1.5.1
Novela zákona o zaměstnanosti k 1. 1. 2025
JUDr. Petr Bukovjan
S účinností od 1. 1. 2025 došlo k důležitým změnám v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Stalo se tak jednak přímou novelou tohoto zákona (viz změnový zákon publikovaný ve Sbírce zákonů pod číslem 470/2024), jednak doprovodným zákonem k novému zákonu o integračním sociálním podniku (viz zákon č. 469/2024 Sb.).
Plnění tzv. povinného podílu (§ 81 až § 84 ZZ)
Možnost plnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením formou tzv. náhradního plnění (tj. odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, s nimiž Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům, popř. od OSVČ se zdravotním postižením, které nikoho nezaměstnávají), je nově omezeno pro případ, že jde o spojené (tj. kapitálově nebo jinak propojené) osoby dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chce tímto zabránit zejména účelovému vytváření dceřiných společností zaměstnávajících toliko osoby se zdravotním postižením, které jako zaměstnavatelé na chráněném trhu práce poskytují náhradní plnění především své mateřské společnosti.
Mezi možné dodavatele náhradního plnění se dostaly též tzv. integrační sociální podniky (zaměstnavatelé, kteří obdrží tento status a jsou za podmínek uvedených v zákoně č. 468/2024 Sb. zapsáni v příslušném rejstříku), které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením v pracovním poměru.
Do konce roku 2024 platilo, že oprávnění dodavatelé mohou pro účely tzv. náhradního plnění poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce (zákon označuje tuto výši jako "limit"), navíc za podmínky, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do elektronické evidence vedené MPSV. Pro rok 2025 byl tento limit snížen na polovinu, tj. pouze na 14násobek zmíněné částky. Při větším zájmu o poskytnutí tzv. náhradního plnění u dodavatele se tak na zaměstnavatele jako odběratele nemusí už dostat a bude si muset hledat jiného dodavatele.
Součástí elektronické evidence náhradního plnění je dle § 84 odst. 2 písm. f) ZZ nově nikoliv čtvrtletní, ale roční přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. V té souvislosti došlo vyhláškou č. 473/2024 Sb. též ke změně v § 18 vyhlášky č. 518/2004 Sb. Dílčí limit náhradního plnění vázaný na průměrný přepočtený počet takových zaměstnanců dodavatele, potvrzený za kalendářní čtvrtletí jako nejvyšší, byl opuštěn.
S cílem posílit plnění povinného podílu hlavně přímým zaměstnáním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru je nově odstupňována výše odvodu do státního rozpočtu pro zaměstnavatele, kteří tímto způsobem nebo prostřednictvím tzv. náhradního plnění povinný podíl nesplní. Jestliže do konce roku 2024 šlo o 2,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla, za každou osobu se zdravotním postižením, kterou měl zaměstnavatel zaměstnat, nově je výše odvodu rovna částce odpovídající zmíněné průměrné mzdy vynásobené:
- koeficientem 1, pokud zaměstnavatel přímo zaměstnává v pracovním poměru alespoň 3 % osob se zdravotním postižením,
- koeficientem 2, pokud zaměstnavatel přímo zaměstnává v pracovním poměru alespoň 1 % osob se zdravotním postižením, nebo
- koeficientem 3,5, pokud zaměstnavatel přímo zaměstnává v pracovním poměru méně než 1 % osob se zdravotním postižením.
Znamená to, že ve třetím z popsaných případů bude zaměstnavatel odvádět do státního rozpočtu podstatně více než doposud.
Nová pravidla se dle přechodného ustanovení použijí logicky až na plnění povinného…
