Podle
§ 154 zákoníku práce je při zahraniční
pracovní cestě dobou rozhodnou pro vznik práva zaměstnance na náhradu
cestovních výdajů v cizí měně doba přechodu státní hranice České
republiky. Při použití letadla je pro účely cestovních náhrad touto dobou
doba odletu a příletu letadla.
Dobu přechodu státní hranice je povinen zaměstnanec
oznámit zaměstnavateli, jinak by totiž nebylo možno při vyúčtování cestovních
náhrad správně stanovit zejména výši tuzemského a zahraničního stravného, které
při této cestě zaměstnanci přísluší. Pro určení výše zahraničního stravného je
totiž rozhodující doba strávená při pracovní cestě v daném kalendářním dni v
zahraničí, která se samozřejmě zjistí podle skutečných okamžiků
přechodů státní hranice České republiky. Protože ale podle ustanovení
§ 170 odst. 2 zákoníku práce se při
stanovení výše zahraničního stravného použije základní sazba zahraničního
stravného platná pro ten stát, ve kterém zaměstnanec strávil v kalendářním
dni nejvíce času, jsou také velmi důležité skutečné okamžiky přechodu
státních hranic všech zemí, ve kterých zaměstnanec během příslušného
kalendářního dne byl, i když jimi jen projížděl . Konkrétní výše zahraničního
stravného, která zaměstnanci přísluší, se určí postupem uvedeným v
§ 170 odst. 3 zákoníku práce.
Jak již bylo uvedeno, jde o skutečnou dobu přechodu
státní hranice, skutečnou dobu odletu (při cestě zpět příletu) letadla na
letiště. Protože stanovit dobu přechodu státní hranice bývá někdy složité, je
vhodné využít např. při použití veřejné hromadné dopravy údajů v jízdním řádu
apod. Při použití automobilové dopravy je přesné určení uvedené doby, pokud
není použito zařízení s GPS, prakticky nemožné. V žádném případě totiž není
vhodné nutit zaměstnance např. k tomu, aby za jízdy hledal označení státní
hranice (to totiž nemusí být místo, kde stojí příslušná správní budova). Bylo
by to také v rozporu s bezpečností provozu na pozemních komunikacích. V každém
případě je však podle
§ 154 a
§ 183 zákoníku práce povinností
zaměstnance při vyúčtování pracovní cesty uvést čas (dobu) skutečného
přechodu státní hranice, neboť jinak nelze určit správnou výši tuzemského a
zahraničního stravného. Nejde o čas podle jízdního řádu, ale o skutečnou dobu
přechodu hranic, ať při cestě pěšky, na kole, autem, autobusem nebo vlakem.
Zahraniční stravné se nestanoví podle předpokládané doby, kterou má
zaměstnanec strávit v zahraničí, ale doby v zahraničí skutečně strávené.
Rozhodující tedy není jízdní řád, ale to, co
zaměstnanec uvede při vyúčtování cestovních náhrad.
Při použití letadla jde obdobně o skutečnou dobu
odletu letadla z letiště v tuzemsku do zahraničí a při návratu o skutečnou dobu
příletu na letiště v České republice. Není přitom možné si ale vybrat ledajaké
letiště. Protože jde o překročení státní hranice České republiky, jde o
letiště, ze kterého letadlo odlétá do zahraničí, a při cestě zpět letiště, na
kterém letadlo ze zahraničí přistálo. Při letu z jednoho letiště na jiné
letiště v tuzemsku nedochází k přeletu státní hranice a takovýto let je
tuzemskou částí zahraniční pracovní cesty.
Z
§ 170 odst. 3 a 4 zákoníku práce,
která upravují výpočet výše zahraničního stravného, je zřejmé, že při jedné
nebo více zahraničních pracovních cestách, při kterých bude zaměstnanec v
průběhu kalendářního dne ve více než jednom cizím státě, je nutno zjistit také
okamžik přechodu státních hranic mezi jednotlivými státy. V zákoníku
práce není uvedeno, jak se přitom postupuje. Nebylo by však logické, aby byl
použit jiný způsob než při stanovení doby přechodu státní hranice České
republiky. Při použití letadla je to ovšem trochu složitější (viz dále uvedené
příklady).
Zákoník práce také neřeší, jak se posuzuje okamžik
přechodu státních hranic při použití lodě (trajektu). Zjistit skutečnou
dobu přeplutí státní hranice lodí na moři je, stejně jako při použití letadla,
prakticky nemožné. Proto doporučuji postupovat obdobně jako v případě použití
letadel, tj. za rozhodnou dobu přechodu státní hranice považovat čas vyplutí
lodi z přístavu, příp. při cestě zpět připlutí do přístavu.
Dotaz č. 1
Zaměstnanec odjel na pracovní cestu do Žiliny
vlakem, který podle jízdního řádu odjíždí z Pardubic v 9.25 hod., z Třince
(poslední rychlíková vlaková stanice před státní hranicí mezi ČR a SR) ve 13.08
hod. a do Čadce (první rychlíková stanice na Slovensku, označená jako
pohraniční stanice) má příjezd ve 13.42 hod. Při zpáteční cestě odjel podle
jízdního řádu z Čadce ve 14.18 hod. a do Třince přijel ve 14.51 hod. Které časy
příjezdů a odjezdů z příslušných přechodů jsou rozhodující pro určení výše
stravného?
Vysvětlení týkající se přechodu státní hranice při
cestě vlakem není složité. Státní hranice mezi ČR a SR je mezi Mosty u
Jablunkova a Svrčinovcem, nikoliv v Čadci, která je přibližně 10 km od státní
hranice, ani v Třinci, který je od státní hranice se SR vzdálen asi 30 km.
Rychlíková stanice Čadca, stejně jako na našem území rychlíková stanice Třinec,
jsou pouze vlakové pohraniční…
