3.11.14
Nesouhlas zaměstnavatele s poskytnutím pracovního volna bez náhrady mzdy/platu
JUDr. Věra Bognárová
NahoruNesouhlas zaměstnavatele s poskytnutím pracovního volna bez náhrady mzdy/platu
Zaměstnavatel .......................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO), zastoupený ...............................................
a
Zaměstnanec ................................... (jméno a příjmení), narozen dne ..................... číslo OP ....................... trvale bytem .........................
Věc
Sdělení na žádost o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy/platu
Dopisem ze dne ........... jste zaměstnavatele požádal o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy/platu v rozsahu .........2 týdnů od .... do .......,, tj. v rozsahu 10 pracovních dnů, z důvodu ...................... (důvod uvedený v žádosti).
Sdělujeme Vám, že Vaší žádosti zaměstnavatel vyhovět nemůže, protože tomu brání provozní důvody daného pracoviště, na kterém jsou v uvedené době dva zaměstnanci v dočasné pracovní neschopnosti, a nelze proto poskytnout pracovní volno, se kterým navíc zaměstnavatel při plánování zajištění činností nepočítal.
V ..................... dne ...................
...........................................
razítko zaměstnavatele
podpis statutárního orgánu
Zaměstnanec převzal dne: ...................
Právní úprava:
Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 4a ZP
-
§ 34b odst. 1 ZP
-
§ 38 odst. 1 písm. b) ZP
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 1 odst. 2 NOZ
-
§ 582 NOZ
-
§ 1724 – 1766 NOZ
Zákon č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
Komentář:
Jestliže zaměstnanci brání ve výkonu práce jiná skutečnost, než se kterou zákon či kolektivní smlouva a vnitřní předpis spojují povinnost zaměstnavatele poskytnout mu pracovní volno, nemá zaměstnanec právo na pracovní volno, příp. omluvu z výkonu práce, a je přesto povinen práci konat. Pokud by práci v těchto případech nekonal, jedná se o porušení jeho povinnosti shora uvedené v § 38 odst. 1 písm. b) ZP a z toho vyplývá porušení povinností i to, že zaměstnavatel může na porušení povinností reagovat např. tím, že zaměstnanci toto porušení vytkne, příp. bude-li zameškání práce ve větším rozsahu, může dojít i ke skončení pracovního poměru výpovědí, příp. i okamžitým zrušením. Povinnost konat práci je totiž považována za základní povinnost vyplývající ze sjednaného pracovního poměru, protože smyslem sjednání pracovněprávního vztahu, nejen pracovního poměru, ale i dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, je na straně zaměstnavatele požadavek na zajištění činnosti, kterou zajišťuje, a na straně zaměstnance zájem na dosažení finančních prostředků.
Zaměstnanec může zaměstnavatele požádat o…
