednostní exekuci se zabaví plně zabavitelný zbytek a první třetina, v případě přednostní exekuce se zabaví i druhá třetina.

Analýzou jednotlivých variant se dospělo k závěru, že se jako optimální jeví varianta druhá, která je jednodušší a především odstraňuje vznik případného fiktivního daňového bonusu a v případě zákonného odstupného dosahujícího vysoké částky, respektive odstupného zvýšeného o dobrovolné odstupné, neodstraňuje použití vyšší daňové sazby (23 % nad 3násobek průměrné mzdy pro účely důchodového pojištění, v letech 2021 až 2023 šlo o 4násobek průměrné mzdy). S použitím varianty první dochází k rozdílům, které nelze zúčtovat, neboť samostatným výpočtem čisté mzdy za každý kalendářní měsíc:

1. může vzniknout fiktivní daňový bonus, který v celkové mzdě zahrnující i odstupné nikdy vzniknout nemůže, nebo
2. by zmizela vyšší sazba daně ve výši 23 %, která se u celkové mzdy zahrnující i odstupné musela uplatnit (byl-li zdanitelný příjem nad 3násobkem průměrné mzdy pro účely důchodového pojištění, resp. před rokem 2024 nad 4násobkem).

Od 24. 4. 2020 je postup při provádění srážky z minimálního odstupného a odstupného jednoznačně stanoven a téměř kopíruje výše uvedenou variantu II. Vzhledem k tomu, že odstupné se vyplácí se mzdou za poslední měsíc trvání pracovního poměru, služebního poměru atp., nelze od sebe oddělit část čisté mzdy týkající se mzdy za výkon práce, respektive náhrady mzdy od odstupného, neboť zdanění se týká veškerého zdanitelného příjmu a zákon o daních z příjmů v části příjmů fyzických osob nenabízí možnost určit poměrnou část daně vztahující se k odstupnému a mzdě za výkon práce, respektive k náhradě mzdy. Takováto diferenciace je možná jen v rámci hrubé mzdy, nikoliv čisté mzdy. Vzhledem k tomu, že srážky se provádějí z čisté mzdy, je nutné při provádění srážek z odstupného použít v plné míře variantu II.