OTAZNÍKY KOLEM ZVYŠOVÁNÍ A PROHLUBOVÁNÍ KVALIFIKACE

     Až do zrušení zákona č. 65/1965 Sb. (starého zákoníku práce) od 1. ledna 2006 neřešil tento zákon definici zvyšování kvalifikace ani definici prohlubování kvalifikace. Neřešila ji ani vyhláška č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání, která nabyla účinnosti od 1. listopadu 1968, ani jiný právní předpis. Jak však dále vyplyne, byl a je mezi prohlubováním kvalifikace a zvyšováním kvalifikace zásadní rozdíl, protože pro zaměstnavatele a pro zaměstnance z nich vyplývají rozdílná práva a povinnosti. Pro jejich rozlišení se používaly různé právní výklady.

     V souvislosti s nabytím účinnosti nového zákoníku práce byl od 1. ledna 2008 tento problém vyřešen. Zákoník práce v § 230 odst. 1 stanoví, že prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. V dalším paragrafu, tedy v § 231, je pak stanoveno, že zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření. Patří k tomu studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.

     Podstatným rozdílem mezi prohlubováním kvalifikace a zvýšením kvalifikace je tedy vazba na výkon práce, na kterou má zaměstnanec sjednanou pracovní smlouvu. zatímco bez prohlubování a obnovování kvalifikace by se zaměstnavatel stal po delší době pravděpodobně nezpůsobilým pro výkon práce dle pracovní smlouvy, a je tedy jeho povinností si rozsah svých kvalifikačních schopností a znalostí udržet, u zvyšování kvalifikace se jedná o „nadstavbu“ stávající kvalifikace, která je sice v zájmu zaměstnavatele, ale nelze ji zaměstnanci uložit jako povinnost.

     Protože, jak je výše uvedeno, pro zaměstnavatele a pro zaměstnance vyplývají v souvislosti s prohlubováním a se zvyšováním kvalifikace rozdílná práva a rozdílné povinnosti, jsou v další části tohoto článku formou příkladů názorně popsány vybrané problémy z praxe a jejich řešení.

 NahoruŠKOLENÍ PO PRACOVNÍ DOBĚ

DOTAZ Č. 1

Je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci studijní úlevy při prohlubování kvalifikace a náhradu mzdy? Musí se zaměstnanec zúčastnit kurzu, když se koná po jeho pracovní době? Náleží mu i náhrada mzdy?

     Povinností zaměstnance je soustavné prohlubování kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě (včetně jejího udržování a obnovování). Zaměstnavatel je oprávněn v této souvislosti uložit zaměstnanci povinnost zúčastnit se určitého školení či kurzu (§ 230 zákoníku práce).

     Účast na školení a studiu za účelem prohloubení kvalifikace je pak výkonem práce, za kterou náleží zaměstnanci řádná mzda dle pracovní smlouvy, nikoliv náhrada mzdy. Naopak neuposlechnutí příkazu k účasti na školení za účelem prohloubení kvalifikace je porušením právních povinností, vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, a lze z něj vyvodit příslušné důsledky.

     Pokud se kurz v rámci prohlubování kvalifikace koná po pracovní době zaměstnance, jedná se o přesčasovou práci. Protože zákoník práce v § 93 odst. 2 stanoví, že zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit práci i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, je povinností zaměstnance se tohoto kurzu zúčastnit. Pak zaměstnanci za dobu účasti na kurzu náleží mzda a příplatek za práci přesčas nebo náhradní volno.

     Protože náklady spojené s prohloubením kvalifikace zaměstnanců nese zaměstnavatel, je zaměstnanec povinen podrobit se závaznému pokynu zaměstnavatele, aby se zúčastnil školení k prohloubení kvalifikace, bez ohledu na výši nákladů s tím spojených. Je totiž věcí úvahy zaměstnavatele, jaké náklady hodlá vynaložit na prohlubování kvalifikace zaměstnance k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Pokud náklady na prohlubování kvalifikace přesahují možnosti zaměstnavatele, účast na příslušném školení zaměstnanci neuloží, i kdyby bylo prohloubení kvalifikace v zájmu jeho i zaměstnance.

PROHLOUBENÍ KVALIFIKACE A UZAVŘENÍ KVALIFIKAČNÍ DOHODY

DOTAZ Č. 2

Zaměstnavatel vysílá zaměstnance na tříměsíční kurz svářečů z důvodu prohloubení kvalifikace. Navrhl mu uzavření kvalifikační dohody a požaduje, aby se zaměstnanec zavázal, že po skončení kurzu u něho bude dva roky pracovat, jinak bude povinen zaměstnavateli vrátit náklady za kurz. Má na to zaměstnavatel právo?

     Zaměstnavatel může zaměstnanci v případě, že předpokládané náklady vynaložené na prohloubení kvalifikace zaměstnance dosahují alespoň částky 75 000 Kč, nabídnout uzavření písemné dohody, aby si zabezpečil ochranu finančních prostředků, vynaložených na prohloubení kvalifikace zaměstnance.

     V této dohodě se zaměstnavatel zaváže vytvořit zaměstnanci reálné podmínky k prohloubení kvalifikace poskytnutím hmotného zabezpečení a pracovních úlev (např. mzdu za dobu účasti na kurzu, studijním volnem, náhradou cestovného apod.) a zaměstnanec se zaváže kvalifikaci si řádně prohloubit a setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu v pracovním poměru (může být vyžadováno nejvýše 5 let). Zaměstnanec může (ale nemusí) nabídku zaměstnavatele na uzavření dohody akceptovat. Prohloubení kvalifikace podmíněné uzavřením výše uvedené dohody (u prohlubování kvalifikace s náklady převyšujícími 75 000 Kč) zaměstnanci nelze uložit jako povinnost.

     Kvalifikační dohoda, která musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná, musí podle § 234 odst. 3 zákoníku práce obsahovat:

1. druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,

2. dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace,

3. druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.

ZVYŠOVÁNÍ KVALIFIKACE V SOULADU S POTŘEBOU ZAMĚSTNAVATELE

DOTAZ Č. 3

Jsme základní škola s 1. - 9. ročníkem (příspěvková organizace). Na 1. stupni ZŠ zaměstnáváme učitele, který nemá pro tuto činnost kvalifikaci (vystudoval střední obor s maturitou). Nyní studuje na pedagogické fakultě studijní program magisterský v kombinovaném studiu. Jak je to s uvolňováním a poskytováním pracovního volna na toto studium? Má nárok na náhradu mzdy či nikoliv?

     Především byste si měli ujasnit, zda toto zvyšování kvalifikace je v souladu s potřebou zaměstnavatele. Pokud ano, pak zákoník práce v § 232 odst. 1 stanoví, že nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku:

1. v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,

2. 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,

3. 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,

4. 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,

5. 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.

     K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.

     Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace.

     Protože žádný právní předpis nestanoví, že by musela být výše uvedená dohoda sjednána při zahájení studia nebo před jeho zahájením, je možné tuto dohodu uzavřít i dodatečně, nikoliv však se zpětnou platností.

     Jestliže výše uvedená dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena nebyla, protože toto zvyšování kvalifikace není v souladu s potřebou zaměstnavatele, měl zaměstnanec před započetím studia požádat zaměstnavatele o poskytnutí neplaceného volna na dny studia, určení čerpání dovolené nebo poskytnutí náhradního volna, které si napracuje.

 NahoruVYUŽITÍ ZAMĚSTNANCOVY KVALIFIKACE V BUDOUCNU

DOTAZ Č. 4

Jsme příspěvková organizace zřízená ministerstvem a zaměstnáváme zaměstnance, který se rozhodl studovat vysokou školu. Na práci, kterou vykonává, mu stačí středoškolské vzdělání, avšak v budoucnu počítáme s tím, že bychom zaměstnance zařadili na práci, kde bude nutné vysokoškolské vzdělání. Máme povinnost uzavřít s tímto zaměstnancem kvalifikační dohodu, nebo mu můžeme poskytnout studijní úlevy i bez této dohody?

     Podle § 232 zákoníku práce může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci pracovní úlevy a hmotné zabezpečení, je-li předpokládané zvýšení kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele.

     Pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 232 zákoníku práce a zaměstnavatel se rozhodne poskytovat zaměstnanci pracovní úlevy a hmotné zabezpečení, může s ním uzavřít dohodu podle § 232 až § 235 zákoníku práce, kterou se zaměstnavatel zavazuje umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace poskytováním pracovních úlev a hmotného zabezpečení a zaměstnanec se zavazuje zvýšit si kvalifikaci a setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu, nejdéle po dobu pěti let, v pracovním poměru nebo mu uhradit náklady spojené se zvyšováním kvalifikace, a to i tehdy, jestliže zaměstnanec rozváže pracovní poměr před zvýšením kvalifikace.

     Zákoník práce neukládá zaměstnavateli povinnost uzavřít dohodu, upravuje tuto skutečnost jen jako možnost. V současné praxi je pravidlem, že zaměstnavatel, který se při splnění stanovených podmínek rozhodne poskytovat studujícímu při zaměstnání pracovní úlevy, s ním uzavře dohodu podle § 232 zákoníku práce. Protože, jak uvádíte, jste příspěvkovou organizací, domnívám se, že poskytování náhrady mzdy při studiu a neuzavření dohody by mohlo být považováno za porušení některých jiných právních předpisů.

 NahoruPOSTGRADUÁLNÍ VÝCVIK

DOTAZ Č. 5

Nastoupil jsem do zaměstnání, kde vykonávám rodinného poradce v sociálních službách. Mám vysokoškolské magisterské vzdělání na filozofické fakultě. Zaměstnavatel požaduje, abych absolvoval postgraduální výcvik. Pokud zahájím tento…