NahoruStížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů – diskriminace zaměstnance
........................... (uvést název a sídlo zaměstnavatele)
Žádám, aby se mnou byla v souladu s § 276 odst. 9 ZP projednána stížnost na nerovné zacházení a porušení zákazu diskriminace.
K mé diskriminaci dochází z důvodu ...................... (uvést konkrétní důvod podle antidiskriminačního zákona – diskriminace z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru).
Jsem znevýhodněn/a oproti jiným zaměstnancům proto, že jsem ................... (uvést např.
- žena,
- zaměstnanec s kratší pracovní dobou pečující o dítě,
- odmítla sexuální návrhy nadřízeného apod.).
Proto .............................. (uvést např.
- mám nižší mzdu než muži vykonávající stejnou práci jako já,
- nemohu se zúčastňovat odpoledního školení, které by mi umožnilo profesní růst,
- jsem sexuálně obtěžována).
Žádám, aby od diskriminace bylo neprodleně upuštěno a o přijetí takových opatření, která diskriminaci do budoucna zabrání.
V ..................... dne ...................
........................................
podpis zaměstnance, adresa
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění,
-
§ 4 ZP
-
§ 16 ZP
-
§ 17 ZP
-
§ 276 ZP
-
§ 346b odst. 4 ZP
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon),
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění.
Komentář:
Podle § 2 odst. 3 NOZ, který se na základě subsidiárního použití vztahuje i na pracovněprávní vztahy, nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů, (§ 346b odst. 4 ZP). Zaměstnavatel je povinen projednat se zaměstnancem nebo na jeho žádost s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců anebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stížnost zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Tím není dotčeno právo zaměstnance domáhat se svých práv u soudu. Tato stížnost se může týkat i problematiky rovnosti a zákazu diskriminace.
Zákoník práce v § 16 ZP stanoví, že zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace. Za diskriminaci se však nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce. Účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. Za diskriminaci se rovněž nepovažují opatření, jejichž účelem je odůvodněno předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákonu.
Podle antidiskriminačního zákona se zajišťováním rovného zacházení rozumí přijetí opatření, která jsou podmínkou účinné ochrany před diskriminací a která je možno s ohledem na dobré mravy požadovat vzhledem k okolnostem a osobním poměrům toho, kdo má povinnost rovné zacházení zajišťovat. Za zajišťování rovného zacházení se považuje také zajišťování rovných příležitostí. Zaměstnavatelé jsou povinni ve věcech práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pracovních a jiné závislé činnosti, včetně odměňování, zajišťovat toto rovné zacházení.
Diskriminace je přímá a nepřímá. Za diskriminaci se považuje i obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci.
Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru (např. zaměstnanec je obtěžován z důvodu rasy, zaměstnankyně je sexuálně obtěžována, zaměstnankyně má nižší mzdu než zaměstnanec vykonávající stejnou práci apod.). Diskriminací je také jednání, kdy je s osobou zacházeno méně příznivě na základě domnělého výše uvedeného důvodu (např. zaměstnankyně je diskriminována z důvodu pohlaví, protože diskriminující osoba se mylně domnívá, že zaměstnankyně je těhotná, ač těhotná není).
Za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství a z důvodu pohlavní identifikace.
Nepřímou diskriminací se rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru uvedených u přímé…
