Vnitřní mzdový předpis (mzdový řád)

 Nahoru
Vnitřní mzdový předpis (mzdový řád)

Zaměstnavatel ................................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ)

zastoupený ..............................

stanoví v souladu se zákoníkem práce a (pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace) po projednání s odborovou organizací tato pravidla pro poskytování mzdy a odměny za pracovní pohotovost (dále jen "předpis“):

 NahoruČást I
Rozsah platnosti

Tento předpis se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru. Na zaměstnance činné na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohody o provedení práce a pracovní činnosti, a na žáky se vztahují pouze ta ustanovení, u nichž je to výslovně uvedeno.

 NahoruČást II
Základní ustanovení

1. Tento předpis upravuje podmínky pro poskytování mzdy, odměny z dohod a odměny za pracovní pohotovost. Není-li tímto předpisem upraveno odlišně, postupuje se při poskytování mzdy podle právních předpisů.

2. Mzda je peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci v pracovním poměru. Mzda zaměstnance se stanoví podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce s přihlédnutím k obtížnosti pracovních podmínek, dále podle pracovní výkonnosti zaměstnance a jeho pracovních výsledků. K tomu se zaměstnanci zařazují do tarifních skupin a stanoví se jim základní mzdový tarif podle ustanovení části III. K ohodnocení pracovní výkonnosti a pracovních výsledků slouží mzdové formy (část V).

3. Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší zaměstnancům stejná mzda. Způsob zajišťování rovného zacházení stanoví antidiskriminační zákon.

4. Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet. Zaměstnavatel vydá v den nástupu do práce zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo tento předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, zaměstnavatel tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámí, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.

5. Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (§ 74 až 77 ZP). Při stanovení odměny za práce konané mimo pracovní poměr se postupuje obdobně tak, aby výše stanovené odměny odpovídala mzdě za stejnou nebo obdobnou práci konanou v pracovním poměru. Zaměstnancům vykonávajícím práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr musí být poskytovány také příplatky nebo náhradní volno, popř. náhrada odměny z dohody, za práci ve svátek, příplatek za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za práci o sobotách a nedělích a za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví stejně jako zaměstnancům v pracovním poměru, pokud práci za těchto podmínek konají. Pro poskytování odměny z dohody se § 114a až § 118 ZP a ustanovení tohoto vnitřního předpisu použijí obdobně, přičemž odměna z dohody se pro tyto účely posuzuje jako mzda.

Odměnu z dohody lze sjednat již s přihlédnutím k případné noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo práci v sobotu a neděli; odměnu z dohody lze tímto způsobem sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce v uvedených ztížených pracovních režimech, k níž bylo při sjednání odměny z dohody přihlédnuto a je-li sjednána výše příplatků podle § 116 až 118 ZP, které by jinak z tohoto důvodu byly zaměstnanci poskytnuty. Za dobu práce ve ztížených pracovních režimech nad tímto způsobem sjednaný rozsah přísluší zaměstnanci příplatek podle § 116 až 118 ZP.

Jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou o splatnosti a výplatě jinak, platí pro splatnost a výplatu odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy Čl. IX. tohoto předpisu.

Mzda a odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Nedosáhne-li mzda nebo odměna z dohody minimální mzdy, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci doplatek.

6. Zaměstnanec má právo kdykoli nahlížet do tohoto předpisu, který je v písemné podobě uložen .......... (kde nebo u koho).

 NahoruČást III
Tarifní skupiny a základní mzdový tarif

1. Tarifní skupiny a základní mzdový tarif se odvozují od katalogu prací členěného do 8 tarifních skupin (příloha č. 1 tohoto předpisu).

2. Zaměstnanec se zařazuje do tarifní skupiny podle druhu práce (převažujících pracovních činností) sjednaného v pracovní smlouvě.

Základní mzdový tarif pro 40hodinovou týdenní pracovní dobu činí:

Poznámka:

Tarifní skupina 1. je stanovena ve výši minimální mzdy, která je pro rok 2025 stanovena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 286/2024 Sb.

 NahoruČást IV
Mzdové formy

1. Pohyblivé složky mzdy se zaměstnancům poskytují v závislosti na jejich pracovních výsledcích a zvolené mzdové formě.

2. Mzdové formy jsou:

• prostá časová mzda,

• prémie,

• úkolová mzda,

• smíšená mzda,

• podílová mzda,

• odměny,

• osobní ohodnocení,

• další mzda.

3. Zásady pro používání mzdových forem tvoří přílohu č. 2 tohoto předpisu. Jednotlivé mzdové formy lze vhodně kombinovat.

4. Zaměstnancům činným na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se odměna stanoví s přiměřeným použitím té mzdové formy, která je pro danou práci vhodná.

 NahoruČást V
Odměňování smluvní mzdou

1. Vedoucí zaměstnanci se odměňují smluvní mzdou podle individuálně uzavřené dohody o jejím poskytování (dohoda o mzdě nebo manažerská smlouva). Vedoucími pracovními místy pro tento účel jsou ...................................................... (uvedou se konkrétní vedoucí zaměstnanci v souladu s ustanovením § 11 ZP). Při uzavírání smlouvy se postupuje podle dále uvedených zásad.

2. Smluvní mzdu tvoří:

• fixní složka mzdy,

• pohyblivá složka mzdy podle podmínek a ve výši dohodnuté ve smlouvě,

• případné další složky mzdy podle tohoto předpisu.

3. Fixní složka nesmí být nižší než základní tarifní mzda nejblíže podřízeného zaměstnance.

4. Dohodu o poskytování smluvní mzdy uzavírá s vedoucím zaměstnancem zaměstnavatel (je-li fyzická osoba) nebo statutární orgán zaměstnavatele.

5. Výplatu pohyblivé složky mzdy a případných dalších složek mzdy schvaluje ............(kdo). Tuto složku lze krátit nebo odejmout jen na základě podmínek dohodnutých ve smlouvě, např. při zjištěných nedostatcích v řídicí práci, při neplnění nebo neúplném plnění uložených úkolů, pro způsobení značné škody atd.

6. Vedoucím zaměstnancům na pracovních místech ...... (jejich vymezení je nutno stanovit tak, aby bylo v souladu s ustanovením § 11 ZP), se kterými byla mzda sjednána podle § 114 odst. 3 ZP již s přihlédnutím k případné práci přesčas, za výkon práce přesčas v dohodnutém rozsahu nepřísluší dosažená mzda, příplatek za práci přesčas ani náhradní volno. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas lze s vedoucími zaměstnanci sjednat nejvýše v mezích celkového rozsahu práce přesčas 416 hodin v kalendářním roce podle § 93 ZP.

 NahoruČást VI
Příplatky

1. Za práci přesčas přísluší zaměstnanci, kterému nebylo poskytnuto náhradní volno, vedle dosažené mzdy příplatek ve výši ......... % (nejméně 25) průměrného hodinového výdělku, a jde-li o práci přesčas, v noci nebo v den nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši .....% (použije-li se toto rozlišení, musí to být více než 25). U zaměstnance, se kterým byla dohodnuta kratší pracovní doba podle § 80 ZP, je prací přesčas až případná práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu.

2. Zaměstnancům, se kterými byla mzda sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas podle § 114 odst. 3 ZP, za výkon práce přesčas v dohodnutém rozsahu nepřísluší dosažená mzda, příplatek za práci přesčas nebo náhradní volno. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas lze se zaměstnanci sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a pouze u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas 416 hodin v kalendářním roce.

3. Za práci ve svátek přísluší zaměstnanci, se kterým bylo dohodnuto poskytnutí příplatku namísto náhradního volna, ...... % průměrného hodinového výdělku (nejméně 100).

4. Za práci v noci přísluší zaměstnanci příplatek ve výši .... % (nejméně 10. Jinou minimální výši a způsob určení příplatku, např. pevnou částkou v Kč, lze sjednat od 1. 1. 2012 nejenom v kolektivní smlouvě, ale i v individuální smlouvě se zaměstnancem) průměrného hodinového výdělku zaměstnance za každou odpracovanou hodinu.

5. Za práci ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci ...... % (nejméně 10) minimální mzdy, a to za každý ztěžující vliv. Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí při rozdělení směny nebo výkonu práce podle § 2 odst. 2 písm. l) nařízení vlády č. 443/2024 Sb. činí......... (nejméně 10 %) hodinové minimální mzdy za hodinu práce odpracovanou v rozdělené směně nebo při rozděleném výkonu práce.

6. Za práci v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci vedle dosažené mzdy příplatek ve výši ....... % (nejméně 10; jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat od 1. 1. 2012 nejenom v kolektivní smlouvě, ale i v individuální smlouvě se zaměstnancem) průměrného hodinového výdělku zaměstnance.

7. . .............. (uvedou se další druhy příplatků podle potřeb zaměstnavatele, např. za znalost a používání cizích jazyků, za zastupování atd. Jejich výši a podmínky pro jejich poskytování je nutno uvést konkrétně).

Poznámka: tvoří-li mzdový řád součást kolektivní smlouvy, lze příplatky za práci v noci a za práci v sobotu a v neděli stanovit jinak, tedy pevnými částkami nebo jiným procentem.

 NahoruČást VII
Odměňování žáků a studentů

1. Žákům a studentům přísluší za produktivní práci vykonanou při odborném výcviku na produktivní činnosti měsíční odměna:

• žákům a studentům 1. ročníku ve výši .....%,

• žákům a studentům 2. ročníku ve výši .....%,

• žákům a studentům 3. ročníku ve výši .....%

(nejméně 30 %) minimální měsíční mzdy.

Nekonal-li žák nebo student práci po celý měsíc, odměna se úměrně krátí.

2. Konkrétní výši odměny určí ...... (zpravidla mistr) podle kvality a výsledků produktivní činnosti žáka nebo studenta s přihlédnutím k jeho prospěchu ve škole.

3. Vykonávají-li žáci nebo studenti výjimečně práci ve zdraví škodlivém prostředí nebo ......... (např. v sobotu a v neděli), přísluší jim stejné příplatky jako zaměstnancům (část VI).

 NahoruČást VIII
Odměna za pracovní pohotovost

1. Za dohodnutou pracovní pohotovost přísluší zaměstnanci odměna ve výši ... % (nejméně 10) průměrného hodinového výdělku za každou hodinu pohotovosti.

2. Dojde-li během pohotovosti k výkonu práce, přísluší zaměstnanci mzda za tuto práci a tato doba se započítává do celkové pracovní doby.

Poznámka: Nižší odměnu za pracovní pohotovost nelze sjednat ani v kolektivní smlouvě.

 NahoruČást IX
Splatnost mzdy

1. Mzda je splatná vždy ... dne kalendářního měsíce následujícího po vykonané práci. Připadne-li tento den na den pracovního klidu, vyplácí se mzda poslední pracovní den před tímto dnem.

2. Na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek ze mzdy zaplatit částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem.

3. Zaměstnavatel před nastoupením zaměstnance na dovolenou mu vyplatí mzdu splatnou v době jeho dovolené, pokud se se zaměstnancem předem nedohodne jinak.

4. Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost mzdu za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí zaměstnavatel mzdu nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dni skončení pracovního poměru.

 NahoruČást XI
Závěrečné ustanovení

1. Tento předpis nabývá účinnosti dnem ..........a uzavírá se do ...... Po uplynutí této doby může být změněn, prodloužen nebo nahrazen novým předpisem.

2. Případné změny předpisu v průběhu jeho účinnosti provádí zaměstnavatel vždy předem, a to po projednání

Alt. 1

s odborovou organizací

Alt. 2

se zaměstnanci, jichž se změna týká (v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace).

3. Veškerá opatření podle tohoto předpisu jsou vedoucí zaměstnanci povinni provádět tak, aby bylo zaručeno rovné zacházení se všemi zaměstnanci a zamezeno jakékoli formě diskriminace, zejména ve vztahu mezi muži a ženami, v souladu s ustanoveními antidiskriminačního zákona.

4. Zaměstnanci jsou povinni v rozsahu své působnosti spolupracovat s kontrolními orgány, zejména příslušného úřadu práce a inspekce práce.

V ................. dne ..................