Zaměstnavatelé provádějí na žádost poplatníka roční zúčtování zálohy daně a daňového zvýhodnění za rok 2022 s tím, že přeplatek jsou povinni vrátit nejpozději se zúčtováním mzdy za březen, a to v pravidelném výplatním termínu v měsíci dubnu 2023.
Aktuálním problémem je, jak správně postupovat v případě, je-li soudním exekutorem doručena exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně a daňového zvýhodnění. Abychom vysvětlili podstatnou změnu, která zcela změnila postup při doručení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, je nutné začít rokem 2013, kdy se objevil judikát Vrchního pražského soudu sp. značka 1VSPH 241/2013 z 18. 3. 2013.
Dle ustanovení § 277 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "OSŘ"), "se srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje."
Problém spočívá v tom, že není dostatečně na legislativní úrovni vyřešeno, zda v případě ročního zúčtování jde o mzdu povinného nebo jinou peněžitou pohledávku. U přeplatku na dani jde obsahově o prostředky, které by vstoupily do výpočtu, jestliže by nebylo vyšších záloh. Podle § 38ch odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), platí, že se přeplatek vrací při zúčtování mzdy. Vrácený přeplatek se tak jeví jako mzda, tj. peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Toto tvrzení vyplývá i z výše uvedeného judikátu, kde se uvádí, že přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh je považován za jiný příjem povinného, a je tedy nutné s přeplatkem z ročního zúčtování nakládat jako se mzdou. Přeplatek vzniklý ročním zúčtováním záloh vyplácený zaměstnavatelem se tudíž považuje za součást čisté mzdy, a proto musí spadat pod provedení exekuce na mzdu, nikoliv pod exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky. Té v minulosti podléhal jen daňový bonus (roční i měsíční), který je však od 24. 4. 2020 jakoukoliv exekucí nepostižitelný, a je proto nezbytné ho odlišit od přeplatku na dani z ročního zúčtování.
Zásadní změnu týkající se daňového bonusu přinesl zákon č. 191/2020 Sb., který nabyl účinnosti 24. 4. 2020, kterým došlo k rozšíření ustanovení § 317 OSŘ: "Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, daňový bonus, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče."
Krátce po nabytí účinnosti tohoto zákona se v odborném tisku objevily názory, jak naložit s případnou exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování daně. Bez ohledu na to, co bylo zveřejněno, je nutné řešit danou situaci v souladu s právní úpravou a odpovídající judikaturou. Pro správný postup lze hledat oporu v ustanovení § 277 OSŘ a též i v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 3. 2013, jak výše uvedeno.
Přesto se mnozí soudní exekutoři nadále mylně domnívají, že přeplatek z ročního zúčtování může být postihnut jako jiná peněžitá pohledávka. K danému problému se již dříve vyjádřila Komora soudních exekutorů ČR s tím, že nelze tentýž majetek postihnout dvěma způsoby současně, tedy exekucí na mzdu a exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky.
Je však otázkou, jak se má zachovat zaměstnavatel, pokud obdrží exekuční příkaz na jinou peněžitou pohledávku na přeplatek z ročního zúčtování daně, když současně u dlužníka eviduje exekuci na mzdu? Právní úprava daný problém neřeší, je tudíž na zaměstnavateli, jak se rozhodne. Pokud se však opřeme o § 277 OSŘ a výše citovaný judikát, pak i nadále je nutné přeplatek z ročního zúčtování daně s výjimkou daňového bonusu považovat za součást čisté mzdy, která podléhá jen exekuci na mzdu. Na příkladech si ukážeme, jak by měl zaměstnavatel postupovat.
Příklad č. 1
Zaměstnanec požádal o provedení ročního zúčtování zálohy daně a daňového zvýhodnění a se zúčtováním mzdy za březen 2023 mu zaměstnavatel vyplatil čistou mzdu ve výši 55 519 Kč, z toho roční daňový bonus byl 17 600 Kč a roční zúčtování zálohy daně činilo 6 450 Kč.
Zaměstnanec má přednostní exekuci na mzdu a v únoru 2023 byla do datové schránky…
