Vnitřní předpis zaměstnavatele o sociálním fondu a zásadách jeho používání

2.10.4

Vnitřní předpis zaměstnavatele o sociálním fondu a zásadách jeho používání

JUDr. Věra Bognárová

Vnitřní předpis zaměstnavatele o sociálním fondu
a zásadách pro jeho užívání

Zaměstnavatel .............................................. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)

zastoupený ..............

K uspokojování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců vydávám tento

vnitřní předpis

o sociálním fondu a zásadách pro jeho používání.

1. Zaměstnavatel vytváří sociální fond, který slouží k uspokojování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků podle dále stanovených zásad.

2. Fond je tvořen .............. (např. určitým % z vyplaceného objemu mzdových prostředků, určitým % ze zisku po zdanění, absolutní částkou na kalendářní rok, absolutní částkou na jednoho zaměstnance).

3. Výdaje ze sociálního fondu lze uskutečňovat jen do výše volných finančních prostředků, plnění ze sociálního fondu není nárokové.

4. Zaměstnancem se pro účely tohoto vnitřního předpisu rozumí zaměstnanec v pracovním poměru k zaměstnavateli (a bývalý zaměstnanec, který při svém prvním odchodu do starobního důchodu anebo do invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně byl v pracovním poměru k zaměstnavateli). Rodinným příslušníkem se pro účely tohoto vnitřního předpisu rozumí manžel (manželka, druh, družka), vlastní nebo osvojené dítě zaměstnance.

5. Pro každého zaměstnance je vytvořeno vlastní konto, na které je mu na každý kalendářní rok evidenčně vykázána částka určená zaměstnavatelem jednotně pro všechny zaměstnance v rámci finančních prostředků v sociálním fondu, jako příspěvek zaměstnavatele na rekreaci, kulturní a sportovní akce, kterých se účastní zaměstnanec, popřípadě i jeho rodinný příslušník. Zaměstnanec může v rámci svého konta čerpat finanční prostředky:

• na tuzemskou a zahraniční rekreaci,

• léčebné a rehabilitační pobyty v tuzemsku organizované cestovní kanceláří, případně jinou organizací, provozující rekreační, lázeňské a rehabilitační služby, není-li na tyto pobyty poskytován příspěvek od zdravotní pojišťovny,

• dětskou rekreaci (tábory pro děti a mládež) pro děti do ... (např. 16 let),

• vstupenky na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce.

Finanční prostředky může zaměstnanec čerpat na základě .............. (předložení dokladu (faktury) k zaplacení příslušného pobytu, předložení vstupenky na kulturní, tělovýchovné nebo sportovní akce, dokladu o zakoupení vstupenky). Jestliže částka k úhradě rekreačního, léčebného, rehabilitačního pobytu nebo dětské rekreace přesahuje částku, kterou má zaměstnanec k vyčerpání na svém kontu, provede zaměstnavatel úhradu v plné výši a zaměstnanec uhradí zaměstnavateli v hotovosti částku přesahující výši celkové částky na kontu zaměstnance.

Nevyčerpaná částka, která je zaměstnanci připsána na jeho konto k vyčerpání na kalendářní rok se převádí (se nepřevádí) do příštího kalendářního roku.

6. Zaměstnavatel ze sociálního fondu přispívá zaměstnanci, který uzavřel smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem, částkou ve výši .... Kč měsíčně za předpokladu, že měsíční příspěvek zaměstnance placený na penzijní připojištění činí nejméně ... Kč (případně uvést další kritéria pro poskytování tohoto příspěvku). Příspěvek zaměstnavatele bude poukazován přímo příslušnému penzijnímu fondu.

7. Zaměstnavatel poskytuje ze sociálního fondu zaměstnancům příspěvek na stravování na jedno hlavní jídlo denně ve výši ...... (např. 50 % pořizovací ceny surovin jedné porce, pevně stanovená částka apod.). Příspěvek na stravování se poskytuje zaměstnanci za každý den, ve kterém vykonával práci v rozsahu nejméně .... hodin (případně uvést další podmínky pro poskytnutí příspěvku, např. minimální délku trvání pracovního poměru k zaměstnavateli apod.)

nebo

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům peněžitý příspěvek na stravování ve výši ...... Kč za jednu směnu. Peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce (§ 78 odst. 1 písm. c) ZP se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

8. Zaměstnavatel poskytuje ze sociálního fondu zaměstnancům věcný nebo peněžní dar jako uznání a ocenění dlouholeté práce, při příležitostech

• dosažení věku ... let (např. 50 let a každých dalších 5 let), ve výši ... Kč,

• prvního skončení pracovního poměru po nabytí nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, ve výši ... Kč,

• (případné další příležitosti, při kterých je poskytován dar z fondu).

Dar podle tohoto ustanovení se poskytuje zaměstnanci, který ke dni jeho poskytnutí je zaměstnán u zaměstnavatele nepřetržitě po dobu delší než .... (např. 2 roky).

9. Zaměstnavatel poskytuje ze sociálního fondu zaměstnancům ........ (uvést případná další plnění, například sociální výpomoci, půjčky a podmínky jejich poskytování).

10. Tento vnitřní předpis se vydává na dobu .........(nejméně jednoho roku)

11. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ...........

............................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

Komentář:

Podle § 225 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, odborová organizace spolurozhoduje se zaměstnavatelem, který podle zvláštního právního předpisu vytváří fond kulturních a sociálních potřeb, o přídělu do tohoto fondu a o jeho čerpání.

K tvorbě tohoto fondu podle zvláštních předpisů, který slouží k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců, popřípadě dalších osob, viz zejména:

• § 48, 56, 60 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů;

• § 29, 33, 37 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů;

• § 138 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon;

• vyhlášku č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnavatelé, kteří netvoří podle uvedených právních předpisů povinně fond kulturních a sociálních potřeb (například obchodní společnosti, družstva, zaměstnavatelé - fyzické osoby), mohou zabezpečovat kulturní, sociální a dalších potřeby zaměstnanců ze zisku po zdanění, nebo mohou z použitelného zisku vytvářet – a v praxi často vytvářejí - obdobný fond, zpravidla nazývaný sociální fond, nebo je zabezpečovat na vrub svých nákladů.

Při tvorbě a použití sociálního fondu musí tito zaměstnavatelé respektovat příslušná ustanovení zejména zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, případně jiných předpisů, podle kterých je zaměstnavatel založen, pokud jde o nakládání se ziskem (jeho rozdělování), například z hlediska tvorby rezervního fondu apod. Jinak záleží na úpravě v působnosti zaměstnavatele, jaká plnění a za jakých podmínek ze sociálního fondu poskytuje. Působí-li u zaměstnavatele odborová organizace, je to zpravidla předmětem úpravy v kolektivní smlouvě, jinak lze tvorbu a použití sociálního fondu upravit ve vnitřním předpise zaměstnavatele (v několika případech je tvorba sociálního fondu upravena v zákoně, k tomu srov. § 11 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, § 27 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích). Plnění ze sociálního fondu lze upravit například obdobným způsobem, jako je tomu podle příslušných ustanovení vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, nebo nezávisle na této úpravě. Při této úpravě je však účelné vzít v úvahu zejména daňové důsledky pro zaměstnance i pro zaměstnavatele – tj., jaká plnění, resp. v jakém rozsahu nejsou u zaměstnance příjmem podléhajícím dani z příjmů ze závislé činnosti, a jaká plnění, resp. v jakém rozsahu jsou u zaměstnavatele zahrnovány do daňově uznatelných výdajů. Z tohoto hlediska jde zejména o tato ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů:

A) nezdanitelné příjmy zaměstnance

• § 4 odst. 1 písm. k) ZDP, podle kterého jsou od daně osvobozeny také sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb) nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 ZDP až § 9 ZDP,
  

• § 6 odst. 9 písm. a) ZDP, podle kterého jsou od daně osvobozeny nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost; toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům,
  

• § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, podle kterého je od daně osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo nově od 1. 1. 2021 peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Od 1. 1. 2021 je možné na základě novely zákona o daních z příjmu poskytovat zaměstnancům také peněžitý příspěvek na stravování. Tzv. stravenkový paušál je další možnou formou financování stravování k doposud poskytovaným stravenkám. Stravenkový paušál dává zaměstnavateli další možnost volby. Kromě stávajících možností, tedy provozování vlastního stravovacího zařízení…