dnes je 21.12.2024

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující postup při úpravách pracovní doby na základě žádosti zaměstnanců

1.1.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

2.5.7
Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující postup při úpravách pracovní doby na základě žádosti zaměstnanců

JUDr. Věra Bognárová

Vnitřní předpis zaměstnavatele

upravující postup při úpravách pracovní doby na základě žádosti zaměstnanců

Zaměstnavatel ........................................................ (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ)

zastoupený .................................

vydává tento vnitřní předpis

upravující postup při úpravách pracovní doby na základě žádosti zaměstnanců

  1. Tento vnitřní předpis upravuje postup při úpravách pracovní doby na základě žádostí zaměstnanců k sladění jejich rodinného a osobního života s výkonem práce v pracovním poměru. Předpis se nevztahuje na výkon práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce.
  2. Zaměstnavatel se zavazuje, že bude vytvářet podmínky pro to, aby zaměstnancům mohl vyjít vstříc při úpravách pracovní doby, pokud to bude z osobního pohledu pro zaměstnance potřebné a nezbytné a provoz zaměstnavatele to umožní.
  3. Na úpravy pracovní doby, s výjimkou postupu v bodě 4. tohoto předpisu, nevzniká zaměstnanci právo a zaměstnavatel rozhoduje o jeho poskytnutí na základě žádosti zaměstnance podle konkrétních okolností, především podle podmínek zajišťování činností daného pracoviště a posouzení naléhavosti důvodu, pro který zaměstnanec o úpravu pracovní doby žádá.
  4. Zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let, těhotná zaměstnankyně anebo zaměstnanec, který prokáže, že dlouhodobě sám pečuje o osobu, která se podle § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, považuje za osobu závislou na pomoci jiné osoby, má podle § 241 odst. 2 ZP právo na kratší pracovní dobu nebo jinou úpravu pracovní doby, nebrání-li tomu vážné provozní důvody zaměstnavatele. 
  5. Zaměstnavatel žádosti zaměstnanců o úpravu pracovní doby projedná s odborovou organizací.
  6. Úpravou pracovní doby se rozumí zejména kratší pracovní doba podle § 80 ZP, její jiné rozvržení než je zaměstnavatelem stanoveno, zařazení do směn nebo jiný než zaměstnavatelem stanovený počátek a konec směn.
  7. Zaměstnanci podávají žádosti o úpravu pracovní doby s uvedením požadavku, doby trvání a důvodu žádosti písemně .............. (např. personálnímu oddělení). Zaměstnanci uvedení v § 241 odst. 2 ZP, tj. zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let, těhotná zaměstnankyně anebo zaměstnanec, který dlouhodobě sám pečuje o osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné osoby, jsou povinni prokázat, že jsou těmito oprávněnými osobami, pokud tato skutečnost nebude zaměstnavateli známa.
  8. O úpravě pracovní doby rozhoduje ................ (uvést oprávněného zaměstnance zaměstnavatele). Při rozhodování o žádosti o úpravu pracovní doby si musí zaměstnanec, který o úpravě pracovní doby rozhoduje, vyžádat stanovisko vedoucího zaměstnance nadřízeného zaměstnanci, který o úpravu pracovní doby žádá. Součástí stanoviska nadřízeného zaměstnance musí být i posouzení, jakým způsobem bude zajištěn výkon pracovní činnosti konané zaměstnancem, který o úpravu pracovní doby žádá.
  9. Zaměstnavatel je povinen o žádosti zaměstnance rozhodnout nejpozději do............. (např. 15 dnů po jejím obdržení).
  10. Rozhodnutí o úpravě pracovní doby nebo zamítnutí žádosti musí zaměstnavatel zaslat alespoň (např. jeden týden) před požadovaným dnem počátku úpravy pracovní doby žádajícímu zaměstnanci. Zaměstnavatel je oprávněn při povolení žádosti o úpravu pracovní doby navrhnout změnu požadované úpravy pracovní doby. Nevyhovění žádosti zaměstnancům uvedeným v § 241 odst. 2 ZP musí být zdůvodněno a vážné provozní důvody, pro které nemůže být žádosti vyhověno, musí být v zamítnutí žádosti konkrétně uvedeny.
  11. Je-li žádosti vyhověno, sjedná se o úpravě pracovní doby písemná dohoda, s výjimkou žádostí oprávněných zaměstnanců podle § 241 odst. 2 ZP. Dohoda o úpravě pracovní doby a žádost zaměstnance podle § 241 odst. 2 ZP a rozhodnutí zaměstnavatele o této žádosti se zakládají do osobního spisu zaměstnance. Za splnění této povinnosti odpovídá.........(např. vedoucí personálního oddělení).
  12. Obdobně se postupuje, požádá-li o úpravu pracovní doby uchazeč o zaměstnání v pracovním poměru.
  13. Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.

Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem: ............................

V ........... dne .....................

  ..................................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

Komentář:

Od vzniku pracovního poměru je podle § 38 odst. 1 písm. b) ZP zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Pro zaměstnance je proto povinné zaměstnavatelem určené rozvržení pracovní doby, včetně stanovení pracovního režimu (jednosměnného, dvousměnného, třísměnného nebo nepřetržitého provozu), rozvržení pracovní doby do směn a jejich počátky a konce. Na druhou stranu zaměstnavatel musí podle   zaměstnanci v pracovním poměru přidělovat práce v rozsahu stanovené (tzv. plné) týdenní pracovní doby, jejíž délka je upravena v § 79 ZP, pro mladistvé zaměstnance v § 79a ZP.

Nic ale nebrání tomu, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na jiné než stanovené úpravě pracovní doby, např. že se na zaměstnance bude vztahovat rozvržení pracovní doby, které bude odlišné od rozvržení pracovní doby stanovené obecně zaměstnavatelem pro všechny zaměstnance, nebo že jeho pracovní doba bude kratší než jejíž délka je upravená v § 79 ZP, pro mladistvé zaměstnance v § 79a ZP. Možnost odchylného ujednání vyplývá § 1 odst. 2 NOZ. Při sjednání odchylné úpravy práv a povinností v pracovněprávních vztazích je však nutné dodržet zásady upravené v § 4a ZP. Odchylná úprava práv a povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví zákoník práce nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné.

Dohoda o odchylné úpravě pracovní doby může být sjednána výhradně individuální dohodou mezi konkrétním zaměstnancem a zaměstnavatelem. Délka pracovní směny i při jakékoliv individuální úpravě rozvržené pracovní doby nesmí přesáhnout 12 hodin. Sjednat jinou úpravu pracovní doby je možné při jakémkoliv rozvržení pracovní doby, tzn. jak v rovnoměrném, tak i v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby. Není vyloučeno, aby při úpravě byl použit vlastní způsob pružného rozvržení pracovní doby. I při jiné úpravě rozvržení pracovní doby musí zaměstnavatel dodržet zásady týkající se základních zásad jejího rozvržení obecně, a to především nesmí překročit její maximálně připuštěnou týdenní délku stanovenou v § 79 ZP nebo pro mladistvé zaměstnance v § 79a ZP.

Při úpravách pracovní doby na základě žádosti zaměstnanců

Nahrávám...
Nahrávám...