Ing. Marta Ženíšková
Pojistné na sociální zabezpečení se vypočítává z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ je upraven v § 5 ZPSZ.
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Do vyměřovacího základu se zahrnují příjmy, které
-
jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny podle zákona o daních z příjmů, a
-
nejsou uvedeny v § 5 odst. 2 ZPSZ mezi nezapočitatelnými příjmy.
Do vyměřovacího základu se nezahrnují:
- náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
- odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
- věrnostní přídavek horníků,
- plnění poskytnuté poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
- jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
Zúčtovaný příjem
Zúčtovaným příjmem je plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnanci účastnému nemocenského pojištění nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru, a toto plnění podléhá zdanění jako příjem ze závislé činnosti. Za zúčtovaný příjem se proto považuje například částka vypočtená pro daňové účely ze vstupní ceny vozidla používaného pro služební i soukromé účely, rozdíl mezi cenou obvyklou a prodejní apod.
V případě, že je příjem vyplácen v cizí měně, musí se přepočítat na českou měnu a teprve poté jej zahrnout do vyměřovacího základu. Pro přepočet cizí měny se použije kurz stanovený ČNB, který platí k poslednímu dni měsíce, za který se pojistné platí.
Plnění poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci, která jsou od daně osvobozená, se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného nezahrnují. Do vyměřovacího základu se dále nezahrnují příjmy, které podléhají zdanění daní ze závislé činnosti, ale byly zúčtovány zaměstnanci, který není v kalendářním měsíci účasten nemocenského pojištění (ze zaměstnání malého rozsahu nebo vykonávaného na základě DPP) anebo byly zúčtovány "budoucímu" zaměstnanci (např. náborový příspěvek, motivační příspěvek).
Příklady:
1. Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr od 1. ledna. Do prosince mu zaměstnavatel zúčtoval 200 000 Kč jako náborový příspěvek.
Náborový příspěvek podléhá zdanění jako příjem ze závislé činnosti. V prosinci se pro daňové účely považuje tento zaměstnanec za zaměstnance z důvodu budoucího zaměstnání. Pojistné se z 200 000 Kč neplatí, protože z hlediska sociálního zabezpečení není tato osoba v prosinci zaměstnancem, není v prosinci účastna nemocenského pojištění. Zaměstnancem se stala až dnem 1. ledna. Pokud by náborový příspěvek byl zúčtován do ledna, platilo by se z něho pojistné.
2. Zaměstnavatel poskytuje služební vozidlo jednateli s. r. o. i pro soukromé účely. Pro účely daňové se toto zvýhodnění oceňuje ve výši 1 % ze vstupní ceny vozidla, tato částka činí 5 000 Kč měsíčně. Za činnost jednatele není odměňován.
Poskytované plnění je příjmem zúčtovaným, jedná se o výhodu, do vyměřovacího základu se u jednatele započte částka, která je předmětem daně. Z částky ve výši 1 % vstupní ceny vozidla se pojistné platí.
3. Zaměstnavatel byl povinen na základě rozhodnutí soudu uhradit zaměstnanci podle zákoníku práce náhradu škody a úroky z prodlení.
Náhrada škody je od daně osvobozena, úroky z prodlení nejsou od daně osvobozeny. Pojistné se platí z úroků z prodlení, z náhrady škody se pojistné neplatí.
4. Akciová společnost uzavřela se studentem vysoké školy smlouvu, v níž se student zavázal, že po skončení studia u ní nastoupí do zaměstnání, a akciová společnost mu bude poskytovat do ukončení studia motivační příspěvek (stipendium a příspěvek na ubytování) ve výši 5 000 Kč měsíčně.
Motivační příspěvek není od daně osvobozen, je příjmem studenta, který podléhá zdanění daní ze závislé činnosti. U zaměstnavatele je částka do 10 000 Kč u studenta vysoké školy a u žáka střední školy do 5 000 Kč daňově uznatelným výdajem. Pojistné se z motivačního příspěvku neplatí, protože student není poplatníkem pojistného. Student není z důvodu pobírání motivačního příspěvku zaměstnancem této akciové společnosti, není účasten nemocenského pojištění. I kdyby o prázdninách v akciové společnosti pracoval, neplatilo by se z motivačního příspěvku pojistné, protože tento příjem nesouvisí s vykonávaným zaměstnáním.
5. Zaměstnavatel je povinen na základě rozhodnutí soudu…
