dnes je 21.11.2024

Input:

Z AKTUÁLNÍCH SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ - Výplata starobního důchodu a pracovněprávní vztah na dobu určitou

4.12.2008, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 4 minuty

Soud: Nejvyšší správní soud

Spisová značka: 3 Ads 6/2007

Datum rozhodnutí: 27. 6. 2007

Právní problematika: výplata starobního důchodu a pracovněprávní vztah na dobu určitou, založený jmenováním na vedoucí pracovní místo

Ustanovení právních předpisů: § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a § 33 odst. 3 a 39 odst. 3 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, oba ve znění pozdějších předpisů

Právní věta:

Zaměstnanec, který byl do své funkce (na vedoucí pracovní místo) jmenován, splní zákonnou podmínku předepsanou v ustanovení § 37 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění pro souběh výplaty starobního důchodu a příjmu z výdělečné činnosti založené pracovněprávním vztahem tím, že bude znovu oprávněnou osobou jmenován na dobu určitou, maximálně pak na dobu 1 roku.

Komentář:

Pracovní poměr lze uzavřít na dobu neurčitou, nebo dobu určitou. Zákoník práce přitom vychází v ustanovení § 39 odst. 1 z toho, že nebyla-li výslovně sjednána doba trvání pracovního poměru, trvá pracovní poměr po dobu neurčitou. Chce-li proto zaměstnavatel dobu trvání pracovního poměru omezit, je třeba to se zaměstnancem sjednat (nejčastěji v pracovní smlouvě).

Pokud jde o podmínky, které je nutno při sjednání pracovního poměru na dobu určitou (a stejně tak při jeho prodloužení) dodržet, zákoník práce obsahuje v ustanovení § 39 odst. 2 základní pravidlo, že „trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky je možné sjednat celkem na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží.“

Z tohoto pravidla připouští zákoník práce výjimky. Omezení dobou 2 let se nevztahuje mj. na případ, kdy zvláštní právní předpis stanoví pracovní poměr na dobu určitou jako podmínku pro vznik dalších práv. Typickým příkladem je souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, dle kterého výplata starobního důchodu „náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat“.

Výše uvedenou podmínku zákona o důchodovém pojištění lze splnit opakovaným prodlužováním pracovního poměru na dobu určitou, vždy maximálně na 1 rok. Netřeba - jak se mylně domnívají někteří zaměstnavatelé - sjednávat se zaměstnancem (starobním důchodcem) pokaždé nový pracovní poměr na základě nové pracovní smlouvy. Nejenže je to administrativně zbytečně náročné (vydání potvrzení o zaměstnání, sjednání nové pracovní smlouvy, povinnosti ve vztahu k pojistným systémům), ale především právní úprava nic takového

Nahrávám...
Nahrávám...