6.7.3
Nemoc zaměstnance z pohledu zdravotního pojištění
Ing. Antonín Daněk
Nemoc hraje ve zdravotním pojištění v přímé souvislosti s placením pojistného velmi důležitou roli, přitom je důležité, zda trvá nejméně jeden celý kalendářní měsíc anebo dobu kratší než celý kalendářní měsíc.
Nemoc zaměstnance po celý kalendářní měsíc – pracovní smlouva
Pokud zaměstnanec zaměstnán na základě pracovní smlouvy nepracuje z důvodu nemoci celý kalendářní měsíc, platí v této souvislosti pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění následující:
-
vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto měsíci 0 Kč, pojistné se tedy neodvádí (není-li do takového měsíce například zúčtována odměna),
-
takového zaměstnance vykazuje zaměstnavatel v Přehledu měsíčně předkládaném zdravotní pojišťovně jako zaměstnanou osobu s nulovým vyměřovacím základem (nemocná osoba, zaměstnaná na základě pracovní smlouvy, se v příslušném kalendářním měsíci započítává do celkového počtu zaměstnanců),
-
nemoc zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, pro účely kontroly však musí být období nemoci prokazatelně doloženo (dokladem o pracovní neschopnosti),
-
bez ohledu na nemoc má pojištěnec řešen u pracovní smlouvy pojistný vztah proto, že zaměstnání trvá (není ukončeno).
Nemoc zaměstnance po část kalendářního měsíce
V takovém případě se postupuje podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) ZPVZP, kdy musí být při odvodu pojistného přihlédnuto k poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Ta se stanoví za ty kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec nemocen nebyl, a musí být při odvodu pojistného dodržena.
Příklad:
V případě nemoci v období 3. 5. – 23. 5. 2024 činil za měsíc květen příjem zaměstnance při zkráceném pracovním úvazku na základě pracovní smlouvy 4 000 Kč.
Protože nemoc trvala 21 kalendářních dnů, musí být při odvodu pojistného za měsíc květen dodržena poměrná část minima za celkem 10 kalendářních dnů mimo období nemoci, tedy částka 6 096,77 Kč [(10:31) x 18 900]. Pojistné ve výši 13,5 % z částky 6 096,77 činí 824 Kč a bude zaplaceno zaměstnavatelem té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn. S ohledem na příjem 4 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 540 Kč. Jedna třetina (180 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (360 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 2 096,77 Kč, tj. 284 Kč. Tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než poměrná část minima zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až 209 ZP), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.
Z celkové částky pojistného 824 Kč tak zaplatí zaměstnanec 464 Kč (180 + 284) a zaměstnavatel 360 Kč.
Kdyby příjem zaměstnance činil za květen alespoň 6 096,77 Kč, odvedl by zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše vyměřovacího základu a žádný další dopočet by neprováděl.
Tento dopočet a doplatek pojistného se nejčastěji provádí při zkráceném pracovním úvazku u pracovní smlouvy nebo u některé z dohod. U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se minimální vyměřovací základ (případně jeho poměrná část) řeší pouze tehdy, pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 4 000 Kč nebo u dohody o provedení práce převyšuje 10 000 Kč. Ve zdravotním pojištění se pro účel odvodu pojistného a dodržení zákonného minima…
