7.3.1.1 Vznik, trvání a zánik nemocenského pojištění

Příklad:

Zaměstnanec uzavře pracovní poměr od úterý 1. 1., sjednaná mzda činí 20 000 Kč měsíčně. Do zaměstnání nastoupil 2. ledna.

Mzda se mu za 1. leden nekrátí, je účasten nemocenského pojištění od 1. ledna. Pokud by při cestě do zaměstnání dne 2. ledna utrpěl úraz a byl uznán práce neschopným až do června, měl by nárok na nemocenské. Předpokládaným příjmem je 20 000 Kč. Dnem nástupu do zaměstnání je 1. leden.

Příklad:

Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr od neděle 1. 1., do zaměstnání nastoupil 2. ledna. Sjednaná i zúčtovaná mzda činí 20 000 Kč. Pracovní doba je rozvržena na pondělí až pátek.

Dnem nástupu do zaměstnání je 2. leden. Protože v lednu odpracoval všechny směny, mzda ve výši 20 000 Kč mu nemohla být krácena za svátek. Mzdu 20 000 Kč by totiž zaměstnanec obdržel i v případě, kdyby pracovní poměr byl sjednán od 2. ledna, protože v lednu odpracoval všechny pracovní směny.

Příklad:

Zaměstnanci skončil pracovní poměr uzavřený na dobu určitou jednoho roku v pátek 31. července. S týmž zaměstnancem uzavřel zaměstnavatel pracovní poměr od soboty 1. srpna. Zaměstnanec začal pracovat v pondělí 3. srpna.

Jestliže podle sjednané částky měsíčního započitatelného příjmu ani jedno z těchto zaměstnání nebylo zaměstnáním malého rozsahu nebo naopak obě zaměstnání byla zaměstnáním malého rozsahu, je zaměstnanec nadále nepřetržitě zaměstnancem. Zaměstnavatel nepodává oznámení o skončení zaměstnání k 31. červenci a o nástupu do zaměstnání 3. srpna.

Jestliže sjednaná částka měsíčního příjmu by činila u prvního zaměstnání například 10 000 Kč a u druhého zaměstnání 2 800 Kč, je druhé zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu.

Pro obě zaměstnání neplatí stejné podmínky pro účast na nemocenském pojištění. Zaměstnavatel musí oznámit OSSZ do 8. srpna skončení zaměstnání. Oznámit vstup zaměstnance do zaměstnání malého rozsahu musí zaměstnavatel do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění. U druhého zaměstnání se zjistí až po uplynutí kalendářního měsíce srpna, zda zaměstnanec bude či nebude v srpnu účasten nemocenského pojištění.

Bude-li zaměstnanec v některém měsíci účasten nemocenského pojištění, vždy bude na tiskopise "Oznámení o nástupu do zaměstnání" uvedeno datum 3. 8. jako den nástupu do zaměstnání malého rozsahu.

Příklad:

Se zaměstnancem byla uzavřena dohoda o pracovní činnosti od 1. 1. do 31. 12. 2023 na činnost ostrahy objektu tak, že rozsah pracovní doby nepřekročí 20 hodin týdně a odměna činí 120 Kč za hodinu. Od 1. 1. do 31. 12. 2024 uzavřel zaměstnavatel s týmž zaměstnancem opět dohodu o pracovní činnosti na činnost vrátného tak, že rozsah pracovní doby nepřekročí 20 hodin týdně a odměna činí 140 Kč za hodinu.

Obě zaměstnání jsou zaměstnáním malého rozsahu, pro obě zaměstnání platí stejné podmínky účasti na nemocenském pojištění. Zaměstnavatel neoznamuje skončení prvního zaměstnání a nástup do zaměstnání v druhém zaměstnání.

Příklad:

Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr na dobu neurčitou a na plný úvazek od 30. 1., začal pracovat 30. 1. Sjednána měsíční mzda činila 22 000 Kč, v lednu je 22 pracovních dnů. Do ledna byla zúčtována mzda 2 000 Kč.

Toto zaměstnání je zaměstnáním ostatním, poněvadž sjednaný měsíční příjem z tohoto zaměstnání činí alespoň 4 000 Kč. V lednu neměl sjednaný započitatelný příjem činit aspoň 4 000 Kč jen proto, že zaměstnání mělo trvat jen 2 pracovní dny. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od 30. 1. až do skončení pracovního poměru.

Příklad:

Zaměstnanec uzavřel od 1. 1. do 31. 12. dohodu o pracovní činnosti. Zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, nebyl sjednán měsíční příjem.

V lednu pracoval jen dne 9., odměna za práci činila 800 Kč.

Zaměstnanec není od 9. do 31. 1. účasten nemocenského pojištění, protože příjem zúčtovaný do ledna byl nižší než 4 000 Kč. Z 800 Kč se neplatí pojistné na sociální zabezpečení.

V únoru pracoval dne 20. až 24., odměna činila 4 000 Kč.

Zaměstnanec je v únoru účasten nemocenského pojištění od 1. do 28. (29.), poněvadž započitatelný příjem činí aspoň 4 000 Kč. Do zaměstnání vstoupil v lednu, v dalších měsících již do zaměstnání "nevstupuje", proto je v únoru účasten nemocenského pojištění od 1. února, i když začal pracovat až 20. února. Do 20. března musí zaměstnavatel oznámit vstup zaměstnance do zaměstnání, datum nástupu do zaměstnání je 9. leden. Oznámení o skončení zaměstnání musí být podáno do 8. ledna příštího roku (do 8 dnů po skončení zaměstnání). V průběhu trvání zaměstnání zaměstnavatel OSSZ neoznamuje, zda je či není v jednotlivých kalendářních měsících zaměstnanec účasten nemocenského pojištění.

V červenci nepracoval, ale do července mu byla zúčtována prémie 4 200 Kč.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od 1. do 31. července. Neoznamuje se OSSZ, ani že je zaměstnanec v červenci účasten nemocenského pojištění, a ani se již neoznamuje, že v lednu nastoupil do zaměstnání, protože tento údaj byl již oznámen v březnu.

Příklad:

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr od 1. ledna na jeden rok, sjednaná mzda činí 3 400 Kč a v této výši je také měsíčně zúčtovávána. Od 16. dubna uzavře s týmž zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti, sjednaná odměna činí 2 000 Kč měsíčně. V dubnu byla z této dohody zúčtována odměna 1 000 Kč.

V dubnu je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění z obou pracovněprávních vztahů, neboť úhrn zúčtovaných započitatelných příjmů činí 4 400 Kč. Zaměstnavatel je povinen oznámit do 20. května nástup zaměstnance do zaměstnání v pracovním poměru v měsíci lednu a nástup v dubnu tohoto zaměstnance do zaměstnání vykonávaného na základě dohody o pracovní činnosti. Z 3 400 Kč a z 1 000 Kč musí být odvedeno pojistné.