3.9.12.2
Žádost o vrácení vyplacení náhrady mzdy (platu) za dobu nevyčerpané dovolené podle § 222 odst. 4 ZP – právní úprava od 1. 1. 2021
JUDr. Věra Bognárová
NahoruŽÁDOST O VRÁCENÍ VYPLACENÉ NÁHRADY MZDY (PLATU) ZA DOBU VYČERPANÉ DOVOLENÉ PODLE § 222 odst. 4 ZP
Zaměstnavatel .......................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO), zastoupený .............................................
zaměstnanec ................................. (jméno a příjmení), narozen dne ..................... číslo OP ....................... trvale bytem ........................
Věc
Žádost o vrácení vyplacené náhrady mzdy (platu) za dobu vyčerpané dovolené podle § 222 odst. 4 ZP
Vážený pane (paní),
Varianta I.
dne.............zaměstnavatel po projednání neomluvené nepřítomnosti s odborovou organizací rozhodl o krácení dovolené, na kterou Vám vzniklo právo za rok ..............., z důvodu neomluvené absence ve dnech ..................v rozsahu ...... hodin.
Došlo-li ke krácení dovolené, ztrácí zaměstnanec právo na zkrácenou část dovolené. Dovolenou za rok ...... v rozsahu ..... hodin jste v srpnu ..... v době od ....... do ......vyčerpal(a). Podle § 222 odst. 4 ZP jste povinen (a) vrátit vyplacenou náhradu mzdy (platu) za dovolenou rozsahu ........hodin, na kterou jste v důsledku shora uvedeného rozhodnutí o krácení dovolené pro neomluvenou nepřítomnost ztratil(a) právo.
Náhrada mzdy, která Vám byla vyplacena ve výši průměrného výdělku za .... hodin dovolené, činí Kč (počet hodin x hodinový průměrný výdělek).
Varianta II.
dne ............jste ukončil dohodou sjednanou podle § 49 ZP pracovní poměr se zaměstnavatelem, právo na dovolenou za rok ............ Vám proto vzniklo pouze v rozsahu ....... hodin za odpracovanou dobu v době trvání pracovního poměru v roce ......, což činí ..... hodin dovolené. Ke dni skončení pracovního poměru jste ale vyčerpal v roce ............ ........hodin dovolené (od .......... do .........).
Přečerpal jste tak ...... hodin dovolené, na které Vám pro skončení pracovního poměru nárok nevznikl a jste tak povinen podle § 222 odst. 4 ZP vrátit bývalému zaměstnavateli vyplacenou náhradu mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za dovolenou, na kterou Vám právo nevzniklo. Náhrada za přečerpanou dovolenou v délce ...... hodin činí........... Kč.
Žádám Vás proto o vrácení náhrady mzdy (platu) ve shora uvedené výši. Částku uhraďte do 14 dnů od doručení této výzvy na účet zaměstnavatele č. ú. ............... a kód banky. Při úhradě uveďte tento variabilní symbol ...........
(Případně) Úhradu můžete v téže lhůtě provést hotovostně v pokladně zaměstnavatele v úředních hodinách
Pouze u varianty I.
Vezměte na vědomí, že nebude-li požadované částka v uvedeném termínu uhrazena, má zaměstnavatel právo i bez souhlasu zaměstnance podle § 147 odst. 1 písm. e) ZP srazit mu z dosaženého příjmu náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na kterou ztratil právo.
S pozdravem
V ................... dne ...............
.........................................................
razítko zaměstnavatele
a podpis statutárního orgánu zaměstnavatele
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
Komentář:
Po dobu čerpání dovolené se zaměstnanci poskytuje náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Zjišťování průměrného výdělku se řídí § 351 až § 362 ZP. Jestliže zaměstnanec nejprve vyčerpá dovolenou nebo její část a následně na tuto dovolenou nebo její část ztratí právo (dojde k jejímu krácení pro neomluvenou nepřítomnost v práci), anebo mu právo na dovolenou vůbec nevznikne anebo vznikne v menším rozsahu např. pro skončení pracovního poměru (např. i tehdy, když zaměstnavatel určil čerpání dovolené ještě před splněním podmínek – viz § 217 odst. 2 ZP), má zaměstnanec povinnost vyplacenou náhradu mzdy nebo platu vrátit. Této povinnosti odpovídá také oprávnění zaměstnavatele vyplacenou náhradu mzdy nebo platu srazit i bez souhlasu zaměstnance z jeho příjmu podle § 147 odst. 1 písm. e) ZP.
I když má zaměstnavatel právo srazit přečerpanou část dovolené zaměstnance z přijmu, je vhodné jej vyzvat nejprve k úhradě přiloženým vzorem. Výzva k úhradě je však potřebná vždy, pokud zaměstnanec již pracovní poměr skončil, a nemá tak žádný příjem, z něhož by zaměstnavatel mohl náhradu srazit anebo mzda či plat není tak vysoká, aby srážku ze mzdy (platu) umožnil.
Podmínky vzniku práva na dovolenou a jeho případná ztráta se zkoumají v kalendářním roce, ve kterém právo na dovolenou vzniká, tj. v době od 1. 1. do 31. 12.
Níže uvedený výklad se týká podmínek krácení dovolené podle úpravy účinné pro vznik práva na dovolenou počínaje rokem 2021. Nová úprava dovolené je upravena novelizací zákoníku práce provedené zákonem č. 285/2020 Sb. a nabývá účinnosti 1. 1. 2021. Při aplikaci je nutné vyjít z přechodného ustanovení k této části novely zákoníku práce. Právo na dovolenou, které vzniklo přede dnem 1. 1. 2021, se řídí podle § 211 – § 223 ZP, ve znění účinném do 31. 12. 2020. Stejně podle úpravy dovolené do 31. 12. 2020 se postupuje při čerpání takto vzniklého práva na dovolenou. Z toho plyne, že právo na dovolenou za rok 2020 se u všech zaměstnanců v pracovním poměru posuzuje podle úpravy zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 12. 2020. Vztahuje se to na vznik práva, případné krácení dovolené i případný vznik práva na dovolenou za odpracované dny podle § 214 ZP. Podle úpravy do 31. 12. 2020 se bude postupovat i v případě, že zaměstnavatel bude zaměstnanci nařizovat k čerpání dovolenou, na niž vzniklo právo do 31. 12. 2020. Přitom je nutné si uvědomit, že dovolená za rok 2020 může být čerpána za určitých podmínek i v následujících letech. Dojde k tomu např. postupem podle § 217 odst. 5 ZP - pokud zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené (nebo zaměstnanec, který čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou), je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Mateřská (případně rodičovská dovolená zaměstnance) dovolená mohou skončit např. až na začátku roku 2022 a na dovolenou čerpanou podle § 217 odst. 5 ZP, pokud právo na dovolenou vzniklo v roce 2020, se při čerpání bude vztahovat úprava platná do 31. 12. 2020. Stejná úprava se použije i v případě, že zaměstnavatel nemůže určit čerpání dovolené za rok 2020 ani v roce 2021 z důvodu existujících překážek v práci na straně zaměstnance, pro čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené nebo pro dočasnou pracovní neschopnost. Pak je zaměstnavatel povinen určit čerpání této dovolené až po…
