Zaměstnanec musí dodržovat stanovené rozvržení pracovní doby, včetně stanovení pracovního režimu, rozvržení pracovní doby do směn a jejich počátky a konce. Můžeme se ale se zaměstnavatelem dohodnout dohodl na jiné úpravě pracovní doby.
Možnost odchylného ujednání vyplývá z § 1 odst. 2 občanského zákoníku. Při úpravách pracovní doby na základě žádosti zaměstnanců záleží především na provozních možnostech zaměstnavatele, zda může požadavku zaměstnance vyhovět. Zaměstnanec nemá obecně právo na úpravu pracovní doby, záleží výhradně na dohodě zaměstnance a zaměstnavatele. Výjimkou je § 241 odst. 2 ZP, který dává právo zaměstnancům, kteří pečují o dítě do věku 15 let, těhotným zaměstnankyním…