Odvolání vedoucího zaměstnance z pracovního místa a vzdání se tohoto místa

2.3.5.5

Odvolání vedoucího zaměstnance z pracovního místa a vzdání se tohoto místa

doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.

U kterých vedoucích zaměstnanců organizačních složek státu, jejich organizačních útvarů, státních fondů a příspěvkových organizací se zakládá pracovní poměr jmenováním, je vysvětleno v. Jmenování provádějí ti, kteří jsou k tomu příslušní (§ 33 odst. 4 ZP). Ti také mohou zaměstnance z vedoucího pracovního místa odvolat a zaměstnanec se může svého vedoucího pracovního místa vzdát. O všem, co bylo uvedeno, pojednávají ustanovení § 33 odst. 3 a 4 a § 73 odst. 1 ZP. Jiné případy upravuje § 73 odst. 2 ZP.

Dohoda o možnosti odvolání a vzdání se pracovního místa

Pokud je zaměstnavatelem jiná právnická osoba než uvedená v § 33 odst. 3 ZP nebo fyzická osoba, může být se zaměstnancem dohodnuta možnost odvolání z vedoucího pracovního místa, když bude zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může svého pracovního místa vzdát. Tato možnost však přichází v úvahu pouze u vedoucích zaměstnanců v zákoně taxativně vypočtených v § 73 odst. 3 ZP. Vedoucími místy jsou místa v přímé řídicí působnosti statutárního orgánu (zaměstnavatelem je právnická osoba) nebo zaměstnavatele, pokud je jím fyzická osoba. Vedoucími místy jsou také místa v přímé řídicí působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného statutárnímu orgánu (zaměstnavatelem je právnická osoba) nebo zaměstnavateli, kterým je fyzická osoba. V těchto případech je však třeba, aby tomuto vedoucímu zaměstnanci byl podřízen další vedoucí zaměstnanec. Odvolání může provádět u zaměstnavatele – právnické osoby výlučně statutární orgán a u zaměstnavatele – fyzické osoby tento zaměstnavatel.

S účinností od 30. 7. 2020 nelze uvedený okruh vedoucích pracovních míst pro tyto účely dále rozšiřovat.