PODROBNĚ O SRÁŽKÁCH ZE MZDY - 2. část

Předchozí část článku

     Srážky ze mzdy lze provádět jen do výše pohledávky s příslušenstvím (jímž jsou úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu). Výjimka je dále uvedena v bodu 13. Rozsah možných srážek ze mzdy a tím i pravidla pro jejich výpočet, stanovená v OSŘ, se vztahují na veškeré srážky ze mzdy, které zaměstnavatel provádí, tj. nejen na výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy.

     Postupuje se přitom takto:

1. Srážky ze mzdy (s výjimkou srážek z důvodů uvedených v další závorce) se provádějí z čisté mzdy (hrubá mzda po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje). Ke zjištění čisté mzdy je nutné ve vazbě na novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), provedené zákony č. 669/2004 Sb. a 545/2005 Sb., brát v úvahu měsíční slevu na daňové záloze na poplatníkem vyživované děti. Tato záloha může být v důsledku slevy i nulová. Sleva je jednou z podmínek pro zjištění výše sražené zálohy. Naopak k daňovému bonusu (který je formou daňového zvýhodnění poplatníků vyživujících děti) přihlížet nelze - bonus je zvláštním příjmem poplatníka daně od státu a výši daňové zálohy a tím ani čisté mzdy již neovlivňuje. Slevou na dani, která se odečítá od měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, jsou též částky na poplatníka, na invalidního důchodce, na držitele průkazu ZTP/P a na studenta. Zaměstnanec může mít kromě toho přiznáno i snížení základu daně (o příspěvky na penzijní připojištění, soukromé životní pojištění, členské příspěvky odborům), což se však do měsíčních daňových záloh nepromítá a neovlivňuje tak výši čisté mzdy.

Dále se srážky provádějí i z jiných příjmů, s nimiž se nakládá jako se mzdou. Těmito příjmy jsou též takové, které povinnému nahrazují odměnu za práci.

2. Do čisté mzdy se započítají čisté mzdy a čisté odměny za tzv. vedlejší činnost (§ 277 odst. 2 OSŘ), kterou zaměstnanec vykonává u zaměstnavatele, u něhož je v pracovním poměru (tj. z dalších souběžných pracovních poměrů a z dohod o pracovní činnosti). Koná-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele práci jak v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, tak i podle dohody o provedení práce (z odměny z ní se srážky neprovádějí), je nutné odečíst od zálohy na daň její navýšení z titulu dohody o provedení práce.

Nezapočítávají se ovšem částky poskytované zaměstnanci na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem (nejsou ani mzdou a ani ji nenahrazují), zejména cestovní náhrady, náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce a obdobná plnění.

3. Vypočte se základní nezabavitelná částka, která nesmí být povinnému sražena, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách, dále též zkratka „NVNČ“). Tento předpis je v účinnosti od 1. 1. 2007 a bylo jím nahrazeno předchozí nařízení vlády stejného názvu č. 63/1998 Sb.

     Podobně jako do roku 2006, NVNČ nyní stanoví

1. dvě složky základní nezabavitelné částky, a to:

   1. na osobu povinného - nařízení pro ni používá legislativní zkratku „nezabavitelná částka“,

   2. na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné, přičemž základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu. Dříve bylo z dikce nařízení vlády č. 63/1998 Sb. dovozováno, že každá z těchto složek je sama o sobě základní nezabavitelnou částkou, což již není možné - to má význam pro zaokrouhlování, jak je uvedeno dále.

2. částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení.

     Částky Aa) a B) jsou odvozeny ze součtu životního minima jednotlivce (§ 2 zákona č. 110/2006 Sb.), které pro rok 2007 činí 3 126 Kč, a normativních nákladů na bydlení jednotlivce, stanovených pro obec velikosti od 50 000 do 99 999 obyvatel bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný žije (§ 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 112/2006 Sb.) Tato částka pro rok 2007 činí 2 659 Kč. Základna pro výpočet částek Aa) a B) tak činí pro tento rok 3 126 + 2 659 = 5 785 Kč. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží .

     Na rozdíl od toho částka Ab) je odvozována z částky Aa), tj. z tzv. nezabavitelné částky.

     Přitom - shodně jako do roku 2006 - platí, že:

• na manžela povinného se částka uvedená sub Ab) započítává, i když má samostatný příjem,

• na dítě, jež manželé společně vyživují, se částka uvedená sub Ab) započítává každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů,

• částka uvedená sub Ab) se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí (exekuce) dosud trvá (netýká se dohod o srážkách ze mzdy).

     Částku sub Ab) je nutné ale počítat i na jiné osoby, jimž musí zaměstnanec - povinný poskytovat výživné podle zákona o rodině. Může to být zejména bývalá manželka (manžel), rodiče či prarodiče nebo vnuci.

     Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. požaduje, aby se základní nezabavitelná částka zaokrouhlila na celé koruny nahoru. Na rozdíl od dřívějšího stavu tak nemohou být zvlášť zaokrouhlovány jednotlivé složky této částky (Aa a Ab), které bylo možné považovat za samostatné základní nezabavitelné částky, ale až jejich součet u každého zaměstnance (zaokrouhlení jednotlivých složek se provádí jen aritmeticky na haléře). Částku B) není nutné zaokrouhlovat, neboť je dána v celých korunách.

Novým nařízením vlády tak došlo ke zvýšení základní nezabavitelné částky na osobu povinného, což lépe odpovídá nově stanovenému životnímu minimu, avšak ostatní částky se snížily. Mzda je plně zabavitelná již od nižší hranice, čímž je zajištěna lepší vymahatelnost pohledávek.

     Pro výpočet základní nezabavitelné částky jednotlivému zaměstnanci se použijí položky A tabulky. Zaokrouhlení se provede na celé koruny nahoru až ze součtu všech položek základní nezabavitelné částky.

     Jestliže se budou v budoucnu zvyšovat částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení, budou nově vypočtené nezabavitelné částky a hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy uplatněny poprvé až za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují. Dojde-li tak ke zvýšení těchto částek od 1. ledna 2008, uplatní se nové nezabavitelné částky až pro zúčtování mzdy za leden 2008. Tato možnost ovšem nebyla přiznána k 1. 1. 2007, protože částky životního minima a normativních nákladů na bydlení jsou stanoveny nově, jsou v účinnosti již od tohoto data a nejde tak o jejich pouhé zvýšení (bylo je proto třeba uplatnit již při zúčtování mzdy za prosinec 2006, které bylo provedeno v lednu 2007, tedy za účinnosti nové právní úpravy).

4. Základní částka se odečte od čisté mzdy a takto zjištěný zbytek čisté mzdy se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. Drobná částka (méně než 3 Kč), která zůstane po zaokrouhlení, se vyplatí povinnému (přičte se k základní částce). Zaokrouhlení se neprovádí, přesahuje-li zbytek čisté mzdy částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (v roce 2007 částku 5 785 Kč).

5. Zaokrouhlený zbytek čisté mzdy se dělí třemi, tj. na třetiny (§ 279 OSŘ). Přesahuje-li však zbytek čisté mzdy částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, dělí se na třetiny jen tato částka (tč. mohou třetiny činit nejvýše 1 928 Kč). Přitom platí, že:

1. třetina je určena k vydobytí pohledávek oprávněných osob,

2. třetina slouží jen k vydobytí přednostních pohledávek a pokud takových není, vyplatí se povinnému,

3. třetina se vždy vyplatí povinnému.

     Z uvedeného vyplývá, že nezabavitelnou (nepostižitelnou) část čisté mzdy tvoří:

1. základní nezabavitelná částka,

2. případná drobná částka vzniklá zaokrouhlením zbytku čisté mzdy,

3. třetí třetina zbytku čisté mzdy (tč. nejvýše 1 928 Kč),

4. není-li vůči povinnému uplatněna žádná přednostní pohledávka, též druhá třetina zbytku čisté mzdy.

6. Bez omezení se plně srazí zbytek čisté mzdy, přesahující částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (t.j. částku 5 785 Kč). Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Na základě novely OSŘ je nutné - jsou-li vůči povinnému uplatněny přednostní pohledávky - nejprve připočíst k druhé třetině takovou část z plně zabavitelné části zbytku čisté mzdy, aby mohly být pokryty přednostní pohledávky (a nemuselo dojít k jejich odsunutí či krácení). Teprve „zbytek této části zbytku“ čisté mzdy musí být připočten k první třetině. Není-li vůči povinnému uplatněna žádná přednostní pohledávka, je celá plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy připočtena k první třetině. Předtím zákon tento postup výslovně nestanovil, nicméně autor jeho nezbytnost zastával i tehdy.

7. Přednostními pohledávkami jsou (§ 279 odst. 2 OSŘ):

• pohledávky výživného,

• pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví,

• pohledávky náhrady škody, způsobené úmyslnými trestnými činy,

• pohledávky daní a poplatků,

• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení,

• pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

• pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na náhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,

• podle novely OSŘ (čl. LII zák. č. 264/2006 Sb.) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci a

• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory (v obou případech již pro srážky ze mzdy za leden 2007).

     Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy (na přednostní pohledávky), uspokojí se z ní nejprve bez zřetele na pořadí pohledávky výživného (mají zvláštní postavení) a teprve pak podle svého pořadí ostatní přednostní pohledávky (§ 280 odst. 2 OSŘ). Nepostačí-li druhá třetina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných (to má absolutní přednost) a pak teprve nedoplatky výživného za dřívější dobu (dlužné výživné). Dlužné výživné se uspokojuje podle poměru běžného výživného, tj. opět bez ohledu na pořadí. Nebylo-li by však z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

     Přednost pohledávky pro možnost využít druhou třetinu zbytku čisté mzdy je tak dána povahou pohledávky, ne tím, zda jde o exekuci či nikoliv. Uvedené pohledávky jsou proto přednostními jak v případě, že srážky ze mzdy byly uloženy nařízením výkonu rozhodnutí, tak i jestliže byly dohodnuty dohodou o srážkách ze mzdy. Na druhé straně přednost pohledávky není dána tím, že jsou srážky ze mzdy nařízeny exekučním rozhodnutím. Například výživné zajištěné dohodou o srážkách ze mzdy je přednostní pohledávkou, na rozdíl od splátek soukromé půjčky, i když je k jejich vymožení nařízena exekuce. Přednostní pohledávky, resp. jejich části, které nemohly být uspokojeny ze druhé třetiny, se přesouvají do třetiny první, kde však ztrácejí svou přednostní povahu.

8. Z první třetiny jsou všechny pohledávky (přednostní i ostatní) uspokojovány podle svého pořadí. Znamená to, že pohledávky, na které v důsledku jejich horšího pořadí nezbudou peníze, musejí vyčkat, až jim v následujících výplatních obdobích uvolní místo některá již uhrazená pohledávka, nebo až bude možné srazit i na ně díky vyššímu příjmu povinného.

9. O pořadí pohledávek již bylo v tomto výkladu pojednáno. Je-li pro pořadí více pohledávek rozhodující stejný den (příslušná exekuční rozhodnutí či jiné listiny, např. dohody o srážkách ze mzdy, jsou doručeny plátci mzdy v tentýž den apod.), mají tyto pohledávky stejné pořadí (analogicky se tak uplatní i pro „neexekuce“ ustanovení § 280 odst. 3 OSŘ). Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. S touto výjimkou a s výjimkou výživného, jak bylo uvedeno v bodě 7, nikdy nedochází při srážkách ze mzdy k poměrnému uspokojování (krácení) více pohledávek. Pohledávka s lepším pořadím má přednost před pohledávkou s pořadím horším.

10. Vyplácí-li plátce mzdy měsíční mzdu nadvakrát (jako zálohu a vyúčtování), může přiměřené srážky provést již ze zálohy (§ 285 odst. 1 OSŘ). Výplatu srážek oprávněnému provede však až po uplynutí příslušného měsíce.

11. Získala-li pohledávka pořadí (např. doručením nařízení výkonu rozhodnutí) až po tom, kdy již byla část měsíční mzdy povinnému vyplacena, nepřihlíží se k provedené výplatě a srážky se provedou tak, jakoby měl povinný za celý měsíc právo jen na mzdu, která mu ještě vyplacena nebyla.

     Od 1. 1. 2007 již neplatí, že vyplácí-li se záloha za období delší než jeden měsíc (např. na část mzdy typu podílů na hospodářských výsledcích za rok či pololetí apod.), vypočte se, kolik připadá z poskytnuté zálohy na jednotlivé měsíce, a z takto vypočtené měsíční odměny jsou povinnému prováděny srážky (§ 285 odst. 3 OSŘ byl zrušen). Celková odměna povinného za uplynulý rok se měla rozvrhovat rovnoměrně na jednotlivé měsíce a z měsíční odměny se pak vypočítávaly s konečnou platností srážky.

12. Obdobně to platilo, pokud docházelo k výplatě mzdy (její složky) za několik měsíců najednou. Od 1. 1. 2007 je tento postup omezen na případy, pokud dochází k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou (§ 286 OSŘ). V takovém případě je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť. V tomto případě nejde o zálohové vyplácení mzdy. Pravidlo se např. použije na doplatky mzdy a jiných příjmů za několik měsíců (může se jednat o náhradu mzdy z titulu neplatně rozvázaného pracovního poměru zaměstnavatelem, jestliže zaměstnanec v soudním sporu uspěl apod.).

13. Provádět srážky ze mzdy ve…