1.4.2
Odvod pojistného u dohod o provedení práce
JUDr. Petr Bukovjan, Verlag Dashöfer
Od 1. 7. 2024 plní zaměstnavatelé oznamovací povinnosti vůči územní správě sociálního zabezpečení dle § 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatel musí do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnával zaměstnance činné na základě DPP, předložit příslušné územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu údaje o těchto zaměstnancích.
Z této evidence vyplynulo, že není problémem ani tak řetězení dohod u jednotlivců, jako spíše využití DPP zaměstnavateli. Někteří zaměstnanci totiž mají k pracovnímu poměru u téhož zaměstnavatele ještě sjednanou i DPP do částky 10 000 Kč.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka proto nyní navrhuje právní úpravu režimu tzv. oznámené dohody zrušit ještě předtím, než začne od 1. 1. 2025 platit. Odvod pojistného by tak měl být za stejných pravidel jako dosud. Jedinou změnou, která by měla zůstat, je zvýšení limitu pro odvod pojistného na 25 % průměrné mzdy, což bude v roce 2025 částka 11 500 Kč.
Co má dle právní úpravy platit od 1. 1. 2025, pokud by nedošlo ke schválení návrhu na její zrušení?
-
Pokud zaměstnavatel jako první oznámí ČSSZ svůj záměr využít režim tzv. oznámené dohody, bude se účast jeho zaměstnance na DPP posuzovat ve vztahu k rozhodné částce 25 % příslušné průměrné mzdy (11 500 Kč), ať už je to na základě jedné takové dohody, nebo jich bude více.
-
U ostatních zaměstnavatelů, kteří zaměstnají v témže měsíci téhož zaměstnance na DPP, se účast na nemocenském pojištění bude vztahovat ke standardní rozhodné částce (v roce 2025 činí tato částka 4 500 Kč).
-
Záměr…
