Zaměstnavatel (název a sídlo, IČO): ............................................................................
Zastoupený: ........................................................................................................
Zaměstnanec (jméno, příjmení, bydliště): .....................................................................
(dále jen "zaměstnavatel“ a "zaměstnanec“)
Věc: Žádost o kratší pracovní dobu
Podle § 241 odst. 2 ZP žádám z důvodu péče o mého syna ............... (jméno), nar. dne ....... o kratší pracovní dobu v rozsahu .......... (např. 6 hodin v pracovních dnech od pondělí do pátku v době od 7 hodin do 13 hodin). O kratší (jinou) úpravu pracovní dobu žádám od .......... , protože manžel bude pracovat mimo bydliště.
Sdělte mi stanovisko k této žádosti nejpozději ve lhůtě 14 dnů.
V ..................... dne ...................
.........................................
zaměstnanec
Zaměstnavatel převzal dne .......
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
Komentář:
Podle § 34b písm. 1) ZP musí být zaměstnanci v pracovním poměru přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, jejíž délka je upravena v § 79 ZP, pro mladistvé zaměstnance v § 79a ZP. Odchylná úprava je u konta pracovní doby (§ 86 a 87 ZP) a také v případě, je-li sjednána kratší pracovní doba podle § 80 ZP. Podle tohoto ustanovení je však možné kratší pracovní dobu, tzn. kratší pod hranice stanovené týdenní pracovní doby, sjednat výhradně individuální dohodou zaměstnance a zaměstnavatele, a to po novele zákoníku práce v roce 2023 písemně. Pro sjednání kratší pracovní doby nejsou stanovena žádná omezení s výjimkou, že ani při dohodnuté kratší pracovní době či jiné úpravě pracovní doby nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. Kratší pracovní doba nemusí být rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu a zaměstnanci přísluší mzda nebo plat, které odpovídají této kratší pracovní době. Na sjednání kratší pracovní doby podle § 80 ZP však zaměstnanec nemá právo.
Kromě této obecné úpravy zakotvuje zákoník práce v § 241 odst. 2 ZP právo vyjmenovaných zaměstnanců na kratší pracovní dobu nebo právo na jinou úpravu stanovené nebo kratší pracovní doby. Jinou úpravou se rozumí jiné rozvržení pracovní doby, než jak je u zaměstnavatele určeno pro konkrétního zaměstnance, nebo jiný počátek a konec pracovní směny při zachování délky pracovní směny. Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnankyně či zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách .považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.
Na rozdíl od úpravy v § 80 ZP se jedná o právo zaměstnance, které může zaměstnavatel písemně odmítnout pouze v případě, že mu v kratší pracovní době nebo v jiné požadované úpravě stanovené nebo kratší pracovní doby brání vážné provozní důvody. Jedná se o právo, které může oprávněný zaměstnanec v případě záporného stanoviska zaměstnavatele nebo i v případě, že zaměstnavatel písemně na žádost vůbec nereaguje, uplatnit také soudně. Mzda nebo plat, který oprávněnému zaměstnanci přísluší odpovídá kratší pracovní době a zásada, že délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin, platí i pro tento případ. Zaměstnanci s dětmi od 15 let právo na kratší pracovní dobu či jinou vhodnou úpravu stanovené nebo kratší týdenní pracovní…
