č. 1549/2008 Sb. NSS, Důchodové pojištění: doba studia v cizině jako doba pojištění; platba pojistného za dobu studia v cizině
č. 1549/2008 Sb. NSS
Důchodové pojištění: doba studia v cizině jako doba pojištění; platba pojistného za dobu studia v cizině
k čl. 4 vyhlášky Ministra zahraničních věcí č. 116/1960 Sb., o Dohodě mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o sociálním zabezpečení*)
k vyhlášce Ministra zahraničních věcí č. 25/1958 Sb., o Dohodě mezi vládou Československé republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o vzájemné výměně studentů a aspirantů ke studiu na vysokých školách a vědeckovýzkumných ústavech**)
k § 13 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 425/2003 Sb.
I. Dohoda mezi ČSR a SSSR o sociálním zabezpečení (č. 116/1960 Sb.) se na studenty vysokých škol vyslaných ke studiu na území SSSR podle Dohody mezi vládami ČSR a SSSR o vzájemné výměně studentů a aspirantů ke studiu na vysokých školách a vědecko-výzkumných ústavech (č. 25/1958 Sb.) nepoužije (výluka ratione personae).
II. Jestliže nárok na důchod vznikl před 1.1. 2004 (a do tohoto data nebylo o něm pravomocně rozhodnuto), hodnotí se doba studia v cizině před 1. 5.1990 jako doba zaměstnání, za kterou se pojistné neplatí.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2008, čj. 6 Ads 23/2007-101)
Věc: JUDr. Bohuslav H. proti České správě sociálního zabezpečení o starobní důchod, o kasační stížnosti žalované.
Dne 1. 2. 2006 vydala žalovaná rozhodnutí, jímž zamítla žalobci podle § 56 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění žádost o započtení dob jeho studia v cizině jako dob pojištění.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu u Krajského soudu v Plzni, v níž zejména namítl, že v letech 1959 - 1965 studoval na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů za podmínek vysokoškolského studia v Československu. Jeho studium bylo hrazeno zcela československou stranou. Nebyl tedy v žádném vztahu s úřady Sovětského svazu, pokud jde o sociální zabezpečení. Veškeré požitky poskytovala československá vláda, která také rozhodovala o všech detailech studia prostřednictvím příslušného referenta na československém velvyslanectví v Moskvě. Žalobce požádal žalovanou o vyplácení starobního důchodu od 1. 4. 2005. Vadnost postupu žalované spatřoval žalobce v tom, že pro posouzení jeho případu použila smlouvu, která se na něj, podle jeho názoru, nevztahuje.
Krajský soud rozsudkem ze dne 25. 10. 2006 rozhodnutí žalované zrušil s odůvodněním, že žalobcovu věc, konkrétně dobu pojištění, nelze posuzovat pouze podle ustanovení zákona o důchodovém pojištění, a právní úpravy jemu předcházející bezprostředně, ale též s přihlédnutím k úpravám dřívějším. Pokud jde o žalovanou zmiňovanou povinnost zaplatit za dobu zaměstnání v cizině pojistné, krajský soud konstatoval, že žalobce v cizině nepracoval, pouze tam studoval jako stipendista ministerstva školství. Dále krajský soud dospěl k závěru, že v případě žalobce se tato doba stala s ohledem na zákon č. 425/2003 Sb. náhradní dobou pojištění, není tedy možné požadovat za ni zaplacení pojistného.
Proti rozsudku krajského soudu brojila žalovaná (stěžovatelka) kasační stížností. Krajský soud ji podle…
