3.9.3.1 Určení doby čerpání dovolené - právní úprava do 31. 12. 2020

3.9.3.1

Určení doby čerpání dovolené – právní úprava do 31. 12. 2020

JUDr. Věra Bognárová

...............................................................................................................

razítko zaměstnavatele a podpis statutárního orgánu zaměstnavatele

popř. vedoucího zaměstnance oprávněného určovat

dobu čerpání dovolené

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

• § 147 ZP

• § 212 ZP

• § 213 ZP

• § 216 ZP

• § 217 ZP

• § 218 ZP

• § 219 ZP

• § 222 ZP

• § 223 ZP

Komentář:

Podle § 217 ZP určuje dobu čerpání dovolené zaměstnavatel. To platí i v případě, že zaměstnanec požádá o udělení dovolené a jeho nadřízený, do jehož kompetence spadá určení doby čerpání dovolené tohoto zaměstnance, mu k čerpání dovolené v požadovaném termínu dá souhlas. Pokud by totiž zaměstnavatel zaměstnanci souhlas k čerpání dovolené nedal, zaměstnanec by dovolenou čerpat nemohl a jeho případná nepřítomnost v práci by nebyla považována za dovolenou, ale podle okolností by mohlo jít např. o neomluvenou nepřítomnost v práci (neomluvenou absenci).

Z pravidla, že dobu čerpání dovolené vždy určuje zaměstnavatel, existují dvě výjimky:

• požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené,

• zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.

Pokud např. ženě skončí mateřská dovolená dne 10. května a ona požádá o určení doby čerpání dovolené od 11. května do 8. června, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Čerpání dovolené bezprostředně po skončení mateřské dovolené (popř. u muže po skončení rodičovské dovolené v rozsahu mateřské dovolené, kterou je oprávněna čerpat žena) má pro zaměstnankyni nebo zaměstnance tu výhodu, že takto vyčerpaná dovolená se nekrátí (viz komentář ke vzoru oznámení o krácení dovolené).

S účinností od 1. 1. 2012 má právo určit si čerpání dovolené i zaměstnanec, a to v souladu ustanovením § 218 odst. 3 ZP. Jestliže zaměstnavatel neurčí zaměstnanci čerpání dovolené ani do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. V tomto případě má právo určit čerpání jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec a v praxi bude záležet v podstatě na tom, který z nich rozhodnutí o čerpání dovolené učiní dříve. Zaměstnanec má povinnost čerpání dovolené písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení. Pro určování doby čerpání dovolené platí určitá pravidla, která musí zaměstnavatel dodržovat, neboť v opačném případě by mu mohla být uložena orgány inspekce práce pokuta za porušení pracovněprávních předpisů. Dobu čerpání dovolené má zaměstnavatel určovat zaměstnancům podle rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je třeba přihlížet jak k provozním důvodům zaměstnavatele, tak i k oprávněným zájmům zaměstnance. V případě, že se zaměstnanci poskytuje dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně dva týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpání dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

Při určování doby čerpání dovolené by zaměstnavatel měl postupovat v souladu s rozvrhem čerpání dovolené, samozřejmě za předpokladu, že nenastaly skutečnosti, které určení doby čerpání dovolené vylučují. Zaměstnavatel totiž nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce…